Vyvěste vlajky, zpívejte hymnu. CDU se snaží zažehnout německou hrdost

Na mávání vlajkami a zpívání hymny si Němci příliš nepotrpí. Německý patriotismus se v minulém století zvrhl v agresivní nacionalismus, který stál u zrodu dvou světových válek. Také proto jsou Němci po roce 1945 vychováváni zejména k takzvanému konstitučnímu patriotismu.

Tedy k zachovávání německé ústavy a k ochraně lidských práv. Mávání vlajkou je v zemi, které mezi lety 1933 až 1945 vládli nacisté v čele s Adolfem Hitlerem a kde vlajky se svastikou měla doma téměř každá německá domácnost, téměř tabu. Výjimkou jsou sportovní utkání a zejména zápasy národního týmu ve fotbale.

CDU: Oprašme hrdost

Nyní chce na hrdost na německou vlajku se zlatou, červenou a černou barvou a také na častější zpívání hymny klást důraz opoziční a konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU).

Uvedla to jako prioritu ve svém politickém programu. A od slov přešla k legislativním činům.

V německém parlamentu CDU předložila návrh zákona, aby se slavil vzpomínkový den přijetí německé ústavy 23. května, ke kterému došlo v roce 1949. V souvislosti s návrhem představila i národní program patriotismu.

Zvýšit viditelnost německých symbolů

Návrh počítá se zvýšením „celoroční viditelnosti“ státních symbolů. Zejména jde o vyvěšování německé vlajky na veřejných prostranstvích. Dalším pilířem zažehnutí hrdosti Němců na stát je častější hraní a zpívání německé hymny.

Německá armáda má také posloužit nové vlně německého patriotismu. Má být častěji k vidění v ulicích a pořádat více akcí pro veřejnost, aby se zdůraznilo „pouto mezi ozbrojenými silami a občanskou společností“.

Cílem povzbuzení německého vlastenectví je zapojení početných komunit s migrační historií, ale i východních Němců. Ti jsou po více než 30 letech od opětovného sjednocení Německa až příliš vlažní. Zejména k německých federálním institucím, navíc často tíhnou k extrémní levici i pravici.

CDU doufá, že těmito kroky oslabí vzestup politické strany Alternativa pro Německo (AfD), která nepodporuje současný vývoj země a hlavně kritizuje neregulovanou migraci. Obnovený pocit národní hrdosti otupí podle šéfa CDU Friedricha Merze a bavorského politika z CSU Alexandra Dobrindta „polarizaci a fragmentaci naší společnosti“.

Jak posilovat německou národní hrdost?

Už v roce 2021 průzkum agentury Insa ukázal, že si 61 procent dotázaných Němců myslí, že školy mají více posilovat pozitivní vztah k Německu u dětí.

Jak přesně má toto „posilování“ národní hrdosti vypadat, ale není zřejmé. Právě kvůli problematické minulosti Německa ve 20. století.

„Kdo může bez zábran vyznávat své spojení s německým národem?“ ptá se profesor historie Humboldtovy univerzity v Berlíně a bývalý ředitel Leibnizova centra pro soudobé dějiny v Postupimi Martin Sabrow.

Dokládá to i tím, že v berlínské vládní čtvrti je postaven památník holokaustu, který připomíná vyvraždění šesti milionů Židů během několika válečných let ve jménu čistoty německé rasy. „Bylo by divné, kdybychom neměli nepříjemný pocit při připomínání národnosti,“ zdůraznil.

Komplikovaná historie německé vlajky

Také vývoj národních symbolů a zejména vlajky je v Německu mnohem komplikovanější než například u Američanů. V USA běžně na zahradách a před domovními dveřmi hrdě vlají „hvězdy a pruhy“, ve Spojeném království zase vyvěšují britský Union Jack, který pochází z roku 1801.

Současné německé státní barvy – černá, červená a zlatá – mají velmi zpolitizovanou historii. Vlajka pochází od německých dobrovolnických sborů, které bojovaly proti Napoleonovi. Německé císařství používalo jiné barvy – černou, bílou a červenou.

Nacistický režim samozřejmě vlajku Výmarské republiky, kterou si po válce přivlastnila i Spolková republika Německo, zavrhl a od roku 1935 se používala černá svastika v červeném poli.

GRAF: Vývoj německé vlajky od 19. století

Zdroj: Wikipedia

O podobu vlajky se hádalo i západní Německo s východoněmeckou republikou, dodal Sabrow. V Německu současná vlajka nemá tak dlouhou tradici jako v jiných zemích. Prvně německé vlajky ve velkém zavlály ve znovusjednoceném Německu v roce 2006, kdy se v zemi konalo mistrovství světa ve fotbale. Němce tehdy naplno zasáhla vlna fotbalové horečky, z níž reprezentace nakonec vytěžila bronzové medaile.

Politolog Uwe Jun z univerzity v Trevíru vnímá snahu CDU jako pokus odkazovat na německou poválečnou ústavnost. Tedy výsledek vytvoření stabilního demokratického systému a také příspěvek k vytvoření podmínek pro poválečný hospodářský růst největší ekonomiky EU.

Není si ale jistý, že se konzervativnímu dvojbloku CDU/CSU podaří ve volbách přetáhnout některé voliče AfD. Ti totiž pocházejí z velké části ze zemí bývalého východního Německa a mají tradičně odpor k velkým a zavedeným německých stranám.

Ostatní německé parlamentní strany – kromě liberální FDP – vnímají iniciativu CDU zatím s rezervou. Zelení s přijetím nové legislativy, jež má podpořit německé vlastenectví, přímo nesouhlasí.