Itálie čelí ekonomickým těžkostem. Výzva pro novou premiérku Meloniovou a spol.

Italská ekonomika patří v rámci Evropské unie k nejtěžším váhám. Po Německu a Francii je třetí největší. I proto ekonomové pozorně sledují, jak se k reformám postaví nová italská premiérka Giorgia Meloniová ze strany Bratři Itálie.

Itálii dlouhodobě trápí vysoké zadlužení k poměru HDP, inflace, slabý ekonomický růst a stárnoucí populace.

Trhy ale reagovaly na výsledky voleb pozitivně a tamní akciový index MIB dokonce první den po volbách mírně posílil. Nicméně italské desetileté dluhopisy se od německých liší o několik procentních bodů (viz graf níže).

Celkem to je 230 bazických bodů, což znamená, že důvěra investorů v italské veřejné finance je o dost menší než v případě německé konkurence.

GRAF: Srovnání výnosů italských a německých desetiletých dluhopisů
Výnosy německých 10letých dluhopisů jsou na levé ose Y, výši výnosu těch italských ukazuje pravá osa Y, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Koalice, která má většinu

Analytik Antoine Bouvet z nizozemské banky ING uvedl, že finanční trhy nejprve ocenily zejména to, že volby vyhrála pravicová koalice. Meloniová bude vládnout se „starými známými“ – Silviem Berlusconim (Forza Italia) a Matteo Salvinim (Liga severu).

Ve sněmovně má tato trojkoalice většinu – 237 poslanců ze čtyř stovek, což by mohlo pomoci k tomu, že vláda bude stabilní, alespoň na italské poměry. Od roku 1945 se totiž na Apeninském poloostrově vystřídalo už 67 kabinetů. Za 77 let se tedy v průměru mění vláda každých 14 měsíců.

Není tedy divu, že britská banka Barclays již varovala před tím, že ve střednědobém horizontu je tato koalice poměrně nestabilní.

Konec růstu

Itálie má problém s tím, že se její ekonomický růst prakticky zastavil. Příští rok by mohla ekonomika růst o jedno procento, přitom ještě v roce 2021 ekonomika poskočila o 6,6 procenta. Letos by to mohlo být podle prognóz o více než tři procenta.

Opatrnější ratingová agentura Fitch ale predikuje, že italská ekonomika už příští rok poklesne o 0,7 procenta. Souvisí to s její silnou závislostí na německém hospodářském výkonu.

GRAF: Vývoj italského HDP
Od roku 2012 do současnosti, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Kde vzít peníze?

Čím slabší ekonomika bude, tím méně prostoru bude mít první italská premiérka v dějinách prostor pro experimenty.

Meloniová přitom slibovala, že bude finančně pomáhat rodinám s dětmi a firmám s energetickou krizí a inflačním šokem. Velký prostor ale země pro další zadlužování nemá, vládní dluh už překročil 150 procent HDP a po Řecku patří k nejvyšším v rámci eurozóny.

GRAF: Vývoj italského vládního dluhu v poměru k HDP
Od roku 2012, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Letos už italská vláda utratila ve srovnání s jinými zeměmi rekordní sumu ve výši 66 miliard eur, což odpovídá 3 procentům HDP, na daňové úlevy a dotace firmám i domácnostem.

Není jasné, zda štědré dotace budou pokračovat i za nové vlády pravicového kabinetu. Matteo Salvini, který je hlavním spojencem Meloniové, oznámil, že řešení vysokých cen energií bude pro nový kabinet první zásadní zkouškou.

Nutnost důchodové reformy

Dalším kritickým bodem k urychlenému zásahu vlády bude státní důchodová reforma.

Dočasné snížení odchodu do důchodu na 64 let z roku 2011 skončí letos v prosinci. Salvini přitom odmítá, aby se automaticky věk zvýšil na 67 let. K tomu bude ale potřeba vyjednat dohodu v rámci vládní koalice.

S tím souvisí i dlouhodobě nízká porodnost a problém stárnutí italské populace, jež bude znamenat stále vyšší nároky na italský rozpočet.

Italský ekonomický deník Il Sole 24 Ore varoval, že by se letošní rozpočtový deficit mohl dostat až na úroveň pěti procent HDP.

Peníze z Bruselu

Nové premiérce by mohly ve velkém pomoci dotace z Bruselu, i když se samotná strana Bratři Itálie prezentuje nacionálně a protibruselsky. Z fondu na obnovu po pandemii má Řím získat z celkových 750 miliard eur celých 200 miliard ve formě různých grantů a půjček.

Itálie už v minulých měsících splnila pod vedením bývalého šéfa ECB Maria Draghiho řadu reformních cílů, které si stanovil Brusel, jako je zadávání veřejných zakázek, daňová politika a zdravotnictví.

„Pokračujte v práci,“ napsala po výsledku voleb v září šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s nadějí, že premiérka bude pokračovat v reformním kurzu a zmírní protievropskou rétoriku.

Hlavní ekonom poradenské společnosti Oxford Economics Paolo Grigani ale varoval, že nový italský kabinet neodolá pokušení zbytečně utrácet z veřejných prostředků, zejména kvůli tomu, že Salvini dlouhodobě odmítá spolupracovat s bruselskými orgány. „Vzhledem k tomu, že pravicová koalice nezdůraznila strukturální problémy ve své volební kampani, pochybujeme, že provede potřebné reformy,“ naznačil budoucí problémy italské vlády.