Mohlo by vás také zajímat
Rodeo zlatého býka se zastavilo, proč?
Kryštof Míšek 28. října 2026Začátek roku přinesl nebývalý růst ceny zlata. Na svém vrcholu dosahovalo cen až přes 5 400 dolarů za troyskou unci.…
Potravinová drahota nadohled? Češi si levného másla a spol. dlouho neužijí
Lukáš Kovanda 7. října 2026Ve světě se pomalu ale jistě znovu hromadí důvody, proč by potraviny měly zdražovat. Ať už je to energetická krize,…
Evropa má uvolňovat více „strategické nafty“. Jaký bude dopad na Česko?
Jan Bureš 5. října 2026Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní 100 milionů barelů nafty a ropy, shodli se koncem…
- GLOSA
Formální konec intervencí koruna příliš nepřivítala
Česká měna v posledních dnech prudce oslabila – zhruba o dvě desítky haléřů – po oznámení centrální banky o formálním ukončení devizových intervencí. Je tak vůči evropské měně nejslabší od poloviny loňského prosince.
Zhruba o dvě desítky haléřů dnes oslabila česká měna k euru po rozhodnutí České národní banky (ČNB) o ukončení intervencí na podporu měny. (Na snímku je pohled na sochu na střeše hlavní budovy ČNB) (Ilustrační foto) Zdroj: ČNB
Pro korunu bylo v minulém týdnu rozhodující zasedání ČNB, kdy těsně před ním koruna posilovala v očekávání jestřábího vyznění. Oznámení o formálním konci intervencí ale trh překvapilo. Koruna bezprostředně skokově oslabila o více než jedno procento k 24,25 koruny za euro.
Zatímco s postupným oslabováním koruny naše prognóza dlouhodobě počítá a současný vývoj je v souladu s ní, formální ukončení intervencí předpovídaný vývoj urychlilo.
Bankovní rada se k tomuto kroku odhodlala oficiálně v zájmu vyšší transparentnosti, kdy na finančním trhu reálně neintervenovala již od loňského podzimu. Otázkou v tomto ohledu ale je, jestli zvýšená transparentnost přináší dostatečné benefity. Především na to, aby kompenzovala negativní dopady na inflaci plynoucí ze slabšího kurzu.
GRAF: Vývoj kurzu koruny vůči euru za poslední měsíc (k 7. srpnu 2023)
Zdroj: tradingeconomics.com
Proinflační dopady
Slabší koruna působí proinflačně jak v krátkém (např. dražší importy), tak i delším horizontu (např. podpora exportu).
Zároveň lze při formálním ukončení do dalších měsíců očekávat i vyšší volatilitu v reakci na globální události. Tedy v době, kdy trh nemá jistotu, že by ČNB v případě výraznějšího oslabení začala intervenovat.
V neposlední řadě se koruna stává také snadnějším cílem pro spekulanty sázející na její oslabení. V uplynulých měsících uzavírání krátkých pozic bránila kombinace vysokého úrokového diferenciálu (= vyšší náklad na držení pozice) a nízkého potenciálního zisku daného kurzovým závazkem.
VÍCE K TÉMATU:
ČNB vyhlásila konec „podpory koruny,“ ale jestřábí tón zůstává
Rok s jestřábí politikou ECB. Co lze očekávat do budoucna?
Vzhledem k formálnímu konci závazku, zužujícímu se úrokovému diferenciálu a prognóze ČNB, která počítá s dalším oslabením, se koruna může stát zajímavým cílem pro „shortaře“. A to by mohlo v důsledku přispět k jejímu dalšímu oslabení.
Na druhou stranu ČNB ale dále funguje v režimu řízeného plovoucího kurzu. V případě silného a rychlého oslabení směrem k úrovni 25 korun za euro je tak stále pravděpodobné, že by centrální banka opětovně aktivně intervenovala na měnovém trhu…