Itálie jako „ekonomický tygr“ zastínila Německo. Růst ekonomiky je ale tažen zadlužením a dotacemi

Německá ekonomika poslední měsíce stagnuje, italská naopak roste. Po covidovém útlumu si tak jihoevropská země vede ekonomicky mnohem lépe než tradiční evropský průmyslový motor. O něm se dokonce objevují zmínky, že se doslova zadřel, především kvůli vysokým cenám energií.

Jedním z Italů, který si pochvaluje zlepšenou ekonomickou situaci, je padesátiletý architekt Mauro Congedo. Restauruje domy a byty v Salentu, na poloostrově na jihovýchodě Itálie. „Věci se zase vrátily do pořádku,“ prohlásil pro německý web televize Deutsche Welle s tím, že o nemovitosti na jihu Itálie projevují zájem kupci z Německa a Velké Británie.

Covid ekonomiku zastavil

Přitom během pandemie covidu-19 se jeho podnikání prakticky zastavilo. I proto je nyní řada italských podnikatelů překvapená, jak se italské ekonomice, na rozdíl od té německé, daří. Dlouhodobě má přitom hospodářství na Apeninském poloostrově v rámci EU nálepku problémového státu. Který navíc trápí politická nestabilita a vysoké zadlužení státních financí.

„Italská ekonomika od roku 2019 vzrostla o 3,8 procenta,“ porovnává DW Jörg Krämer, hlavní ekonom Commerzbank výkon Italů s dalšími ekonomikami. Jde o dvakrát větší růst než francouzská ekonomika a pětkrát více než německé hospodářství, dodal. Na taková čísla není třetí největší ekonomika EU (právě po Německu a Francii) každopádně zvyklá.

A z optimistické nálady v rámci EU těží i italský akciový trh. Index FTSE MIB, který zahrnuje 40 velkých italských společností, loni rostl o 28 procent, což je více než kterýkoli jiný evropský akciový index.

GRAF: Srovnání růstu HDP Itálie a Německa
Za poslední tři roky, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Na druhou stranu musíme připomenout, že ekonomický růst jihoevropské země se z velké části opírá o vysoké vládní zadlužování premiérky Giorgie Meloniové, jež v říjnu 2022 stanula v čele italské vlády.

Politický populismus, ekonomický pragmatismus

Její strana Bratři Itálie se před volbami profilovala jako populisticky pravicová a silně agitující proti migraci. Nemluvě o tom, že někteří její členové se netajili sympatiemi pro fašistickou Itálii.

V čele vlády ale Meloniová drží ekonomický kurz uznávaného ekonoma a předchozího premiéra Maria Draghiho, který byl dlouholetým šéfem Evropské centrální banky (ECB). Zároveň nebyl nikdy příznivcem restriktivní monetární politiky a také jeho zásluhou ještě před pár lety silně zadlužené Řecko neopustilo eurozónu.

VÍCE K TÉMATU:

Návštěva Benátek se prodraží. Město schválilo novou daň pro turisty

Byznys s olivami a olejem je v krizi. Cena poroste

Itálie čelí ekonomickým těžkostem. Výzva pro novou premiérku Meloniovou a spol.

Meloniová nyní přičítá ekonomický růst hlavně „politické stabilitě“. Nezávislí ekonomové ale připomínají hlavně vysoké rozpočtové schodky, které udržují italskou ekonomiku v chodu. „Silný růst lze vysvětlit hlavně uvolněnou italskou fiskální politikou,“ tvrdí Krämer z německé Commerzbank.

Rozpočtové schodky rostou

V posledních letech se ale rozpočtové schodky stále prohlubují, jen v první polovině roku 2023 činil 8,3 procenta HDP. Také celkový vládní dluh jako poměr k HDP má pro tento rok podle Evropské komise přesáhnout 140 procent. Srovnatelný údaj za Německo přitom činí okolo 66 procent, ve Francii pak 110 procent.

Italskému ekonomickému růstu také pomáhají různé formy dotací. Stát například finančně podporuje různá opatření na renovaci nemovitostí, často zaplatí polovinu nákladů.

Zejména se jedná o programy podporující energetické úspory, kdy jsou proplaceny veškeré náklady plus 10 procent z nich jako daňový bonus. Tím se samozřejmě podařilo nastartovat italské stavebnictví.

Dotace výrazně zvyšují ceny

Architekt Congedo ale tvrdí, že štědré stavební dotace vedou rovněž k tomu, že se vše v jeho oboru zdražuje, od stavebních materiálů až po práci. „Pokud stát vše platí, pak je lidem jedno, kolik to stojí,“ zdůraznil. Růst cen podle něj nikdo nekontroluje. Stavební společnosti na něj tlačí, aby si za své projekty účtoval i dvakrát tolik, pokud to stát proplatí.

Italské hospodářství také těží z velkorysých finančních transferů od Bruselu. Země vína a pizzy se stala jedním z největších příjemců fondů EU na ekonomickou obnovu po pandemii covidu. Do roku 2026 má Řím získat 200 miliard eur (5,1 bilionu korun) ve formě různých dotací a půjček.

Krämer ale varuje, že by do této doby měla italská vláda šlápnout na dluhovou brzdu. Jinak podle něj mohou Italové mít opět zásadní ekonomické problémy, protože „italský hospodářský zázrak“ živený dotacemi skončí.