Do dne D u našeho největšího souseda zbývá pár dní. Příští pondělí bude jasno o výsledku německých voleb. O vítězi (CDU/CSU) a druhém v pořadí (sociální demokracie – SPD) je prakticky rozhodnuto.
Hraje se o bronz, o úspěch antisystémové AfD (Alternativa pro Německo, pozn. red.) a ve finále zejména o podobu budoucí koalice. Současná kancléřka Angela Merkelová s vysokou pravděpodobností bude opět zastávat tuto funkci. Otazníky vyvolává budoucnost „zbytku“.
CDU/CSU bude těžko hledat společnou řeč s SPD
Koho by volili Němci |
Spolkové parlamentní volby v Německu se budou konat letos 24. září. Jak si vedly strany, které by se podle předvolebního průzkumu pro televizi ARD dostaly do Bundestagu? Průzkum proběhl 14. září před volbami.
|
Různé koalice mohou ve finále zaznamenat poměrně různé programové výsledky.
Pokud se do parlamentu dostane liberální FDP (Svobodní demokraté) a zaznamená slušný výsledek (podtržený třetím místem v pořadí), bude pro Merkelovou lákavější začít jednání právě s ní.
Od voleb v roce 2013 se totiž dvě největší strany posunuly v řadě ekonomických i neekonomických otázek z politického středu každá svým směrem – CDU/CSU doprava a sociální demokraté doleva.
CDU/CSU se poprvé zasazuje o zvýšení výdajů na zbrojení a obranu, chce zrušit solidární daň a snížit daň z příjmu.
Naopak SPD chce zvýšit zdanění kapitálu a zavést dědickou daň. A socialisté jsou také větším fanouškem evropské politiky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, směřující k užší integraci eurozóny, dvojrychlostní Evropě a ustavení společných hospodářských institucí.
Povolební scénáře: Merkelové by se líbila FDP
Kdyby měla Angela Merkelová možnost naopak postavit koalici s FDP, vybrala by si pohodlně partnera, který se stále pohybuje dál napravo od CDU/CSU.
Vyhnula by se tak řadě bolestných programových kompromisů v ekonomických i evropských otázkách a v neposlední řadě také v oblasti migrace, kde je program CDU/CSU i FDP bezesporu konzervativnější než návrhy SPD.
Pokud by ve finále vyhrála koalice CDU/CSU a FDP, byla by to pozitivní zpráva pro německé podnikatele a současně signál, že přátelská náruč vůči prezidentu Macronovi bude otevřená jen opatrně a podmíněně.
A co na to euro?
Je ovšem otázkou, zda by euro samotné nemělo větší radost z pokračování velké koalice, která by měla k dotažení projektu evropského ministra financí, rozpočtu a potažmo evropských dluhopisů výraznější prioritu.
Vzhledem k tomu, že v Německu se do spolkového sněmu dostanou klasičtí socialisti, socialisti co chodí do kostela, zelení socialisti, komunisti a socialisti co nemají rádi migranty, tak je úplně jedno volby dopadnou.