Růžová Rekola hlásí rekordní sezonu. Je tu parkovací socialismus, všímá si jejich šéf

Víte, proč jsou sdílená kola služby Rekola růžová? Jejich barva na ně měla v zašedlém městském prostředí upozorňovat a zároveň odrazovat zloděje. No, přeci, kdo by takové kolo kradl? To ale na kampusu jedné pražské univerzity vydrželo jen pár dnů.

Alespoň tak zavzpomínal na prvopočátek Rekol jejich šéf Vítek Ježek při setkání s novináři i partnery firmy u příležitosti završení její šesté sezóny. “Tehdy jsme s koly ale neměli nic společného. Rozjela je skupina studentů a nám se potom celá myšlenka zalíbila,” upřesnil Ježek.

V samotném začátku Rekola čítala tři kola. Poté, co se Vítek Ježek přidal ke skupině mladých nadšenců, pionýrů bikesharingu (sdílení kol, pozn. redakce) v Česku, se svou firmou Mangoweb a začal budovat mobilní platformu pro sledování a odemykání / zamykání kol, začala služba rychle růst.

Dnes se z lokálního hráče rozrostla do 10 českých měst (a jednoho finského), v jejichž ulicích má přes 2000 kol. Ty od 21. listopadu, kdy Rekola oficiálně ukončila letošní sezonu, do 15. prosince bude postupně stahovat z veřejného prostranství. V zimním období zůstanou jen ve dvou městech – v Mladé Boleslavi a v Českých Budějovicích. Do ulic se pak vrátí s 1. březnem 2020.

“Rekola za sebou mají rekordní rok,” uvedla na setkání marketingová ředitelka Pavlína Louženská a přidala pár čísel. Počet uživatelů růžových kol se v roce 2019 zvýšil o 80 tisíc na čtvrt milionu. A ti letos dohromady ujeli téměř 1,5 milionu kilometrů s tím, že jen šéf Vítek Ježek letos přispěl ke konečnému součtu téměř tisícovkou kilometrů.

Kdo s koho

Rekola ale neznamenají jen běžná kola. Firma přes sezonu nabízí i půjčení koloběžek,
paddleboardů, skateboardů a v rámci marketingové podpory třeba i “pekáče” na sníh. Letos firma přišla s novinkou v podobě elektrokol, kterých v Praze rozmístila přes 70. Ta se uchytla zejména u firemních zákazníků jakými jsou například KPMG nebo CDN77 a jejich další navyšování tak bude záviset zejména na poptávce od nich.

“Elektrokola jsou pro nás otevřenou kapitolou a také sledujeme situaci ve světě. Směrů v mikromobilitě je hodně, teď půjde hlavně o to mít otevřené oči, dívat se do světa, analyzovat čísla, a podobně,” řekl Ježek v krátkém rozhovoru pro Peak a naznačil tak, že na jakých prostředcích budem po městě v budoucnu nakonec cestovat, dnes nemusí být zcela zřejmé.

Jisté je jen to, že budoucností takzvané mikromobility je elektrifikace a variabilita prostředků pro přepravu. “Každá trasa i uživatel hledají jiný způsob přepravy,” uvedl Ježek a dodal, že i proto Rekola v současnosti vyjednávají s některými městy například spolupráci s MHD.

Lesk a bída bikesharingu v Česku

Bikesharing v Česku zažil velký boom v posledních pěti letech právě i díky zásluze růžových kol. Postupem času se ale v tuzemsku objevily i další služby, o čemž vědí zejména Pražané. Šlo například o žlutá kola čínské firmy Ofo, která se ovšem v Praze ohřála jen několik měsíců a mateřská firma poté zbankrotovala.

Letos v květnu se v metropoli naplno rozjela sdílená zelenkavá elektrokola Freebike od české firmy Homeport, kterou založil ex-majitel Datartu Charles Butler. A už před rokem do Prahy vstoupil americký startup Lime, jehož stovky volně odložených koloběžek na chodnících a často i nebezpečná jízda uživatelů se brzy staly trnem v oku mnohých Pražanů.

“Rekola v tomto ohledu dopadají velmi pozitivně. Je to i tím, že od začátku ctíme hodnotu veřejného prostoru a nabádáme naše uživatele odkládat a zamykat kola na místa, kde nepřekáží,” vysvětluje Vít Ježek, jehož firma v příští sezoně plánuje navýšit počet kol v hlavním městě z letošních 800 na zhruba tisícovku.

Šéf Rekol Vít Ježek (vlevo) v rozhovoru s redaktorem Peak.cz Janem Strouhalem.

Jedním dechem ale dodává. “Aktuální infrastruktura v Praze bohužel není na úrovni, abychom dokázali říct, je tu dostatek vyhrazených a vyznačených míst pro zamykání všech kol. Dostatek jich tady prostě teď není,” říká Vítek a dává za příklad Lisabon, kde nyní plánují novou infrastrukturu pro sdílené prostředky, na kterou po jejím vybudování přejdou všichni tamní provozovatelé bez rozdílu.

“A Lisabon opravdu není cyklisticky vyspělá Kodaň nebo Helsinky. Je tam nižší kupní síla než v Praze, infrastruktura je tam připravena ještě méně než v Praze, celkově mají horší startovací pozici. Ale jdou tímto směrem.”

I proto se služby Rekola, Lime a Freebike nově spojily do jakési aliance, v níž budou vůči městu prosazovat zájmy vedoucí k rozvoji mikromobility v Praze.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Lukáš Jančar (Protolab): Auta i motorky už se 3D tisknou, s koloběžkami jsme první na světě

Sdílená ekonomika v Číně má i svoji odvrácenou tvář

Jana Siber (Arriva): Hranice mezi různými typy dopravy se velmi rychle stírají

Parkovací socialismus

Mezitím se ovšem mezi některými jejími obyvateli i radními začínají objevovat první návrhy na regulaci podobných služeb. Hovoří se například o zastropování počtu sdílených prostředků ve městě, jejich úplném zákazu (který už v některých částech je), sankcích za špatné parkování nebo dokonce poplatek za zábor prostoru.

“To je opravdu téma, které je hodně ožehavé,” reaguje Ježek.

“Podívejte se, jak město nakládá s prostorem, který má k dispozici. Říká se tomu parkovací socialismus. Znamená to, že máte možnost na ulici parkovat vlastní auto za částku, která je velmi výrazně dotovaná. Pokud by se vše převedlo na tržní vyjádření, pak by to mohlo být 50 až 250 tisíc korun ročně, někde i půl milionu,” vysvětluje Vítek s tím, že až město začne prostor rozdělovat stejnou měrou, teprve pak bude na místě podobné diskuze o poplatcích otevírat.

Rekola se tak v této situaci přidává spíše na stranu Freebiku, jehož šéf Ludvík Jaroš v nedávném rozhovoru uvedl, že pokud Praha bude v rámci regulace požadovat za kola poplatky, odmítne je.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr