Intel chce v Ohiu postavit největší továrnu výroby čipů na světě. Je to v zájmu americké bezpečnosti, tvrdí jeho šéf

Stát Ohio na severovýchodě Spojených států se má stát domovem největší továrny společnosti Intel na výrobu čipů. Tyto součástky se staly nezbytnou součástí potřebnou pro digitalizaci ekonomiky. A v poslední době se stále více podílejí na vývoji umělé inteligence (AI).

Americký technologický gigant Intel proto plánuje vybudovat megatovárnu Ohio One, jež se má stát budoucností amerického technologického sektoru.

Plány i rozpočet jsou velkolepé. Celý nový komplex, který se má stát globálním centrem polovodičového průmyslu, má stát 28 miliard dolarů (636 miliard korun). Intel má ambici vyrábět i nejpokročilejší čipy. Ty se mají stát motorem dalšího rozvoje AI, jež v poslední době stále razantněji vstupuje do všech oblastí ekonomiky.

Šéf Intelu: Chceme být opět jedničkou

Generální ředitel Intelu Patrick Gelsinger dokonce tvrdí, že se Ohio One může stát největším výrobcem čipů na celé planetě. Obří investice má navíc i geopolitický cíl. Měla by zamezit tomu, aby Čína v technologiích předstihla Spojené státy. Zároveň má pomoci americké ekonomice v růstu.

„Považuji to za existenciální krok pro naši ekonomiku i pro naši národní bezpečnost,“ řekl Gelsinger pro Bloomberg v ústředí Intelu v Santa Claře v Kalifornii s tím, že společnost si nepřipouští, že by ve svém úsilí mohla selhat. Otevření megatovárny je naplánováno na rok 2027.

Politické body si za vytvoření tisíců pracovních míst chtějí přivlastnit nejen místní republikáni, ale také Bidenova demokratická administrativa. Demokratický prezident už před dvěma lety hovořil o nové továrně jako o splněném snu, který ukazuje budoucnost Ameriky.

Bílý dům navíc nedávno oznámil, že Intel získá na podporu produkce polovodičů půjčky a granty v hodnotě 19,5 miliardy dolarů (443 miliard korun). Nejen na výrobu obří fabriky v Ohiu, ale také na další provozy v Arizoně a Oregonu.

Riziková výroba na Tchaj-wanu

Bidenovi se nelíbí, že se Státy sice na vývoji nejpokročilejších čipů podílejí, ale většina z nich se vyrábí na Tchaj-wanu, který ohrožuje komunistický režim v Pekingu. Pokud by byl asijskou velmocí napaden a pohlcen, znamenalo by to pro západní země obrovské problémy s dodávkami těchto klíčových komponentů. Závisí na nich totiž celá ekonomika, od sektoru telekomunikací až po vojenství.

„Amerika vynalezla polovodiče, ale postupem času jsme se z téměř 40 procent světové kapacity dostali na úroveň téměř deset procent. Navíc bez nejpokročilejších čipů, což nás vystavuje značné ekonomické a národní bezpečnostní zranitelnosti,“ prohlásil nedávno Biden.

Miliardové dotace na výstavbu nových fabrik v USA nicméně získali i další výrobci, včetně zahraničních. V Arizoně chystá výstavbu právě tchajwanská společnost TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company), největší světový specializovaný výrobce čipů na světě podle tržeb. A v Texasu staví novou továrnu i jihokorejská společnost Samsung Electronics.

GRAF: Největší výrobci čipů na světě podle tržeb
V posledním kvartále roku 2023, v procentech.

Zdroj: Counterpoint

Stovky dělníků už hloubí základy

Na místě největší továrny na čipy na světě už 1400 dělníků hloubí a betonuje základy. Vysoké školy v Ohiu i v dalších státech se pak připravují na výuku budoucích odborníků na produkci čipů.

Agentura Bloomberg připomíná, že Intel měl v historii lepší období, jeho současná výroba čipů do osobních počítačů stagnuje. Naopak ve světě i na burze se mnohem lépe prosadila konkurenční firma Nvidia. Firma kdysi známá jen hráčům počítačových her kvůli svým grafickým kartám „v čipovém vlaku“ všem ujíždí. To se ukazuje i výsledkově; zatímco Nvidia má nyní tržní hodnotu 2,3 biliony dolarů, Intel „pouze“ 136 miliard dolarů.

Intel navíc loni vykázal čistý zisk pouze ve výši 1,7 miliardy dolarů, což znamená propad o 80 procent oproti roku 2022. Ještě v roce 2021 dosáhl jeho čistý zisk téměř 20 miliard dolarů.

Proti „spirále smrti“

Gelsinger si stěžuje na bývalé vedení firmy, které nový vývoj mikročipů na trhu podcenilo. Vedení firmy převzal v roce 2021 a okamžitě ohlásil její expanzi. „Bude to těžké a bude to trvat mnoho let,“ říká k záměru získat opět dominanci na světovém trhu s čipy.

Americká technologická firma přitom byla u zrodu mikroprocesorů, první komerčně úspěšný mikroprocesor Intel 4004 byl uveden na trh v roce 1971.

Gelsinger doufá, že tradiční výrobce dokáže opět vyrábět špičkové čipy. Jejich výrobu v minulých dekádách totiž postupně ovládl tchajwanský producent TSMC, protože byl levnější. Obrovskými investicemi do nových továren chce Intel zvrátit „spirálu smrti“, která v posledních letech společnost zasáhla.

Čím více čipů továrny vyrobí, tím větší zisky společnost vygeneruje a může dále investovat do vývoje stále menších počítačových komponentů, kde rozhoduje každý mikrometr.