249 Shares 44899 Views 15 Comments
peníze, ekonomika, analýzy, komentáře

Mohlo by vás také zajímat

Analýza
3 shares1479 views

Gilead Sciences: firma, která těží ze spolupráce s profesorem Holým

Tereza Pokorná - 23. května 2018

Jak vznikla chemicko-farmaceutická „Svatá trojice“ a jak se vyvinul lék na AIDS? Pojďme se podívat na americkou společnost, která v devadesátých letech vsadila na spolupráci s týmem profesora Antonína Holého…

Komentář
53 shares5244 views

Česko si jde znovu půjčit na trh. Věří, že bude pokračovat zájem domácích

Petr Dufek - 23. května 2018

Stát nabízí novou vlnu státních dluhopisů za 16 miliard korun. Jaká je situace na trhu a jak si stojí české státní dluhopisy na trhu komentuje ve svém textu analytik Petr…

Analýza
54 shares5073 views

Spor J&T versus CEFC: Začíná česko-čínská obchodní válka?

Libor Akrman - 22. května 2018

Finanční skupina J&T přistoupila minulý týden v Česku k mimořádnému kroku - jako věřitel "nepřátelsky" převzala řízení evropské pobočky čínské skupiny CEFC. Podle obchodního rejstříku převzala řízení i v několika…

Přepište dějiny: Slovensko dotáhne Česko

Až uplyne třicet let od rozdělení Československa, dotáhne se jeho východní třetina na ekonomickou úroveň západní části. Slováci prokázali více odvahy v reformách a dokázali lépe využít příležitosti, které nám nabízí ekonomická integrace v EU. Díky tomu jsou na nejlepší cestě stáhnout původně třicetiprocentní rozdíl v průměrné životní úrovni na nulu.

Zdeněk Kudrna 26. dubna 2018
249 44900 15

Slovensko přepisuje ekonomickou historii, neboť odjakživa platilo za chudšího souseda jak Česka, tak Maďarska. Jižní sousedy předstihlo už před deseti lety a za pět let se životní úroveň dotáhne na tu naši. Tedy pokud se nestane nic nečekaného a vyjdou poslední odhady Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Jistá nejistota statistik

Nicméně Slovensko nebude ani v roce 2023 bohatší. Ekonomové srovnávají životní úroveň v takzvané paritě kupní síly, která zachycuje fakt, že i s relativně nižším příjmem si průměrný Slovák může koupit to samé, neboť ceny jsou na Slovensku nižší. Výkon české ekonomiky zůstane vyšší, takže východo-západní migrace za lepší výplatou ani za pět let úplně neustane, byť rozdíl bude stále menší.

Zároveň je však možné, že nás Slováci doženou již dříve. Statistiky MMF totiž rozpočítávají hrubý domácí produkt na každého obyvatele, což je obvykle nejlepší ukazatel životní úrovně. Avšak v zemích s vysokými zahraničními investicemi jde část domácích příjmů do zahraničí jako dividendy a další platby.

V posledních letech je u nás tento odliv v poměru k HDP více než dvakrát vyšší než na Slovensku, takže je možné, že nás Slováci dostihnou v národních příjmech i dříve. Statistiky tak nedokáží přesně určit, kdy se na nás Slovensko dotáhne, ale jednoznačně ukazují, že se tak stane. Proto má smysl se ptát: “Co se Slovensku povedlo?”


Graf: Poměr slovenského HDP na obyvatele k českému a růst HDP

Zdroj dat: MMF


Reformní příběh

Standardní replikou ekonomů je, že chudší ekonomiky obvykle rostou rychleji. Nemusí nic objevovat, neboť jim stačí napodobovat úspěšné ekonomické politiky vyspělejších zemí. Při nižším základu také každý milion eur navíc znamená vyšší procentní růst. Nicméně, slovenská ekonomika se dotahovala různým tempem v různých letech, takže vysvětlení bude složitější.

Nejrychleji rostla několik let před globální krizí, kdy rekordem byl 10procentní růst v roce 2007. V těch letech sbíralo Slovensko plody předchozích reforem, které ho vytáhly z marasmu Mečiarismu.

Stabilita, nízké daně a rostoucí produktivita mu poskytly příběh, který působil jako magnet pro zahraniční investory. Během několika let se na nás v investicích Slovensko dotáhlo, což bylo následně vidět i na růstu HDP.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Čtvrtstoletí od rozdělení: jak si vedou ekonomiky Česka a Slovenska?

Češi jsou eurooptimisté bez parádní disciplíny v EU

Šťastné načasování eura

Dědictvím reformní vlády byl i závazek přijetí eura, jehož načasování nemohlo být lepší. Na jedné straně jej Slováci přijali příliš pozdě na to, aby jim masivní příliv příliš levných peněz nafoukl bubliny, které vedly ke krizi a propadu jižního křídla eurozóny.

Na straně druhé pak přijetí eura předešlo vzniku bankovní krize, která trápila Maďarsko či Polsko. Tam, stejně jako na Slovensku, si lidé i firmy napůjčovali v eurech, takže když kurz forintu či zlotého výrazně poklesl, přes noc jim dramaticky narostly splátky dluhů.

