Jedná se o zajímavý intelektuální obrat. Původně byl totiž řecký příběh akcentován především odpůrci přijetí eura jako odstrašující příklad.
Jaká jsou fakta? Řecká ekonomika vyrostla od začátku pandemie přibližně o 6 procent, což ji řadí k lepší polovině v rámci Evropské unie, nikoli však k premiantům. K těm ale Řecko patří v případě tempa redukce veřejného zadlužení.
Za poslední tři roky klesl řecký veřejný dluh vůči HDP z 210 procent na 167 procent, zásluhou vysokého nominálního růstu HDP, ale také relativně rozumné rozpočtové politice. I proto získal řecký dluh opětovně investiční rating, byť je nadále s přehledem nejvyšší v celé EU.
Řecká krize je jednou z nejhorších v historii
Hodnotit řecký příběh pohledem na vývoj posledních tří let je však zavádějící. Řecká ekonomika se sice vrátila na předpandemickou úroveň, ale oproti začátku finanční krize v roce 2008 ztrácí ekonomika celých 22 procent (!).
GRAF: Vývoj reálného HDP v Řecku
Od roku 1995, v procentech.
Zdroj: Patria Finance/ČSOB/Eurostat
Hloubkou propadu a délkou trvání se řecká krize řadí k těm nejhorším v moderní historii a překoná i americkou Velkou depresi. Podobně drastický propad životní úrovně dokumentuje i pohled na vývoj reálných mezd, jež za rokem 2008 zaostávají o přibližně 20 procent. Míra nezaměstnanosti se pak konečně nachází pod 10 procenty, nicméně pokles z 28procentních maxim trval celých deset let.
Morální hazard pro euro?
Shrnuto, podtrženo, Řecko si prošlo extrémně bolestivým procesem přizpůsobení. Jedná se o adekvátní trest za morální hazard uvnitř měnové unie? Zpětným pohledem se zdají náklady politiky „fiskální přísnosti“ nadiktované takzvanou trojkou (Komise, ECB a Fond) neadekvátně vysoké, což ostatně přiznává i Mezinárodní měnový fond.
Argumentovat ve prospěch přijetí eura úspěšným řeckým příběhem proto v porovnání s daty obstojí jen stěží. Mimochodem, aktuální odhady hovoří o tom, že by se řecká ekonomika mohla vrátit na úroveň z roku 2008 již v polovině 30. let …