Mohlo by vás také zajímat
Většina Čechů prý žije v krizi; tloustnoucí Číňané hrozbou pro ekonomiku a půl miliardy pro ovocnáře za mráz aneb souhrn ekonomických událostí 36. týdne 2024
Libor Akrman 6. září 2024Nový šéf českého Googlu; průměrná mzda v Česku zase stoupla; ČEZ od nového roku zlevní plyn i elektřinu; vodíkové BMW…
Důkaz „nemocného“ Německa? Volkswagen poprvé zvažuje zavření fabriky v Evropě
Lukáš Kovanda 3. září 2024Německá automobilka Volkswagen zpřísňuje svůj úsporný program v hlavní, stejnojmenné značce. Nevylučuje uzavírání závodů v Německu a nucené propouštění, protože…
Michal Kubánek (Kuberg): Zažíváme restart, ale zájem o naše stroje stoupá
Libor Akrman 22. srpna 2024Společnost Kuberg má za sebou těžké období, které nakonec překonala i díky novému kapitálu. Výrobce elektromotorek ze severní Moravy má…
- ČLÁNEK
Na pozadí sporu Prahy s říší středu: čínských turistů přibývá, z čehož většinou těží čínské firmy
České hlavní město i republika v posledních několika letech zažívají značný boom návštěvnosti ze strany čínských turistů. Přibylo i přímých leteckých spojení, ale vztahy by mohly ochladnout po nedávné slovní přestřelce mezi primátorem Hřibem a mluvčím ministerstva zahraničí Číny. Co z toho Praha a Česká republika vlastně má?
Spory vedení hlavního města Prahy s Čínou o to, zda má být v takzvané sesterské smlouvě s Pekingem i bod uznávající jednotnou Čínu, by mohly výhledově ochladit nadšení čínských turistů pro Prahu.
České hlavní město v posledních několika letech zažívá značný boom návštěvnosti ze strany čínských turistů. Co z toho ale Praha a Česká republika vlastně mají?
Čínské čtvrté místo
Počet čínských turistů v Česku se i díky zavedení hned několika přímých leteckých spojení (z Pekingu, Šanghaje, Čcheng-tu a Si-anu) za pět let téměř ztrojnásobil, vloni jich dorazilo bezmála 620 tisíc.
GRAF: Vývoj počtu turistů z Číny v Česku
Od roku 2012 do roku 2018, v tis. lidí
Zdroj: ČSÚ
Do Česka v roce 2018 přijelo celkově 21,3 milionu hostů, nejvíce tradičně z Německa, ze Slovenska a z Polska. Číňané jsou co do počtu již na čtvrtém místě
Cíl, který před několika lety deklaroval tuzemský pročínský lobbista Jaroslav Tvrdík, tedy milion Číňanů, se sice nenaplnil, přesto je trend růstu čínského zájmu nezpochybnitelný. Jenže ne každý to vnímá jednoznačně pozitivně.
Rozhazovačný, ale specifický turista
„Narůstající počty této klientely jsou přínosné, ovšem ne tak, jak je často prezentováno. Hoteliéři mají u čínské klientely například vyšší náklady než u návštěvníků z jiných zemí. Z naší strany je největším minusem velmi krátká doba, kterou návštěvníci z Číny v Praze stráví,“ říká statutární zástupce organizace Prague City Tourism Petr Slepička.
V průměru u nás Číňané zůstávají pouze 1,6 noci, zůstávají zde statisticky vůbec nejkratší dobu ze všech zahraničních návštěvníků.
I když je v zájmu každé země, aby ji navštěvovali zahraniční turisté a utráceli v ní své peníze, čínský turista je podle odborníků v oboru hodně specifický.
A to přes to, že statisticky vzato utrácí velmi nadprůměrně a v posledních letech si Čína drží pozici země s absolutně nejvyššími výdaji na cestovní ruch na světě (v roce 2017 celosvětově dosáhly hodnoty 258 miliard amerických dolarů).
