Mohlo by vás také zajímat
Varování pro dnešní ekonomiku. Ekonom Adam Smith předpověděl deformaci kapitalismu již před 250 lety
Timur Barotov 9. února 2026Slavný ekonom Adam Smith, zakladatel moderní ekonomie v 18. století, dokázal ve svém díle s předstihem popsat současné ekonomické chování…
Nový rozpočet Babišovy vlády je na světě. Jen si rozpočtová pravidla vykládá po svém
Dominik Rusinko 29. ledna 2026Vláda schválila návrh státního rozpočtu schválila. Počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun po loňských 290,7 miliardy korun.…
Problémové zadlužení vyspělých ekonomik vyvolává obavy
Kryštof Míšek 2. října 2025Vlády vyspělých ekonomik čelí po pandemii covidu-19 dvojí zátěži: rostoucímu dluhu a vyšším úrokovým sazbám. Kombinace vyššího zadlužení a dražší…
- Komentář
Jako lavina: globální zadlužení výrazně roste. Kdo na něj doplatí?
Na finanční krizi před deseti lety už vzpomíná málokdo, a přesto její příčina – prasknutí úvěrové bubliny – hrozí nadále. Globální dluh od té doby narostl bezmála o dalších 100 bilionů dolarů. Důsledky zadlužení komentuje ve svém textu analytik Dominik Rusinko.
Ilustrační foto: Mapa světa a jeho "rozdělení" pomocí jednoltivých bankovek. Zdroj: iStock
Růst míry globálního zadlužení opět nabírá na síle. Jen za první kvartál tohoto roku vzrostl dle dat washingtonského Institutu pro mezinárodní finance (IIF) globální dluh o osm bilionů dolarů, což je nejrychlejší tempo od začátku roku 2016.
Aktuálně se tak absolutní výše globálního dluhu pohybuje na rekordní úrovni 247 bilionů dolarů, což představuje 318 procent světového hrubého domácího produktu. Jaké mohou být důsledky takto rapidní úvěrové expanze?
GRAF: Vývoj globálního dluhu
Celkový dluh tvoří dluhy domácností, nefinančních podniků, vlád a finančních institucí; jde o srovnatelné údaje vždy po pěti letech k prvnímu čtvrtletí, údaje jsou v bil. USD.
Zdroj: Institute of International Finance
Při pohledu na sektorovou skladbu je zřejmé, že k růstu dluhu dochází napříč sektory, přičemž přibližně tři čtvrtiny celkového dluhu připadají na soukromý, zbylá čtvrtina pak na vládní sektor.
Rozvojové ekonomiky zrychlují zadlužení
Co je však zajímavé, je vývoj geografického rozložení dluhu, respektive jeho vývoje v čase.
Zatímco totiž rozvinuté státy dokázaly od poslední finanční krize svůj agregátní dluh stabilizovat, byť na vysoké úrovni (382 procent HDP), mezi rozvíjejícími se ekonomikami pozorujeme odlišný trend.
PODÍVEJTE SE NA SERIÁL: 10 let od finanční krize
Tyto ekonomiky jsou sice zatíženy celkově nižším dluhem (211 procent HDP), ten však v posledních letech výrazně roste.
Vysvětlení leží v ultrauvolněné měnové politice, které rozvíjející se ekonomiky využily k domácí úvěrové expanzi. V posledních letech proto roste – třebaže z nízkého základu – nejen jejich vládní dluh, ale ještě rychleji zadlužení korporací, které je v případě rozvojových ekonomik dokonce již vyšší (94 procent HDP), než je tomu v případě těch vyspělých (89 procent HDP).
Je zadlužení udržitelné?
K nárůstu zadlužení navíc dochází i v době, kdy již postupuje normalizace globálních úrokových sazeb, což vyvolává obavy o udržitelnost dluhu některých zemí.
Oproti vyspělým ekonomikám je totiž dluhový profil rozvojových zemí v průměru výrazně zranitelnější, a to díky kratším splatnostem, většímu podílu dluhu denominovaného v cizí měně či drženého zahraničím.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Globální obchodní domino má za sebou další kolo. Zapálil Trump rozbušku?
Indické akciové tituly: bublina, o které se nemluví?
Právě tento aspekt je nyní patrný v případě Turecka, které se v důsledku významných vnitřních i vnějších nerovnováh ocitlo na pokraji měnové krize typické pro devadesátá léta minulého tisíciletí.
V podobných, byť ne natolik akutních problémech se nachází také ekonomiky Argentiny či Brazílie.
Otázkou zůstává, jak se s masivním úvěrovým boomem vypořádá Čína, která je sama zodpovědná za téměř polovinu nárůstu globálního dluhu od roku 2007.
A platí to zvlášť naléhavě v situaci, kdy by mohlo dojít k přetrhání klíčových obchodních vazeb, čímž v posledních měsících hrozí americký prezident Trump.