Nakolik bude euro přínosem pro další dohánění Česka je předmětem vyostřených diskusí. Obecně platí, že pokud bude eurozóna stabilní, pak bude euro oproti koruně výhodnější. Pokud by nás však čekala v příštích letech recese či další krize, třeba v automobilovém průmyslu, na němž jsou obě ekonomiky závislé, pak bude výhodnější koruna. V takové situaci může Česká národní banka pomoci ekonomice řízeným poklesem kurzu, avšak Národná banka Slovenska podobný nástroj nemá.

Nicméně euro možná Slovensku pomáhá i jinak. Výše zmíněný rozdíl mezi domácím produktem a národním příjmem je na Slovensku jen kolem dvou procent, zatímco u nás je to kolem šesti procent.

Jedním vysvětlením je, že tam na to zahraniční investoři přišli později, takže Česko je ve vybírání zisků jen o několik let napřed. Druhou možností je, že na Slovensku zisky reinvestují více než u nás, protože jej díky euru považují za dlouhodobě perspektivnější.

Vyšší zadlužení

Svou roli sehrál i odlišný přístup vlád k utrácení v průběhu krize. V Česku se veřejné investice seškrtaly jen na kofinancování evropských fondů, takže se ekonomika propadla do mínusu nejen v krizovém roce 2009, ale i v letech 2012 a 2013.

Na Slovensku se utrácelo velkoryseji, což zmírnilo dopady krize. Díky tomu Slovensko pokračovalo v dohánění, avšak za cenu rychlého nárůstu zadlužení vlády. Dluhy jsou již na dohled od limitů platných v eurozóně, takže pokud by příští ekonomický pokles nastal již v příštích letech, nebylo by jej možné kompenzovat vyššími veřejnými výdaji.


Graf: Vládní dluh v poměru k HDP

Zdroj dat: Eurostat


Nesporný makroekonomický úspěch má i další stinné stránky v podobě vyšší nezaměstnanosti, větších příjmových i regionálních nerovností a drsnějšího sociálního systému.

Nicméně faktem zůstává, že slovenské vlády dokázaly lépe využít příležitosti, které integrace do evropského trhu přináší. Liberální vlády prosadily reformy, které přitáhly investice. Sociální demokraté pak přijali euro ve výhodný okamžik a v krizi nešlápli na brzdu více, než bylo nutné.

15 Odpovědi

  1. Nabízí se otázka proč je tolik Slováků v Čechách, když se jim doma
    tak dobře daří? V české televizi se už bez slovenských herců v podstatě
    nic nevysílá. Oni přece chtěli rozdělení, tak by se měli snažit o ještě lepší
    ekonomické výsledky hlavně doma.

    Odpovědět
    • Máte pravdu a přidám jen jedn úhel pohledu.
      Pokud by jich tu tolik nebylo, tak by byla kvalifikovaná tuzemská pracovní síla vzácnější, tedy více ohodnocená, a u té méně kvalifikované by se neodvážely finance na Slovač.
      Takže ano, větší výkon ekonomiky díky více pracovním silám a zároveň vyšší odliv dividend do zahraničí, jak v článku uvedeno.

      Odpovědět
  2. Reálný plat v regionech mimo Bratislavu se pohybuje kolem 600 Euro, ceny jsou asi o 30 procent vyšší než v CR, takže opravdu pracujícím Slovákům Euro pomohlo??? Euro pomohlo pouze velkým podnikatelům, obyčejné pracující lidi však ožebračilo, nemluvě dále o povinném placení řeckého dluhu.

    Odpovědět
  3. To nema nic společného ale s eurem. Tak to na Slovensku vždy bylo a vždy bude. Je přece logické, že region který sousedí s Ukrajinou a severem Maďarska je chudší než Bratislavský kraj který je 30 minut autem od Vídně, 1 hodinu od Brna, 3 hodiny od Prahy a 2 hodiny od Budapešti.

    Odpovědět
  4. To je taková kravina, jako to, že Česko dotáhne Německo za 25 let.
    25 let je pryč, skoro třicet a s Německem jsme na tom úplně stejně, někdy i hůř.
    Tohle honění si ega, podle nějakých papírových výplodů a výpočtů, absolutně neodpovídá realitě.
    Slovensko, podle mě, Česko nikdy nepředežene. Proč se asi významní Slováci stěhují do Prahy????
    Většina celebrit, právě v Praze bydlí a né v Bratislavě. Jinak po přechodu na Euro si nepolepšili Slováci ani Němci, Takže nechte si keci na koledy.

    Odpovědět
  5. V některých případech jsou před námi , zásadně se srovnávají pouze , s Německem , Francie, nebo Rakousko. Auto která se tam montují , mají větší prodejní cenu!!!!!! Drsnější sociální systém::::: V tomto směru, všem stejně. Stát rozhodně nedovolí vydělávat, členům svých stran jako je to u nás, na předraženém nájmu. Proto zde je nekonečné množství Slovenských osadníku. Otevřenost , a méně korupce. Taktéž tam není komouš, kam se člověk podívá, to je Česká specialita. Rozhodně tam nepřetrvává Husákuv vylepšený režim.