VÍCE K TÉMATU:
Čína v problémech? Její ekonomika postupně uvadá. Otázka je, jak rychle zvadne
Kdo v Česku investuje nejvíc? Číňané to rozhodně nejsou, vedou Němci
Copyright po čínsku aneb jak se krade unikátní česká technologie pro baterie HE3DA
Luxus ano, památky jen zdarma
„Památky je nezajímají, když už, tak jdou tam, kde je to zdarma. Gastronomii upřednostňují vlastní. Často se chovají neurvale, jsou to velmi neohleduplní návštěvníci. Nadprůměrně nakupují luxusní zboží, to je pravda. Nevím ale, zda je pro nás přínosem, že Číňan utratí v Pařížské dvojnásobnou sumu než třeba občan USA,“ říká Naděžda Wellerová ze Sdružení průvodců ČR.
Pokud jde o zájem o luxus, tomu tradičně vévodí Pařížská ulice. Tři domy s obchody zde vlastní i skupina PPF. Té – s ohledem na její byznysové zájmy, především společnosti Home Credit, v Číně – může zájem čínských turistů dělat radost.
„Tento superbyznys je super jen pro čínskou stranu a pár vyvolených. Kromě ošlapání chodníků a nějakých drobných v luxusních obchodech po nich nezůstává nic než odpadky,“ říká podnikatel v hotelovém průmyslu, který v souvislosti s tématem čínských turistů své jméno zveřejňovat nechce.
Podobné výpravy zažívá i Český Krumlov. „Spousta Číňanů a Korejců přijede autobusy do Krumlova, projdou volně přístupná místa včetně zámeckého areálu. Udělají tam první milion fotek se selfie tyčkami. Projdou historické centrum a udělají druhý milion fotek. Mezi jedenáctou dopoledne a třetí odpoledne je centrum ucpané těmito výpravami, které tam často nenechají ani korunu,“ citoval měsíčník Reportér Jana Pavelku z turistické agentury Czexperience.
Průvodci? Hlavně vlastní
Služby místních průvodců podle Naděždy Wellerové Číňané nevyhledávají, vozí si vlastní, na místě se o ně starají převážně firmy s čínským kapitálem.
Do portfolia státní agentury CITIC (nástupce Pražským hradem dříve protežované, později zkrachovalé čínské společnosti CEFC, pozn. red.) patří kupříkladu významná tuzemská cestovní agentura Invia.
Ještě v době, kdy byla CEFC považována za průkopníka čínských investic v Česku, přiznávali její zástupci, že chtějí propojit své investice právě v oblasti cestovního ruchu.
„Prahu s Čínou propojí tři pravidelné letecké linky. A my zde čínské turisty budeme umět ubytovat, máme v Praze hotel, pomocí Travel Service je rozvést dál po Evropě a Invia to celé prováže. Už nyní pro ni hledáme obchodní partnery v Číně. Navíc máme zájem o další hotely nejen v České republice,“ vyprávěla v roce 2016 někdejší šéfka České pošty, v té době právě ve službách CEFC, Marcela Hrdá.
Hybridní cestování
V prosinci 2016 skutečně CEFC, spolu s investiční skupinou Rockaway, koupila německou on-line cestovní agenturu AIDU a přední letenkový portál Fluege.
V Praze má čínská CITIC několik luxusních hotelů. Zástupci CITIC Europe se již nechali slyšet, že plánují rozvíjet nové projekty především v oblastech výroby, potravinářství a právě cestovního ruchu.
Průměr 1,6 dne, který v Česku průměrný čínský turista stráví, podle expertů zvyšují Čínané, kteří přilétají za byznysem a v zemi zůstávají výrazně déle. V této souvislosti je namístě připomenout i konstatování z poslední výroční zprávy BIS za rok 2017, kde kontrarozvědka upozorňuje na to, že čínští zpravodajští důstojníci přijíždějí do Česka i v ad hoc delegacích.
„Čínský přístup je de facto stejně hybridní jako ruský, hrozbu může představovat zpravodajský důstojník, stejně jako kariérní diplomat či byznysmen,“ stojí ve výroční zprávě.
Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.