No, to je zase strašení, bez jakékoliv ekonomické souvislosti. Čína vlastní americké dluhopisy v objemu více než 2 biliony dolarů, a to v dlouhé škále (2 miliony milionů). Jakmile USA naštve Čínu, tak ta může teoreticky vrhnout na burzovní trh gigantickou masu dolarových dluhopisů, a dolar půjde během pouhých několika dní do kytek. A to zcela opomíjím to, že Čína dneska taky vlastní už cca 5% celého amerického hospodářství. Takže zklidněte hormon. A vůbec celé světové hospodářství je jedna velká prasárna, kdy všichni dluží všem, a hrají si na to, že je vše O.K., protože kdyby to prasklo, tak během několika týdnů celý monetární systém skončí a máme tady opět výměnný obchod, jako za prvobytně pospolné společnosti.
Snažíte se marně. Ty dluhopisy co kupuje Čína od USA (ač nemusí je kupovat, ale chce je neboť jsou právě výnosné) dostanou zaplacené po určité době. Takže to znamená, že Čína nemůže dostat peníze hned kdy se jim zachce. Např. časopis, který si měsíčně objednáváte vám přijde každý měsíc v určitý den. Nemůžete ho chtít taky o týden dříve. Dluhopis není ani tak půjčka spíš je to něco jako cenný papír. Dá se na tom vydělat nebo i prodělat. Právě Čína by měla mít strach, aby USA nezbankrotovaly což si sice odpůrci přejí již 100 let. Za tu dobu např. Rusko krachlo 3 x. Celkový dluh Číně tvoří 6,7%……mimochodem pokud by USA šly někdy ekonomicky do kytek, tak to jde celý svět i s námi a s Čínou. Když šlo Rusko do kytek, tak to svět moc nepocítil.
Nechci vás urazit, ale o dluhopisech toho asi moc nevíte. Dluhopisy jsou běžně obchodovány na sekundárním trhu, tedy burze a dají se nakupovat i prodávat kdykoli. Vy myslíte asi dobu splatnosti, ale než se dluhopis vrátí k emitentovi, casto několikrát změní majitele. Kdy výnos v % zůstává stejný a mění se cena za kterou se dluhopis obchoduje podle mnoha faktorů jako je bonita emitenta, politická situace, očekávaný vývoj inflace atd… Přeji hezký den 😉
Když ono to individium XY, na které reagujete, potřebuje hlavně řešit Rusko, o které tu přitom vůbec nejde. Proto argumentuje tak stupidně.
Nechápu vaše jméno v angličtině, když tak proti západu brojíte 😀
Zdravim mentalne postizeneho novinare.
Vzhledem k vasi neschopnosti logicky uvazovat a pouzivat vas poskozeny mozek vas tedy poucim.
Pokud mam plat 10 000 kč a dluzim 1000 kč muj dluh je 10%
Pokud sem stat s obratem 10 B a dluzim 1 B muj dluh je 10% HDP
Pokud sem stat a muj obrat vzroste na 20B a dlluh vzroste na 1.5B muj dluh je 7.5% HDP.
Pokud sem stat a muj obrat vzroste na 40 B a dluh vzroste na 2 B muj dluh je 5% HDP.
Jak vidite pokud HDP roste rychleji nez DLUH tak DLUZNA CASTKA VLASTNE KLESA!!!!
Dluzite stale mene % z vasicho prijmu.
TAKZE I KDYS DLUH STOUPA RICI ZE ZADLUZENI STOUPA TAKE MUZE JEN MENTALNE ZAOSTALI JEDINEC.
ANO DLUCH STOUPA ALE ZADLUZENI KLESA!!!
DEKUJI ZA POZORNOST A DOPORUCIM VYHODIT TOHO PISALKA A PRIJMOUT NEJAKEHO JEHOZ VZDELANI ODPOVIDA TOMU OCEM PISE!!
Hezky jste nám to vysvětlil. Takže ještě počkáme pár let a dluhy samy zmizí, že?
Si zabil Špekoune, tvoje gramatické chyby jsou pod úrovní žáka 2. třídy… Ale hlavně že jsi chytrej jak rádio vole 😀
1. Zaostali
2. Kdys
3. Dluch
Ne že bych se zastával pana novináře, ale psát o někom, že je neschopen logicky uvažovat, že má poškozený mozek a je mentálně zaostalý a napsat zaostal(i) a dluh napsat jako dlu(ch), radši být Vámi asi nikam příště nepíšu 🙂
Ma pravdu taky si všimam jak všem klesa inteligence takovy nesmysly (mate dluch protoze jsme zjistily ze mate dluch)takhle se vyjadrujou debilove.A porad dokola to sami pisou a clanek o nicem.Vyhodit nepsat vubec
Naprosto.