Mohlo by vás také zajímat
Je tu nejdražší svátek sv. Martina v historii. Restauracím přihraje miliardy
Lukáš Kovanda 10. listopadu 2025Svátek sv. Martina letos restauracím „přihraje“ 2 až 3 miliardy korun navíc. Je totiž nejdražší v historii. Svatomartinské menu vyjde…
Konec uhlí v Česku, nový stadion pro Baník i zlevnění energií aneb souhrn ekonomických událostí 45. týdne 2025
Jan Strouhal 9. listopadu 2025Sazby zůstaly beze změny; obliba kryptoměn u Čechů roste; Česko končí s těžbou černého uhlí; ČEZ chystá další zlevnění energií;…
Povolební analýza: Novou vládu čeká šest klíčových rizik a výzev
Libor Akrman 3. listopadu 2025Výsledek říjnových voleb ovlivní politické i ekonomické vztahy se zahraničními partnery. Podle analytiků společnosti Coface lze očekávat, že se výrazné…
- KOMENTÁŘ
Mohou nižší ceny energií ovlivnit inflaci a změnit náladu ve vedení ČNB?
Drahé energie jsou jedním z témat, které chce nově vznikající vláda řešit. Jedním z naznačovaných řešení je odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, což by mohlo být opatření vedoucí k poklesu inflace. Podle hlavního ekonoma Patria Finance ale tento krok "může střednědobé plnění inflačního cíle spíše komplikovat než ulehčovat..." Proč?
Vysoké ceny energií byly problémem jak pro domácnosti, tak pro firmy. (Ilustrační foto) Zdroj: iStock
Do médií pronikly zprávy o tom, že se rýsuje shoda rýsující se vládní koalice na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje (POZE) domácnostem a firmám. Takový krok, pokud by na něj došlo, může mít bezesporu viditelné dopady jak do inflace, tak i na státní rozpočet.
Co se týká inflačního dopadu, předpokládáme tak jako tak v nejbližších měsících další zlevňování silové elektřiny pro domácnosti u hlavních operátorů (od 1.11. již oznámila PRE).
Pokud by se k tomu mělo přidat úplné odpuštění POZE pro domácnosti, zlevnilo by to podle našich odhadů v kombinaci s levnější silovou elektřinou domácnostem ceny kumulativně o 10- 15 procent. Celkovou inflaci by to pak mohlo jednorázově snížit o 0,4-0,7 procentního bodu. To by pak pravděpodobně dostalo inflaci na nějaký čas pod dvě procenta.
Důvod pro ČNB a snížení sazeb? Spíše ne
Je ovšem málo pravděpodobné, že by to byl pro ČNB důvod pro další snížení úrokových sazeb. Změny nepřímých daní a úpravy regulovaných cen (tedy například i POZE) centrální banka může výjimkovat, protože jsou zcela mimo její kontrolu. Centrální bankéři by k tomu pravděpodobně přistoupili.
A to proto, že snížení cen energií by mělo dočasný charakter. Nepředpokládáme tedy, že by to snížilo také inflační očekávání a výrazněji ovlivnilo mzdová vyjednávání. A navíc směrem k roku 2027 hrozí domácnostem zcela opačný administrativní proinflační šok. Tím by mělo být zavedení systému emisních povolenek ETS 2.
ČNB by navíc mohla být citlivá na to, pokud by odpuštění POZE a jiná výdajová opatření nově vznikající vlády vedla ke zhoršení výhledu pro veřejné finance.
Podle původních plánů hnutí ANO by se sice měly výpadky z plateb POZE kompenzovat z modernizačního fondu (výnosy z povolenek). Ty jsou však účelově vázané. Je proto těžko představitelné, že by se dalo i při zapojení veškeré kreativity použít celých 35 miliard korun chybějících při úplném odpuštění POZE.
Navíc potřeba investic do energetických sítí bude časem podle většiny odhadů narůstat. A s tím i potřeba nových zdrojů na jejich financování. Jednoduše řečeno, „díra“ po zrušeném POZE by časem dál narůstala.
I proto by asi centrální bankéři měli vnímat odpuštění POZE spíše jako jednorázovou „finanční injekci“ domácnostem. Která navíc paradoxně může střednědobé plnění inflačního cíle spíše komplikovat než ulehčovat…