128 Shares 9386 Views
peníze, ekonomika, analýzy, komentáře

Mohlo by vás také zajímat

Analýza
3 shares1479 views

Gilead Sciences: firma, která těží ze spolupráce s profesorem Holým

Tereza Pokorná - 23. května 2018

Jak vznikla chemicko-farmaceutická „Svatá trojice“ a jak se vyvinul lék na AIDS? Pojďme se podívat na americkou společnost, která v devadesátých letech vsadila na spolupráci s týmem profesora Antonína Holého…

Komentář
53 shares5244 views

Česko si jde znovu půjčit na trh. Věří, že bude pokračovat zájem domácích

Petr Dufek - 23. května 2018

Stát nabízí novou vlnu státních dluhopisů za 16 miliard korun. Jaká je situace na trhu a jak si stojí české státní dluhopisy na trhu komentuje ve svém textu analytik Petr…

Analýza
54 shares5073 views

Spor J&T versus CEFC: Začíná česko-čínská obchodní válka?

Libor Akrman - 22. května 2018

Finanční skupina J&T přistoupila minulý týden v Česku k mimořádnému kroku - jako věřitel "nepřátelsky" převzala řízení evropské pobočky čínské skupiny CEFC. Podle obchodního rejstříku převzala řízení i v několika…

Češi jsou eurooptimisté bez parádní disciplíny v EU

Češi jsou zároveň největšími eurooptimisty i největšími euroskeptiky v Evropské unii. Zatímco v otázce shody 500 milionů Evropanů jsme největšími eurooptimisty, v otázce fungování 50 tisíc eurokratů v Bruselu jsme druhými největšími euroskeptiky. Zjevný paradox ukazuje, že proevropské inklinace voličů se nedaří propojit s reálným fungováním EU. Jedním z důvodů je i to, že nám chybí parádní eurodisciplína, ve které bychom hrdě hráli první ligu a aspirovali na neformální lídry Unie.

Podle posledního průzkumu Eurobarometru je u nás nejvyšší procento lidí, kteří jsou přesvědčeni, že všechny evropské státy mají stejné hodnoty. V celoevropskou shodu věří 71 procent Čechů, zatímco průměr všech ostatních je pouhých 52 procent. Více přesvědčených Evropanů než u nás prostě jinde nenajdete.

Avšak zeptají-li se sociologové na názor o Evropské unii, pak pozitivní odpověď nabídne jen 30 procent lidí. Skeptičtější jsou jen Řekové (23 procent), přičemž průměr je na 40 procentech.


Graf: Co pro Čechy znamená členství v Evropské unii?

Zdroj: Eurobarometr 88, národní zpráva k výzkumu veřejného mínění v zemích EU


Euroskeptičtí eurooptimisté

Brusel je u nás vnímán jako místo, kde nemají čeští voliči zastání a kde horda byrokratů plýtvá penězi. Jedním z důvodů může být i to, že ve veřejné politice nemáme žádnou parádní disciplínu.

Disciplínu, kterou bychom přes Brusel mohli tlačit dále a být hrdí na úspěšné šíření českého nápadu do ostatních zemí. Chybí nám vychytávka, jakou mají Estonci v e-governmentu, Finové ve školství a Lucemburčané ve financích.

V mezinárodních vztazích se pozornost nevyhnutelně soustředí na největší a nejmocnější státy. Menší státy se tak stejně nevyhnutelně potýkají s pocitem, že jsou hráči druhé kategorie.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Konec montovny. Česko může čelit globální konkurenci skrze dětské jesle

Kam až porostou mzdy? Podle statistik berou Češi nejvíce v historii

Davidové s obdivem Goliášů

Takové členské státy mohou buďto rezignovat a bolestínsky brblat, že jim nikdo nevěnuje pozornost, nebo se soustředit na pár oblastí, kde mohou zaujmout. Díky specializaci a dobrým nápadům pak mohou získat více pozornosti a vlivu, než by odpovídalo jejich velikosti.

Pozornost lze přitáhnout negativně, třeba sklouzáváním k autoritářskému režimu jako v Maďarsku či v Polsku. Ovšem negativní zprávy danou zemi dlouhodobě oslabují a těžko se stanou zdrojem inspirace a občanské hrdosti pro okolní země.

Naopak zástupci ostatních zemí si rychle zvyknou na to, od kterých států se dají čekat spíše problémy než užitečná řešení. Ztracená reputace se pak mění dlouho a pomalu.

Získat si pozitivní pozornost je těžší. Vyžaduje to přijít s inovací, která ostatní zaujme, protože jim může s něčím smysluplným pomoci. Výhodou mezinárodní politiky v EU je, že už dávno neprobíhá jen na úrovni diplomatů, ale na všech úrovních – od sportovních utkání přeshraničních vesnic přes kraje, ministerstva až po šéfy vlád.

