Strašák nového německého nacismu v podobě AfD? Zavedení politici uvažují o zákazu

Politici Alternativy pro Německo dlouhodobě kritizují nekontrolovanou migraci do největší a ekonomicky nejsilnější země v rámci Evropské unie, zároveň mají výhrady vůči politice EU i NATO. Jsou kritizováni a sledováni německou kontrarozvědkou kvůli napojení jejich politiků na Kreml a Putinovy penězovody.

I proto dokonce německý prezident a bývalý ministr zahraničí za SPD Frank-Walter Steinmeier prohlásil v reakci na to, že AfD podporuje v průzkumech 21 procent německých voličů, že strana může být zakázána. Němci podle něj mají ve svých rukou, jak naložit s těmi, kteří ohrožují německou ústavnost a demokratické principy.

Příští německé volby do Spolkového sněmu se nicméně mají konat až na podzim roku 2025. Volby v roce 2021 překvapivě vyhráli sociální demokraté SPD těsně před křesťanskými demokraty z CDU. Nyní průzkumům sice vévodí CDU, ale za ní je právě AfD, se kterou tradiční německé politické strany nechtějí nic mít. Všechny vládní strany, vládu tvoří kromě SPD i Zelení a FDP, výrazně v preferencích ztrácejí.

GRAF: Kdo by vyhrál volby v Německu?
Volební preference v Německu, na začátku září 2023, v procentech. A srovnání s výsledkem voleb v roce 2021, změna v procentních bodech.

Zdroj: Wikipedia

Alternativa pro Německo vznikla v roce 2013 jako euroskeptická strana a kritizovala Brusel kvůli záchraně předlužených zemí na jihu Evropu v rámci eurozóny, zejména kvůli finanční pomoci Řecku. Postupně ale ve straně převládl protiimigrační a antiislámský proud v souvislosti v uprchlickou krizí v roce 2015.

Důraz na nacionalismus a populismus

Také pro stále větší důraz na německý nacionalismus a vyhrocený populismus získala AfD od politologů nálepku protisystémové a krajně pravicové strany. V roce 2017 se v parlamentních volbách už umístila na třetím místě se ziskem 12,6 procenta hlasů. O čtyři roky později to bylo 10,3 procenta.

Největší podporu má AfD na bývalém území východního Německa, kde ji volí až dvojnásobně více voličů než v západní části Spolkové republiky.

Současná předsedkyně strany Alice Weidelová (šéfuje straně společně s Tino Chrupallou) na posledním sjezdu v Magdeburgu navrhla, aby Německo vystoupilo z EU, takzvaný dexit. Podle ní jsou unie a bruselské struktury „hluboce nedemokratické“.

VÍCE K TÉMATU:

Německo: „nemocný muž“ Evropy. Mohou evropské akcie dál ignorovat špatné zprávy?

Německo potřebuje migranty na práci. Část z nich se ale obává nového německého rasismu

Vyvěste vlajky, zpívejte hymnu. CDU se snaží zažehnout německou hrdost

Strana chce rovněž výrazně omezit migraci do země, protože ohrožuje samotné základy německé identity. Navrhuje, aby se v německých školách ve větší míře vyučovaly německé lidové písničky a básně.

Největší kontroverze v posledních měsících a týdnech vyvolává šéf AfD v Durynsku Björn Höcke. Je obviněn, že ve svých politických projevech používá slogany předválečné nacistické strany a také prohlásil, že by postižené děti neměly být společně ve třídách s ostatními dětmi. Německo by se mělo podle Höckeho osvobodit od „ideologie inkluze“.

Právě vzestup popularity této strany vyprovokovalo i německého kancléře Olafa Scholze z SPD k rozhodnému varování. Celá partaj může být zakázána, pokud se prokáže, že jsou členové AfD pravicoví extremisté.

Také německý respektovaný týdeník Der Spiegel, jenž dlouhodobě mapuje vazby AfD na Kreml a ruského diktátora Vladimira Putina, napsal, že je strana nepřítelem německé ústavy a měla by být zakázána, protože se stále více radikalizuje.

Zákaz politické strany? Příklady z historie varují

V Německu je ale velmi obtížné nějakou politickou stranu zakázat. Jedná se o reakci na problematické moderní dějiny tohoto státu, jenž stál za rozpoutáním dvou světových válek v první polovině 20. století.

Už během německého císařství kancléř Otto von Bismarck zakázal sociální demokracii speciálním zákonem z roku 1878. Adolf Hitler po uchopení moci v roce 1933 zakázal všechny ostatní politické strany kromě NSDAP. Po vzniku Německé demokratické republiky (NDR) byly samozřejmě zakázány také všechny ostatní strany, pokud nebyly součástí Národní fronty.

Už mezi lety 2003 až 2017 došlo k opakovaným pokusům zakázat neonacistickou stranu NPD, která neuznává současné hranice Německa. Německý ústavní soud to ale odmítl. Rozhodnutí z roku 2017 odůvodnil tím, že její význam v německé společnosti upadá.

Ve volbách v roce 2013 získala NPD jen 1,3 procenta hlasů. Politologové ale připomínají, že právě AfD přetáhla NPD velkou část voličů tím, že přebrala do svého programu stejná témata.