Mohlo by vás také zajímat
Důchodců jak máku: za 50 let budou tvořit třetinu populace Česka
Libor Akrman 16. března 2023Poslední měsíce vidíme u tématu penzí velmi rozbouřenou debatu o výši valorizací penzí, kterou vládní koalice potřebuje snížit. Problematika je…
Berlín a Řím to vidí jinak. Přebije obava z Číny zelené plány Bruselu na konec spalovacích motorů?
Lukáš Kovanda 1. března 2023Německo a Itálie, tedy první a třetí největší ekonomika EU, se postavily proti plánu Bruselu na zákaz prodeje aut se…
Japonci stárnou. Jak investuje tamní největší penzijní fond na světě?
František Novák 5. ledna 2023Japonský státní penzijní fond je podle objemu prostředků největším penzijním fondem na světě. Spravuje v přepočtu aktiva za 1,5 bilionu…
- ČLÁNEK
Itálie čelí ekonomickým těžkostem. Výzva pro novou premiérku Meloniovou a spol.
Nová italská pravicová vláda, která má podle kritiků nejblíže k italským fašistům od skončení války, čelí obrovským ekonomickým výzvám.
Giorgia Meloniová na Konferenci konzervativní politické akce, jež se konala na Floridě v únoru 2022. (Ilustrační foto) Zdroj: Flickr/CC0
Italská ekonomika patří v rámci Evropské unie k nejtěžším váhám. Po Německu a Francii je třetí největší. I proto ekonomové pozorně sledují, jak se k reformám postaví nová italská premiérka Giorgia Meloniová ze strany Bratři Itálie.
Itálii dlouhodobě trápí vysoké zadlužení k poměru HDP, inflace, slabý ekonomický růst a stárnoucí populace.
Trhy ale reagovaly na výsledky voleb pozitivně a tamní akciový index MIB dokonce první den po volbách mírně posílil. Nicméně italské desetileté dluhopisy se od německých liší o několik procentních bodů (viz graf níže).
Celkem to je 230 bazických bodů, což znamená, že důvěra investorů v italské veřejné finance je o dost menší než v případě německé konkurence.
GRAF: Srovnání výnosů italských a německých desetiletých dluhopisů
Výnosy německých 10letých dluhopisů jsou na levé ose Y, výši výnosu těch italských ukazuje pravá osa Y, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Koalice, která má většinu
Analytik Antoine Bouvet z nizozemské banky ING uvedl, že finanční trhy nejprve ocenily zejména to, že volby vyhrála pravicová koalice. Meloniová bude vládnout se „starými známými“ – Silviem Berlusconim (Forza Italia) a Matteo Salvinim (Liga severu).
Ve sněmovně má tato trojkoalice většinu – 237 poslanců ze čtyř stovek, což by mohlo pomoci k tomu, že vláda bude stabilní, alespoň na italské poměry. Od roku 1945 se totiž na Apeninském poloostrově vystřídalo už 67 kabinetů. Za 77 let se tedy v průměru mění vláda každých 14 měsíců.
Není tedy divu, že britská banka Barclays již varovala před tím, že ve střednědobém horizontu je tato koalice poměrně nestabilní.
Konec růstu
Itálie má problém s tím, že se její ekonomický růst prakticky zastavil. Příští rok by mohla ekonomika růst o jedno procento, přitom ještě v roce 2021 ekonomika poskočila o 6,6 procenta. Letos by to mohlo být podle prognóz o více než tři procenta.
Opatrnější ratingová agentura Fitch ale predikuje, že italská ekonomika už příští rok poklesne o 0,7 procenta. Souvisí to s její silnou závislostí na německém hospodářském výkonu.
GRAF: Vývoj italského HDP
Od roku 2012 do současnosti, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Kde vzít peníze?
Čím slabší ekonomika bude, tím méně prostoru bude mít první italská premiérka v dějinách prostor pro experimenty.
Meloniová přitom slibovala, že bude finančně pomáhat rodinám s dětmi a firmám s energetickou krizí a inflačním šokem. Velký prostor ale země pro další zadlužování nemá, vládní dluh už překročil 150 procent HDP a po Řecku patří k nejvyšším v rámci eurozóny.
GRAF: Vývoj italského vládního dluhu v poměru k HDP
Od roku 2012, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Letos už italská vláda utratila ve srovnání s jinými zeměmi rekordní sumu ve výši 66 miliard eur, což odpovídá 3 procentům HDP, na daňové úlevy a dotace firmám i domácnostem.
Není jasné, zda štědré dotace budou pokračovat i za nové vlády pravicového kabinetu. Matteo Salvini, který je hlavním spojencem Meloniové, oznámil, že řešení vysokých cen energií bude pro nový kabinet první zásadní zkouškou.
| Už se perou |
| Berlusconi obvinil během jednání o vládě Meloniovou z toho, že je až příliš arogantní a panovačná. Podle jeho poznámek není možné s novou premiérkou vyjít. Náladu mezi koaličními stranami kazí spory ohledně nových postů ve vládě a vedoucích funkcí v parlamentu. Meloniová prosadila jako šéfa italského Senátu straníka Ignazia La Russu, který se otevřeně hlásí k obdivu fašistické Itálie a vlastní několik soch fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Během pandemie covidu navrhl, aby se Italové vzdali nehygienického podávání rukou a nahradili jej fašistickým pozdravem. Salvini naopak Meloniovou před Berlusconim podpořil, protože jednoznačně vyhrála volby. Šéf opoziční Demokratické strany Enrico Letta už vyjádřil pochyby, zda pravicové strany dokáží sestavit fungující vládu. „Jsou schopni dát zemi pouze vnitřní válku, permanentní konflikt,“ uvedl Letta pro deník La Stampa. |
Nutnost důchodové reformy
Dalším kritickým bodem k urychlenému zásahu vlády bude státní důchodová reforma.
Dočasné snížení odchodu do důchodu na 64 let z roku 2011 skončí letos v prosinci. Salvini přitom odmítá, aby se automaticky věk zvýšil na 67 let. K tomu bude ale potřeba vyjednat dohodu v rámci vládní koalice.
S tím souvisí i dlouhodobě nízká porodnost a problém stárnutí italské populace, jež bude znamenat stále vyšší nároky na italský rozpočet.
Italský ekonomický deník Il Sole 24 Ore varoval, že by se letošní rozpočtový deficit mohl dostat až na úroveň pěti procent HDP.
Peníze z Bruselu
Nové premiérce by mohly ve velkém pomoci dotace z Bruselu, i když se samotná strana Bratři Itálie prezentuje nacionálně a protibruselsky. Z fondu na obnovu po pandemii má Řím získat z celkových 750 miliard eur celých 200 miliard ve formě různých grantů a půjček.
Itálie už v minulých měsících splnila pod vedením bývalého šéfa ECB Maria Draghiho řadu reformních cílů, které si stanovil Brusel, jako je zadávání veřejných zakázek, daňová politika a zdravotnictví.
„Pokračujte v práci,“ napsala po výsledku voleb v září šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s nadějí, že premiérka bude pokračovat v reformním kurzu a zmírní protievropskou rétoriku.
Hlavní ekonom poradenské společnosti Oxford Economics Paolo Grigani ale varoval, že nový italský kabinet neodolá pokušení zbytečně utrácet z veřejných prostředků, zejména kvůli tomu, že Salvini dlouhodobě odmítá spolupracovat s bruselskými orgány. „Vzhledem k tomu, že pravicová koalice nezdůraznila strukturální problémy ve své volební kampani, pochybujeme, že provede potřebné reformy,“ naznačil budoucí problémy italské vlády.