Žádné druhé housle

Díky tomu si v EU vidíme do talíře a zajímavé nápady či postupy je snazší objevit. Víme, že o zajímavých nápadech o kombinaci jistot pro zaměstnance a flexibility pro zaměstnavatele se můžeme poučit v Dánsku, pro inspiraci o rozvíjení technologických firem je dobré zajet do Irska a o spolupráci průmyslu a univerzit se dá něco dozvědět třeba v Nizozemí.

Originální řešení v jakékoli oblasti veřejných politik jsou užitečná nejen pro zahraniční, ale i pro domácí publikum. Když u vás Německo, Francie či Británie sbírají inspiraci pro domácí reformy, pak je zřejmé, že něco děláte dobře. Navíc na úrovni EU automaticky předpokládají, že přijdete v dané věci s užitečným návrhem. Lepší důkaz toho, že i menší státy mohou hrát první evropskou ligu a být lídry, asi najít nelze.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Česko v rukou Andreje Babiše: 130 dní vlády bez důvěry a žádné vyhlídky na zlepšení

Dostává se evropský autoprůmysl do bodu zlomu?

Nestačí se jen účastnit

Dobře to známe ze sportu. Kdyby výkony reprezentantů ve všech olympijských disciplínách odpovídaly postavení Česka v ekonomických a populačních tabulkách, tak by umístění v druhé či třetí desítce sledovalo s nadšením jen pár skalních fandů.

Naštěstí na každé olympiádě je pár soutěží, kde jsou Češi ve světové špičce. Těm pak nadšeně fandí většina populace a medaile jsou zdrojem radosti i hrdosti pro všechny. Medaile jsou zároveň důležitým důkazem, že i z Česka se dá konkurovat na nejvyšší úrovni a není důvod spokojit se s druhořadou rolí.

I zkušenost české armády napovídá o významu specializace pro reputaci důležité společenské instituce. Jakkoli je armáda především byrokratická podfinancovaná organizace s řadou skandálů, její reputaci zachraňují malé týmy chemiků, doktorů, pilotů či výsadkářů.

Těm se za jejich schopnosti a výsledky v náročných misích dostává uznání od významných spojenců včetně USA. To je opět důkaz, že i od nás se dá dostat na špičku v NATO, a zároveň zdroj hrdosti, že to naši reprezentanti dokázali.

Poslední českou inovací ve veřejné politice s mezinárodní ozvěnou byla nejspíš kuponová privatizace, která však vešla do učebnic jako problematická metoda. Pozdější sametové rozdělení Československa sice také zaujalo, ale i to bylo spíše úspěšně zvládnutým neúspěchem než zdrojem inspirace.

Posledního čtvrt století se však u nás nerozvinul žádný nápad, který by jezdili studovat akademici a politici z dalších zemí. Pár menších projektů by se dalo uvést, ale na parádní disciplínu srovnatelnou s výše zmíněnými příklady z jiných zemí to ještě není.

V Bruselu nám tak zůstává role účastníků bez medailových ambicí. Chybí nám příležitosti k získání respektu ostatních a k hrdosti z úspěchů našich nápadů při řešení reálných problémů 500 milionů obyvatel EU.

Stane-li se Brusel dějištěm českých vítězství ve věcných debatách, pak odpadne i jeho přehnaně negativní vnímání z naší strany, protože převáží česká víra ve shodu všech států.

 

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Mohlo by vás také zajímat

Analýza
3 shares1479 views

Gilead Sciences: firma, která těží ze spolupráce s profesorem Holým

Tereza Pokorná - 23. května 2018

Jak vznikla chemicko-farmaceutická „Svatá trojice“ a jak se vyvinul lék na AIDS? Pojďme se podívat na americkou společnost, která v devadesátých letech vsadila na spolupráci s týmem profesora Antonína Holého…

Komentář
53 shares5244 views

Česko si jde znovu půjčit na trh. Věří, že bude pokračovat zájem domácích

Petr Dufek - 23. května 2018

Stát nabízí novou vlnu státních dluhopisů za 16 miliard korun. Jaká je situace na trhu a jak si stojí české státní dluhopisy na trhu komentuje ve svém textu analytik Petr…

Analýza
54 shares5073 views

Spor J&T versus CEFC: Začíná česko-čínská obchodní válka?

Libor Akrman - 22. května 2018

Finanční skupina J&T přistoupila minulý týden v Česku k mimořádnému kroku - jako věřitel "nepřátelsky" převzala řízení evropské pobočky čínské skupiny CEFC. Podle obchodního rejstříku převzala řízení i v několika…