Spoření na penzi dostane nový kabát. Co přinese?

Nové změny v důchodovém spoření mají vést k většímu využití důchodových produktů a k tomu, aby se lidé na svůj důchod zodpovědně připravovali. Není totiž dobré spoléhat se pouze na stát, jelikož poměr ekonomicky aktivních obyvatel na jednoho důchodce bude v roce 2050 přesně 1 : 1.

To nejsou moc dobré vyhlídky pro budoucí generaci důchodců, a proto je dobré využít jakékoliv příležitosti, kdy nám stát nabízí při spoření pomocnou ruku. Co tedy vláda chystá?

Novinka DIP

Od 1. 1. 2024 vláda chystá v rámci důchodové novely nový produkt s cílem zvýšit atraktivitu spoření na stáří. Pokud ještě nedojde ke změně, tento produkt ponese označení dlouhodobý investiční produkt (DIP).

Fungovat bude jako stávající třetí důchodový pilíř a jedná se o nový a státem podporovaný způsob spoření na důchod.

DIP přibude k dnes již známým produktům jako staré penzijní připojištění, novější důchodové penzijní spoření nebo dnes již tolik nevyužívané investiční životní pojištění.

VÍCE K TÉMATU:

Důchodců jak máku: za 50 let budou tvořit třetinu populace Česka

Anketa: Zvýšení odchodu do důchodu se nevyhneme, ale reformovat je třeba celý systém

Český důchodový systém čím dál víc připomíná letadlo

Daňový odpočet

Tento produkt si klade za úkol nalákat více lidí k investování a zajištění se tak na stáří. Jeho velkou výhodou bude, že daňovou podporu získá i člověk, který investuje přímo do podílových fondů, akcií a jiných finančních instrumentů, aniž by investoval přes již známé důchodové produkty.

Dnes je možné provést daňový odpočet, jen pokud člověk investuje právě prostřednictvím penzijních fondů či investičního životního pojištění. Nově půjde daňový odpočet uplatnit až ve výši 48 tisíc korun a nebude jen na jednu smlouvu, potažmo produkt. Odpočet bude možné kombinovat přes všechny dostupné produkty (penzijní spoření, DPS, životní pojištění i DIP).

Nyní přitom lze provést daňový odpočet u produktů určených na stáří pouze ve výši 24 tisíc korun. Novelizace tedy přinese odpočet až dvojnásobný.

Daňový odpočet ale přinese výhody i pro zaměstnavatele. Umožní mu z daní odečítat částku ve výši 50 tisíc korun. To by mělo vést k motivaci poskytovat zaměstnanci benefit právě v podobě příspěvku na stáří.

Regulace a bezpečnost

Tento produkt budou nabízet pouze regulované a dozorované instituce, jako jsou obchodníci s cennými papíry, banky a investiční společnosti, a klient tak nemusí mít strach, že by o prostředky přišel.

Všechny tyto organizace mají k vykonávání činnosti licenci od ČNB. Produkt tedy bude podléhat přísné regulaci, čímž je zajištěna jeho dlouhodobá bezpečnost. Velikou změnou u tohoto produktu bude skutečnost, že vedle regulace a dlouhodobé bezpečnosti (na kterou jsme zvyklí i u stávajících produktů) přináší možnost vyššího zhodnocení.

Toto zhodnocení sice není garantované, ale produkt umožní investovat i do aktiv, která dnes nakupovat v rámci spoření na důchod nelze. Jedná se o investice typu private equity, infrastrukturní projekty, alternativy, akcie a jiná dynamická aktiva, která se pojí s potenciálně vyššími výnosy. Těmto aktivům hraje do karet i dlouhodobý horizont, na který je produkt sjednáván, protože s delším horizontem klesá riziko investice.

Dlouhý investiční horizont potvrzuje změna, kdy klient bude muset spořit alespoň 120 měsíců a dosáhnout věku 60 let, aby si mohl produkt bez jakýchkoliv restrikcí vybrat. Aktuálně u produktů na stáří stačí splnit pravidlo 60, tedy naspořit 60 měsíců a mít 60 let věku.

Řeší se i další věci

Výčet novinek tímto ale ještě nekončí. V novele se také řeší státní příspěvky, které by se měly s rokem 2024 navýšit až na maximálních 340 korun měsíčně z dnešních 230 korun. Jde o odraz růstu cenové hladiny a nutnost zatraktivnit spoření ve třetím pilíři.

Abyste na takový příspěvek dosáhli, musíte spořit 1700 korun měsíčně. Tato částka tvoří horní hranici pro výpočet státního příspěvku. Nově totiž bude stát přispívat 20 procent z úložky střadatele.

Zároveň se ale zvýší i spodní hranice – dnes střadatel dostane státní příspěvek už při úložce 300 korun. Od 1. ledna 2024 bude muset být pro připsání nejmenšího státního příspěvku ve výši 100 korun úložka alespoň 500 korun. To odpovídá zmíněným 20 procentům z úložky.

Všechny tyto změny mají vést k většímu využití důchodových produktů. A také k tomu, aby se lidé na svůj důchod zodpovědně připravovali.