Německo se stalo zemí větrných turbín. Nikde v Evropě se nestaví víc, Česko zaostává

Zatímco v Česku sice máme plány i zájem investorů na výstavbu větrných elektráren, projekty často naráží na odpor místních obyvatel. Jako třeba nedávno v Líšťanech na Lounsku, kde se tamní lidé v referendu vyjádřili, že nesouhlasí s výstavbou větrných elektráren v katastru obce. Není divu, že tuzemské větrníky pokrývají pouze jedno procento tuzemské spotřeby.

Podle předsedy České společnosti pro větrnou energii Michala Janečka má Česko jedno z nejnižších čísel o výrobě energie z větru v Evropě. „Výroba z větru v sousedním Polsku činí 13 procent, v Rakousku 14 procent a v Německu 31 procent spotřeby,“ uvedl.

Lídrem Dánsko, Němci posilují, Češi na chvostu

Největší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko s 56 procenty, následuje Irsko s 36 procenty. V celé EU pak průměr podílu větrné elektřiny podle dnes zveřejněné analýzy Wind Europe stoupl ze 17 procent na 19 procent.

A právě Německo bude svoji větrnou výrobu ještě navyšovat. Jen loni dokázalo uvést do provozu 745 nových větrných turbín, které mají celkový instalovaný výkon 3,57 gigawattu (GW). To znamená meziročně nárůst téměř o 50 procent.

Oproti tomu v Česku loni vzniklo jen pět nových větrných elektráren. V současnosti je tak u nás i s novými elektrárnami 345 zařízení s celkovým výkonem 352 megawattů (MW). Do roku 2030 očekávají zástupci oboru stavbu 300 až 400 nových elektráren a dosažení celkového výkonu 2000 MW.

Po roce 2030 předpokládají, že v Česku vyrostou další nové turbíny s výkonem zhruba 5000 MW. Celkem by tak větrné elektrárny podle očekávání organizací pokryly 31 procent dnešní roční spotřeby elektřiny.

V Německu staví turbíny ostošest

Po několika letech, kdy se v Německu sektoru nedařilo, nastává v největší ekonomice EU opět rozvoj větrné energetiky. V rámci Evropy není v tomto ohledu žádný jiný stát lepší, napsal německý ekonomický list Handelsblatt. Celosvětově pak staví víc jen Spojené státy a Čína.

Německá asociace pro větrnou energii (BWE) uvedla, že v Německu už na pevnině nebo na moři stojí celkově 30 243 větrných turbín, drtivá většina vznikla v jednotlivých německých zemích, ale 1566 z nich bylo vybudováno v rámci offshore parků v Severním a Baltském moři.

Nejvíce turbín pak stojí ve spolkové zemi Dolní Sasko, přes 18 procent z celkového počtu. Loni se ale nejvíce stavělo ve Šlesvicku-Holštýnsku. Jen v roce 2023 bylo zde k síti připojeno přes 30 procent všech nových turbín, v absolutních číslech to znamená 249 větrných turbín.

Naopak nejméně se stavělo na jihu Německa, kde je naopak vyšší poptávka po elektřině kvůli průmyslové výrobě, v Bavorsku a Bádensku-Württembersku.

GRAF: Kde je v Německu nejvíce větrníků?
Stav ke konci roku 2023.

Zdroj: Bundesverband Windenergie

Změna dotací vedla ke zhroucení výstavby

V minulých letech se expanze nových větrných parků v Německu fakticky zhroutila, protože se změnil systém dotací, připomenul Handelsblatt. Dříve firmy, které postavily větrné turbíny, dostávaly pevnou částku za vyprodukovanou elektřinu. Nově se musí zájemci přihlašovat do výběrových řízení. Zakázku získá společnost s nabídkou, která co nejméně zatěžuje německou státní kasu.

Částečně se snížila i byrokratická náročnost schvalování nových projektů. Nyní celý proces přípravy a samotné stavby větrné farmy trvá tři až čtyři roky, namísto dříve šesti až sedmi let. Nicméně i tak by hráči v oboru větrné energie uvítali další snížení regulací a byrokracie.

V posledních letech se zvyšuje velikost a s tím i výkon jednotlivých turbín. Nyní se průměr nových větrníků pohybuje okolo dvou set metrů, průměr rotoru dosahuje 137 metrů. Roste tak i podíl větrné energie na energetickém mixu Německa. Loni se obnovitelné zdroje podílely na produkci elektřiny už více než padesáti procenty, větrné parky tvoří zhruba třetinu německé spotřeby. Loni vyrobily 138 terawatthodin elektrické energie.

Nálada se zlepšuje

Podnikatelská nálada se v oboru zlepšuje, firmy opět nabírají nové pracovníky. Asociace Wind Europe očekává do roku 2030 vytvoření celkem 400 gigawattů instalované větrné energie. Nyní to je 272 gigawattů. Už nyní se vítr na spotřebě elektřiny Evropanů podílí jednou pětinou.

„Krok za krokem dosahujeme ziskovosti. Situace na trhu s větrnou energií se stabilizovala,“ prohlásil generální ředitel německo-španělské společnosti Nordex José Luis Blanco. Loni skupina opět dosáhla zisku. Blanco si pochvaluje příliv nových zakázek, které dostávají podnikání zpátky do černých čísel.

VÍCE K TÉMATU:

Pozitivum mírné zimy: evropské zásobníky mají rekordní zásoby

Alternativa k obnovitelným zdrojům či jádru: v Africe je na vzestupu geotermální energie

Afrika se má stát powerbankou pro Evropu. Německo s Itálií spřádají velké vodíkové plány

Také šéf dánské firmy Vestas Henrik Andersen je optimistický. „Po čtyřech letech můžeme konečně našim zaměstnancům vyplatit prémie,“ řekl manažer při prezentaci čísel za minulý rok.

Po obří ztrátě z roku 2022, kdy firma vykázala „sekeru“ ve výši 1,5 miliardy eur, za rok 2023 reportovala zisk 78 milionů eur. Německý výrobce turbín Siemens Energy byl loni také opět ziskový.

Nové zdroje se vyplatí

Analytik a expert na sektor s větrnou energií Dirk Briese vysvětlil, že se změnilo zejména to, že objednávky na nové větrné turbíny počítají s vyšší cenou o dvacet až třicet procent, takže se firmám opět vyplatí stavět nové zelené zdroje.

Dobrou zprávou pro tento druh podnikání je i snižování tempa inflace v EU. Navíc se v polovině roku očekává snížení úrokových měr Evropské centrální banky (ECB) a s tím i zlevnění úvěrů.

Na druhou stranu rozvoj větrné energie naráží na limity provozovatelů elektrické rozvodné soustavy. Ti musí do infrastruktury investovat značné sumy, aby bylo možné „posílat“ zelenou energii, jež musí doputovat od větrných parků v Severním a Baltském moři na průmyslový jih Německa.

O tomto problému se hovoří už léta, výstavba nových energetických dálnic je v současnosti ve skluzu zhruba dvou let.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr