Šok pro Švýcarsko. Je na šedém seznamu daňových rájů. Co to znamená?

Na začátku prosince 2017 schválili ministři financí zemí Evropské unie takzvaný černý seznam daňových rájů, na který zařadili 17 států. Asi největší rozruch způsobilo zařazení Jižní Koreje na tento seznam.

K tomu Brusel přidal dalších 47 států, respektive oblastí s vlastní jurisdikcí, které mají odstranit během roku 2018 některé nedostatky, aby nebyly zařazeny mezi daňové ráje. Tomuto „seznamu B“ se říká šedý a skončilo na něm i Švýcarsko (seznam byl 23. ledna 2018 revidován, Korejská republika byla přesunuta na ten šedý – viz tabulka, pozn. red.).

TABULKA: Černý seznam daňových rájů

Zdroj: Evropská rada

Ochota spolupracovat s Bruselem

Ke zveřejnění seznamu došlo po ročním zkoumání daňových systémů jednotlivých států a jejich ochoty spolupracovat s orgány EU. Ty země, které vůbec nespolupracovaly, se dostaly na černý seznam, státy s nedostatky na šedý.

TABULKA: Země, které jsou na šedém seznamu, a co musí letos napravit

Zdroj: Evropská rada

V případě Švýcarska se ministrům financí zemí EU nelíbí daňová zvýhodnění pro holdingy a přidružené společnosti.

V rámci daňové reformy pro příjmy právnických osob se nicméně počítá se zrušením těchto ustanovení, napsal švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ).

Ekonomicky vyspělé země mají odstranit námitky EU do konce roku 2018. Švýcaři však namítají, že je to pro jejich legislativu příliš krátká lhůta na to, aby stihli změny zavést.

Do této kategorie spadá z evropských zemí například také Lichtenštejnsko, Andorra nebo San Marino. Pokud se tyto státy nebudou snažit výtky Bruselu odstranit, mohou skončit na černém seznamu, varovala skupina Ecofin (ministři financí zemí EU).

VÍCE K TÉMATU:

Nejen Apple či Google. Optimalizovat daně umí i evropské firmy

Obsáhlý průvodce evropským nařízením: GDPR v digitálním světě – jak na to?

Překvapení pro Švýcarsko

Samotné zařazení Švýcarska na šedý seznam je podle švýcarského deníku překvapení.

Švýcarský státní sekretariát pro mezinárodní finanční otázky (SIF), jenž spadá pod ministerstvo financí, uvedl, že se konfederace zavázala už v roce 2014 k tomu, že zruší daňové režimy, které nejsou v souladu s mezinárodními standardy. Proto tvrdí, že země na žádný seznam nepatří.

Zajímavé je také to, že samotné členské země Evropské unie nebyly podrobeny zkoumání daňových expertů orgánů EU.

Členské země totiž mají zajistit transparentní a spravedlivé zdanění prostřednictvím příslušné legislativy EU. To je ale podle expertů v rozporu s daňovými systémy některých zemí.

Omezení finančních toků

Sankce pro země na černém seznamu spočívají v tom, že nebudou moci čerpat prostředky EU kromě rozvojové pomoci.

Další sankční opatření mají zajistit jednotlivé země Evropské unie samy. Například přísnější kontrolou transakcí, jež procházejí přes finanční instituce těchto zemí.

Komentátor listu NZZ Peter Fischer se však domnívá, že bruselský seznam daňových rájů je pouze mocenským nástrojem EU, aby si u slabších zemí vynutila svá pravidla.

A zároveň dodává, že Brusel na seznam nezařadil Spojené státy americké, i když „velmi široce interpretují globální standardy“.

Švýcarsku nicméně nezbývá než nedostatky odstranit. Jeho proexportní ekonomika je až příliš provázaná se společným evropským trhem. Pokud by se země dostala skutečně na černý seznam, znamenalo by to pro ni velké ekonomické ztráty.

Proto by se švýcarští politici měli co nejdříve shodnout na novém daňovém balíčku. Stejně jako další státy, jak vyplývá z výše uvedené tabulky.