Mohlo by vás také zajímat
Elektrický Elroq na scéně; Kellnerová v čele českých boháčů a Brusel může zavést cla na čínská elektromobily aneb souhrn ekonomických událostí 40. týdne 2024
Libor Akrman 4. října 2024Vláda si plácla s odbory; dálniční známka zdraží; povodňový schodek prošel; O2 může převzít Nordic Telekom; Rozpočtové radě se nezdá…
Inflace v eurozóně spadla pod dvojku, což dává ECB munici na snížení sazeb
Dominik Rusinko 2. října 2024Poprvé od poloviny roku 2021 se inflace v eurozóně dostala pod inflační cíl Evropské centrální banky. Meziroční růst spotřebitelských cen…
Češi spoří jako o život. Není divu, že ekonomika stojí
Lukáš Kovanda 1. října 2024Podle aktuálně zveřejněných zpřesněných údajů vzrostl HDP ve druhém čtvrtletí mezikvartálně o 0,4 % (původně to bylo o 0,3 %).…
- GLOSA
Formální konec intervencí koruna příliš nepřivítala
Česká měna v posledních dnech prudce oslabila – zhruba o dvě desítky haléřů – po oznámení centrální banky o formálním ukončení devizových intervencí. Je tak vůči evropské měně nejslabší od poloviny loňského prosince.
Zhruba o dvě desítky haléřů dnes oslabila česká měna k euru po rozhodnutí České národní banky (ČNB) o ukončení intervencí na podporu měny. (Na snímku je pohled na sochu na střeše hlavní budovy ČNB) (Ilustrační foto) Zdroj: ČNB
Pro korunu bylo v minulém týdnu rozhodující zasedání ČNB, kdy těsně před ním koruna posilovala v očekávání jestřábího vyznění. Oznámení o formálním konci intervencí ale trh překvapilo. Koruna bezprostředně skokově oslabila o více než jedno procento k 24,25 koruny za euro.
Zatímco s postupným oslabováním koruny naše prognóza dlouhodobě počítá a současný vývoj je v souladu s ní, formální ukončení intervencí předpovídaný vývoj urychlilo.
Bankovní rada se k tomuto kroku odhodlala oficiálně v zájmu vyšší transparentnosti, kdy na finančním trhu reálně neintervenovala již od loňského podzimu. Otázkou v tomto ohledu ale je, jestli zvýšená transparentnost přináší dostatečné benefity. Především na to, aby kompenzovala negativní dopady na inflaci plynoucí ze slabšího kurzu.
GRAF: Vývoj kurzu koruny vůči euru za poslední měsíc (k 7. srpnu 2023)
Zdroj: tradingeconomics.com
Proinflační dopady
Slabší koruna působí proinflačně jak v krátkém (např. dražší importy), tak i delším horizontu (např. podpora exportu).
Zároveň lze při formálním ukončení do dalších měsíců očekávat i vyšší volatilitu v reakci na globální události. Tedy v době, kdy trh nemá jistotu, že by ČNB v případě výraznějšího oslabení začala intervenovat.
V neposlední řadě se koruna stává také snadnějším cílem pro spekulanty sázející na její oslabení. V uplynulých měsících uzavírání krátkých pozic bránila kombinace vysokého úrokového diferenciálu (= vyšší náklad na držení pozice) a nízkého potenciálního zisku daného kurzovým závazkem.
VÍCE K TÉMATU:
ČNB vyhlásila konec „podpory koruny,“ ale jestřábí tón zůstává
Rok s jestřábí politikou ECB. Co lze očekávat do budoucna?
Vzhledem k formálnímu konci závazku, zužujícímu se úrokovému diferenciálu a prognóze ČNB, která počítá s dalším oslabením, se koruna může stát zajímavým cílem pro „shortaře“. A to by mohlo v důsledku přispět k jejímu dalšímu oslabení.
Na druhou stranu ČNB ale dále funguje v režimu řízeného plovoucího kurzu. V případě silného a rychlého oslabení směrem k úrovni 25 korun za euro je tak stále pravděpodobné, že by centrální banka opětovně aktivně intervenovala na měnovém trhu…