    Odpovědět
  6. Hezká óda na euro, ale je to píčovina. Ve skutečnosti je na Slovensku všechno výrazně dražší a lepší to nikdy nebude, protože euro není zrovna stabilní měna. Ostatně to je vidět celou dobu že když si kterýkoliv stát EU a to ani nemusí platit eurem, dupne, nebo něco posere, nebo odejde z EU, euro hned klesne 😉 Doufám že tuhle zmetkoidní měnu která se vyplatí jen obchodníkům a ostatní ožebračuje tady nikdy platit nebude.

    Odpovědět
  7. víte proč sou u nás to aby nás mohly okrádat o vejplaty a dobře placená místa.. a přesměrovávat české výdělky na slovensko…. jak by nás jinak asi doháněli…než tim,že se zažrali jak červy do české ekonomiky…. a ten pánbíčkář jim v tom pomáhá ten slovák v demisi premier ceske vlady andrej babiš

    Odpovědět
  8. Ale však Vám všichni rozumíme. Za poslední rok se neustále záhadně vynořují články o tom jak je na tom Slovensko dobře a jak nás dohání, přitom v době kdy rostlo mnohem rychleji se o tom tak často nepsalo.
    Většina z nás snad dovede prohlédnout, že tyto články nejsou nic jiného než cílená kampaň pro zavedení Eura v ČR! Dlouhodobě a systematicky podprahově vnucovat lidem myšlenku, že přijetí Eura může znamenat prosperitu! Že přijetím Eura se nikomu neublíží a že máme zářný příklad u našich sousedů…
    Rozumíme, chápeme, strčte si Euro do zadnice! Daří se nám dobře bez něj!

    Odpovědět
  9. To by v tom byl čert, aby to naši politici, ruku v ruce s centrální bankou, po dlouhých letech konečně nedotáhli až na vysněné 13. místo mezi státy EU. Resp. tedy mezi “novými” státy EU.

    Odpovědět
  10. A co třeba ještě mnohem dražší důsledek toho že mají Euro? Krize přijde, otázkou je kdy, ale Euro to schytá, Řecko, možná Itálie a další půjdou do kopru a Slovensko s nimi. Ne úplně jako Řecko, ale určitě bude v ten moment lépe v ČR, která bude mít jen svůj dluh, nikoliv ten Řecký “nesplatitelný dluh”. Tento experiment s Eurem bude jistě “akademicky” zajímavý, taky by vás zajímalo jak zachrání Řecko v krizi když to nedokázali teď?

    Odpovědět
  11. A růst slovenské ekonomiky by byl ještě výraznější, kdyby se podařilo omezit kradení v miliardových částkách. Stačilo by to pokrýt náklady na zdravotnictví i na důchody. Ale stále to nějak nejde…

    Odpovědět
  12. Takové ekonomy udělám za hodinu asi 20. Porovnéjme přímy a ceny, důchody ,sociální zabezpečení, zdravotnictví, platy a potom ,zjistíme ,že nás slováci doženou ,tak za 50 let.

    Odpovědět
  13. Když vidím stav slovenských silnic, tak si nedělám iluze, že nás dotáhnou… 🙂 A při jejich borovičkové pracovní morálce to také nevidím tak růžově. Mladí na Slovensku nechtějí žít, asi vědí proč. Teď se sice Fica zbavili, ale na jak dlouho… Rozdělení byla správná věc, pořád na nás nadávali, že je brzdíme, teď mají možnost ukázat, jak na tom jsou. S odstupem času je vidět, že vytvoření společného státu dvou rozdílných kulturních a mentálních národů bylo historickou chybou. Už nám to ukázali za II. světové, kdy se vytvořením Slovenského štátu přidali k Hitlerovi…

    Odpovědět
Zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Mohlo by vás také zajímat

Analýza
3 shares1479 views

Gilead Sciences: firma, která těží ze spolupráce s profesorem Holým

Tereza Pokorná - 23. května 2018

Jak vznikla chemicko-farmaceutická „Svatá trojice“ a jak se vyvinul lék na AIDS? Pojďme se podívat na americkou společnost, která v devadesátých letech vsadila na spolupráci s týmem profesora Antonína Holého…

Komentář
53 shares5244 views

Česko si jde znovu půjčit na trh. Věří, že bude pokračovat zájem domácích

Petr Dufek - 23. května 2018

Stát nabízí novou vlnu státních dluhopisů za 16 miliard korun. Jaká je situace na trhu a jak si stojí české státní dluhopisy na trhu komentuje ve svém textu analytik Petr…

Analýza
54 shares5073 views

Spor J&T versus CEFC: Začíná česko-čínská obchodní válka?

Libor Akrman - 22. května 2018

Finanční skupina J&T přistoupila minulý týden v Česku k mimořádnému kroku - jako věřitel "nepřátelsky" převzala řízení evropské pobočky čínské skupiny CEFC. Podle obchodního rejstříku převzala řízení i v několika…