Investice do dluhopisů může být i poměrně rizikovým sportem. Je proto potřeba myslet na několik základních parametrů, jimiž by se měl každý investor řídit. Veliký rozdíl je mezi státním dluhopisem a dluhopisem korporátním.
V jednom případě si kupuji dluh státu a ve druhém si kupuji dluh nějaké společnosti, tedy dluhopis korporátní. Státní dluhopisy, tedy pokud si zrovna nekupuji dluhopis Venezuely nebo dalších pochybných států, mohu považovat za poměrně bezpečné.
U těch korporátních je to ovšem jiné. Zde je potřeba dobře vážit a analyzovat, co si vlastně kupuji, navíc v případě, že kupuji právě jenom jeden dluhopis a nediverzifikuji. Korporátní dluhopisy jsou totiž přesně ty, které mohou přinášet větší riziko. Na co se v takovém případě zaměřit?
Historie, známost a velikost toho, kdo dluhopis vydává (emitenta)
Pokud má firma delší historii a je tak již osvědčenou značkou, nemůže si dovolit jakékoliv nesplacení svého dluhu. Tím by se totiž reputačně zdiskreditovala natolik, že by se ztrátou důvěry mohla bez problému přijít i o veškerý obchod.
Pokud byste chtěli prostřednictvím dluhopisu půjčit své peníze nové a neověřené firmě, pak by vám to měla alespoň vykompenzovat lepších výnosem za podstupované riziko. I úplně nová firma ale může být kapitálově stabilnější než firma s dlouhou historií.
Finanční zdraví společnosti
Důležité je znát ekonomickou situaci společnosti. To může být pro průměrného investora složitější na posouzení, nicméně hlavně to, jak je společnost zadlužená, je tím nejdůležitějším parametrem při výběru takového dluhopisu.
Čím víc je společnost proti svému vlastnímu kapitálu zadlužená, tím je logicky větší šance nesplacení. Půjčili byste své úspory kamarádovi, který má jen samé dluhy a proti tomu žádný majetek, ze kterého vám půjčku bude splácet? Určitě ne.
Nepodřízenost a zajištění
Pokud bude dluhopis, který kupujete, tzv. nepodřízený, dává vám to určitě větší šance, že své peníze dostanete zpět. Znamená to totiž, že dluhopis nebude podřízen dalším dluhům. Tedy že emitent jako první vyplácí závazek vůči vám nebo jsme minimálně na stejné úrovni jako ostatní věřitelé.
Tím také klesá riziko toho, že by se emitent ještě dále financoval například u banky, ta totiž většinou pozici podřízené půjčky neakceptuje. Další výhodou je zajištění dluhopisu. Zde je ovšem důležité, čím emitent ručí a jak moc je daná pojistka kvalitní. Pokud totiž za dluhopis ručí něčím, co nemá žádnou hodnotu, pak je takové ručení jen naoko.
VÍCE K TÉMATU:
Proč končí tolik emitentů dluhopisů v insolvenci a tak brzy?
Analýza o ztracených miliardách: některé podnikové dluhopisy byly od počátku podvod
Podílové fondy: Už skoro tři století představují vstupní bránu do světa investic
Objem vydávaných dluhopisů a jejich účel
Vždy je potřeba, aby objem odpovídal účelu, a hlavně účel musí dávat smysl. Půjčili byste kamarádovi velké množství peněz raději na dovolenou, nebo na otevření malého obchůdku, kde je potenciál, že něco prodá? Zároveň jste schopni odhadnout, kolik na takový obchůdek asi potřebuje a zda nechce příliš moc. Je vůbec reálné, aby mu obchůdek něco vydělal? To vše je přece třeba posuzovat, než někomu své peníze půjčím.
Splatnost a výnos
Splatnost nám říká, za jak dlouho mi budou prostředky vráceny, a výnos mi říká, kolik na tom vydělám. Čím delší splatnost, tím víc se může v průběhu stát – pokud třeba v mezičase porostou úrokové sazby –, že cena mého dluhopisu bude klesat.
Inverzní vztah u dluhopisů totiž říká: Čím vyšší výnos, tím nižší cena a naopak. Kdo by si při růstu sazeb koupil váš dluhopis, když si může koupit jiný s vyšším výnosem za stejné riziko. Proto cena vašeho dluhopisů po přecenění klesá. Jinak byste ho neprodali.
Pokud ovšem dluhopis držíte do splatnosti, na konci dostanete výnos, který jste si sjednali na počátku.
Kovenanty
Rozumí se jimi závazky emitenta. Hranice, v nichž se emitent musí po dobu splatnosti dluhopisu pohybovat. Tedy že se například nezadluží nad určitou úroveň, a pokud se tak stane, má investor právo reagovat i třeba požadavkem na předčasné splacení.
Bez analýzy se neobejdete
Existují samozřejmě i další parametry, které předurčují rizikovost dluhopisu, jako třeba měna, obchodovatelnost atd. Koupí dluhopisu v cizí měně pak investor podstupuje riziko pohybu měnového kurzu.
Pokud tedy uvažujete o koupi korporátního dluhopisu, nezapomeňte si výše zmíněné parametry dobře analyzovat. Protože jen tak zvládnete posoudit, zda daný dluhopis patří k bezpečným, nebo naopak spíše k těm rizikovým investicím.
Obecně ale platí zlaté pravidlo diverzifikace, tedy nevsázet vše na jednu kartu. Jako vhodné také považujeme využít fondových portfolií, kde za vás parametry dluhopisů hlídá zkušený tým portfolio manažerů.
V každém případě i s dluhopisy, a hlavně s těmi korporátními, opatrně…