Akciové trhy rostou nejrychleji od pandemie. Máme se připravit na korekci?

Index MSCI All Country World si připsal růst o 2,2 procenta, stejně jako americký S&P 500. Oba tak před koncem měsíce dosáhly nových historických maxim.

Akcie zemí EMU pak rostly méně (+1 %). Naopak nejsilnější růst si mezi vyspělými trhy připsaly britské akcie se zhodnocením o 4,3 procenta. Akcie v Japonsku posílily o 1,4 procenta a globální index MSCI pro rozvíjející se trhy přidal 2 procenta. Rozdíly v regionální výkonnosti nebyly ve srovnání s předchozími měsíci až tak výrazné, větší divergenci jsme naopak viděli mezi  sektory.

Americkému trhu dominoval sektor IT s růstem o 5,2 procenta. Ten podpořily skvělé hospodářské výsledky za druhé čtvrtletí od největších technologických firem (Microsoft, Meta). Dařilo se i sektoru utilit, těžící z rostoucí poptávky po elektřině a investic do zastaralé infrastruktury (+4,9 %). Na druhé straně spektra byly defenzivní sektory: farmaceutický sektor oslabil o -3,4 procenta a sektor necyklického spotřebního zboží (consumer staples) ztratil -2,5 procenta.

Na akciový trh působily dva vlivy – na jedné straně nepříliš pozitivní makroekonomické údaje (slabší růst HDP, velmi slabá data o tvorbě nových pracovních míst, a naopak opětovné vyšší inflační tlaky). A na druhé straně výborné hospodářské výsledky amerických společností za druhé čtvrtletí, které nakonec převážily. Americké firmy po reportingu více než dvou třetin společností z indexu S&P 500 vykazují meziroční růst zisků o 11,2 procenta. To je 8,3 procenta nad odhady analytiků. Ty ale byly stlačeny výrazně dolů těsně před začátkem výsledkové sezóny.

Míra překonání odhadů je tak téměř dvojnásobná proti dlouhodobému průměru 4,3 procenta. Silně, o 5,6 procenta, rostly v meziročním srovnání i tržby.

Technologičtí giganti táhnou zisky

Znovu jsme byli svědky silné divergence, když šest největších technologických firem zvýšilo meziročně svou ziskovost o 27,5 procenta. Oproti tomu pro zbylých 494 společností se očekává růst o 4,7 procenta.

Firmy zároveň vyjadřovaly silné přesvědčení o svých schopnostech poradit si s vyššími cly. Ať už přenesením vyšších cen na zákazníky, úsporami v jiných oblastech, anebo optimalizací dodavatelských řetězců.

I v Evropě firmy reportují lépe, než se čekalo. Sice jsou celkově zisky meziročně jen mírně vyšší (+3 %), to je ale lepší než pokles očekávaný analytiky o 4,8 procenta. Nejsilněji ale od roku 2005 trh trestá firmy, které nedostojí odhadům analytiků. Například akcie společnosti Renault oslabily po zveřejnění výsledků o 18 procent, akcie Pumy pak o 16 procent.

A akcie dánské farmaceutické firmy Novo Nordisk klesly ihned po snížení odhadů na letošní rok o 23 procent a v poklesu pokračovaly i v dalších dnech. Od svého maxima v červnu 2024 už akcie Novo Nordisk ztratily 70 procent své hodnoty.

Vyhlídky evropských exportně orientovaných firem do druhého pololetí se zkomplikovaly zavedením plošného cla ve výši 15 procent. , Sice je to méně, než činily nejhorší odhady, ale i tak to představuje značnou komplikaci pro exporty do USA.

Na tuto úroveň ale bylo sníženo i původně oznámené 27,5procentní clo pro automobilky. Ocel a hliník nadále zůstávají zatíženy 50procentním clem a na začátku srpna prezident Trump oznámil speciální clo ve výši 39 procent na švýcarský export do USA, což srazilo akcie výrobců luxusního zboží.

Výhled: korekci nelze vyloučit

V dalších měsících by se v americké ekonomice měl začít projevovat zpožděný efekt dosud odložených nových tarifů a cel, což ovlivní růstová data (makro i mikro) a zároveň nelze vyloučit dočasný proinflační efekt, což nadále vede americkou centrální banku Fed k obezřetnosti a rozhodnutí neunáhlit se s dalším kolem snižování úrokových sazeb. Ty by ještě mohly setrvat na stávající úrovni po delší dobu, než si trh v téhle chvíli přeje.

Zklamání z jestřábího postoje centrální banky by mohlo i krátkodobě negativně působit na ceny akcií. Korekci by nahrávala i sezónnost, jelikož třetí čtvrtletí bývá nejslabším kvartálem kalendářního roku. Přitom investoři na začátku srpna započítali do cen úrokových futures první snížení sazeb už v září, a to po zveřejnění dat z trhu práce o výrazně slabší tvorbě nových pracovních míst nejen za červenec, ale po negativní zpětné revizi už publikovaných dat i za červen a květen. Ekonomové a stratégové bank se kloní spíše k prosincovému termínu, kdy by Fed mohl přistoupit k zahájení snižování úroků.

Na druhou stranu inflační efekt z cel by měl být jen dočasný a pokud slabá růstová data v ekonomice budou přetrvávat, vytvoří kombinace klesajících úrokových sazeb spolu s vládními stimuly (Big Beautiful Tax Bill, deregulace) a s nominálně velmi silnými korporátními zisky (čeká se zrychlení růstu EPS v roce 2026 na 14 procent) střednědobě velmi příznivé prostředí pro akciové trhy. To ale investoři vědí a odráží se to ve vysokém ocenění amerického akciového trhu.