Povolební analýza: Novou vládu čeká šest klíčových rizik a výzev

Začátkem října proběhly v ČR sněmovní volby. Zájem budily nejen na domácí scéně, ale také v cizině. Hnutí ANO v nich vytěžilo maximum z nespokojenosti voličů s řešením jejich ekonomických problémů. Postavilo kampaň na slibech levnější energie, vyšších důchodů, daňových škrtů nebo podpoře hypoték pro mladé rodiny.

Zároveň prosazuje zpomalení implementace Green Dealu a také silnější kontrolu nad energetickou firmou ČEZ.

Po stagnaci růst

Od roku 2021 česká ekonomika stagnovala zejména kvůli slabému růstu Německa a energetické krizi po ruské invazi na Ukrajinu. Inflace sice do roku 2025 klesla pod 3 procenta, domácnosti však stále pociťují dopady cenového šoku z let 2022–2023.

Česká národní banka a vláda zvolily restriktivní ekonomickou politiku. To zpomalilo růst ekonomiky i reálných mezd, což vedlo k další vlně nespokojenosti voličů. Dobrou zprávou pro nastupující vládu je, že přebere ekonomiku v relativně dobré kondici.

Finance letos vykazují známky oživení, HDP ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostl o 2,7 procenta, reálné mzdy jsou vyšší o 4 procenta a deficit veřejných financí dosáhl pouze 2,2 procenta HDP. Ekonomický prostor pro slíbené výdaje tedy existuje.

„Problém však může nastat v politické rovině. Pravděpodobná koaliční vláda může vytvářet třecí plochy. Aby ji Andrej Babiš sestavil, musí jednat s euroskeptickou SPD a nově zvoleným uskupením Motoristé sobě. Společně by kontrolovali 108 křesel, ovšem za cenu křehké stability. Všechny tři strany se názorově liší v určitých základních tématech, což může vézt k paralýze při rozhodování o klíčových vnitrostátních i mezinárodních
otázkách,“ upozorňuje Mateusz Dadej, hlavní ekonomický analytik společnosti Coface pro střední a východní Evropu.

Trable na obzoru, aneb šest výzev

Experti skupiny Coface se zaměřili na možné dopady nové vlády Andreje Babiše. Identifikovali šestici hlavních rizik, které mohou snížit ekonomický rating České republiky.

1. Fiskální rizika: Deficit nad 3 % HDP by zvýšil finanční zranitelnost ČR

   Česko je dosud vnímáno jako „ukázněný žák“ ze střední Evropy s veřejným dluhem kolem 45 % HDP. Pokud by však „rozpočtová velkorysost“ zvedla deficit nad 3 % HDP, zvýšila by se ostražitost investorů a s ní tlak na růst úrokových nákladů. To by negativně dopadlo na občany a zvýšilo by závislost vlády na evropských fondech pro stabilizaci financí.

   Na druhé straně, celková úroveň veřejného dluhu je pod průměrem EU a česká fiskální pravidla budou hrát silnou roli proti růstu deficitu nad 3 % HDP.

2. Vztahy s EU: Obnovení V4 může vést k třenicím s Bruselem

   Návrat Andreje Babiše po bok Viktora Orbána a Roberta Fica může vychýlit vnitřní dynamiku EU. Tito tři politici jsou na podobné vlně v tématech národní suverenity, odporu k centralizovaným politikám EU a skepticismu vůči liberálně demokratickým normám. To by mohlo vést ke zvýšeným kolizím s Bruselem ohledně migrace, právního státu a klimatických politik. Jejich vliv by navíc mohl posílit další populistická hnutí v Evropě a ohrozit soudržnost EU.

   Na druhou stranu je třeba vzít v potaz jejich rozdílné národní zájmy, jako jsou energetické závislosti nebo ekonomické vazby na západní Evropu. Andrej Babiš na jedné straně vyniká populistickou rétorikou, zároveň je umírněný v protievropských krocích kvůli vlastním obchodním zájmům v západní Evropě.

3. Zpomalení rozvoje: Omezení investiční kapacity při konfrontaci s Bruselem

   Evropské fondy tvoří velkou část českých veřejných investic, zejména do infrastruktury a průmyslové modernizace. Politický pat ohledně Green Dealu by mohl zpozdit vyplácení prostředků a následně zpomalit realizaci projektů. Výsledná ztráta finančních toků by snížila schopnost Česka modernizovat výrobní aparát a absorbovat nadcházející demografický šok rychle stárnoucí populace. To by vedlo ke zvýšené závislosti na nákladnějším domácím financování.

4. Ztráta mezinárodní prestiže: Odklon od vojenské podpory Ukrajině ohrozí český obranný průmysl
   

   Přestože jsou české vojenské příspěvky na podporu napadené Ukrajiny relativně skromné, země hraje klíčovou roli v koordinaci získávání munice. Být v centru  tohoto dění zviditelňuje Českou republiku na světové politické scéně. Současně také prospívá domácím obranným společnostem jako je např. Czechoslovak Group. Ačkoli Babiš nenavrhuje ukončení této iniciativy, vyjádřil nespokojenost s veřejnou podporou Ukrajiny, což ohrožuje důvěru zúčastněných stran v tyto aktivity.
   

5. Klub nechtěných: Riziko geopolitické izolace v rámci EU

   Viditelné sbližování s Maďarskem a Slovenskem, spolu se sníženou podporou pro Ukrajinu, by mohlo vést k tomu, že se Česko připojí k bloku zemí s omezeným vlivem v Evropské unii. Tato izolace by snížila schopnost ČR ovlivňovat debaty o fiskálních a energetických politikách v době, kdy se jedná o otázky klíčové pro český průmysl. Je však možný alternativní scénář: selektivnější přístup kombinující pevný postoj ke Green Dealu se spoluprací v oblasti obrany. To by Andreji Babišovi umožnilo zachovat si vliv a zároveň naplnit očekávání svých voličů.

6. Politická a názorová roztříštěnost: Křehká koalice zvýší riziko rozhodovací paralýzy

   Přesvědčivé vítězství ve volbách ANO neznamená stabilitu. Spojenectví s SPD a Motoristy (i přes dosavadní shodu na programovém prohlášení vlády, pozn. red.) přinese významné ideologické rozdíly, které mohou zabránit přijetí klíčových reforem.
   Ve výsledku Česku nehrozí jen politická nestabilita, ale také chronické nesplnění politických slibů a ekonomických opatření. Trhy by mohly považovat zemi za „neřiditelnou“, což by snížilo předvídatelnost jejího ekonomického rámce a mělo nepříjemný dopad na důvěru přímých zahraničních investorů.