Zařadily se kryptoměny mezi tradiční prostředky finančního světa?

Mají virtuální měny místo na slunci finančního světa, nebo ne? Tuto otázku si klade spousta lidí po celém světě. Nedávno jejich status zpochybnila švýcarská banka UBS, jejíž experti tvrdí, že jde jen o spekulativní bublinu. „Nezávislost a nulová regulace budou ve finále hlavními překážkami masovějšího rozšíření a užívání,“ tvrdí lidé z UBS.

Nicméně je fakt, že asi nejznámější kryptoměna současnosti, bitcoin se pomalu blíží cenové hranici 6 000 dolarů a ani to nemusí být konečná.

GRAF: Vývoj kurzu bitcoinu
Za posledních 12 měsíců, v dolarech

Zdroj: Coindesk.com

Osm let bitcoinu

Měna bitcoin vznikla v roce 2009 entitou nazvanou Satoshi Nakamoto. Původně pro měnu neexistoval žádný trh a cena byla prakticky nulová. První uživatelé si bitcoiny pouze posílali mezi sebou.

Měna má být plně decentralizovaná, nesmí být závislá na žádném jednotlivci či instituci, která by ovlivňovala její vývoj. K určení jejího kurzu dochází tedy pouze na základě nabídky a poptávky.

Absence centrální banky má za důsledek také ztrátu manipulace se zásobou měny. Její zásoba je totiž definována v jejím zdrojovém kódu. Bitcoiny se postupně těží a dochází ke zpomalování těžby. Většina bude vytěžena v roce 2030 a k úplnému vytěžení by mělo dojít v roce 2140, kdy by měl objem bitcoinů dosáhnout 21 milionů.

Pro a proti

Měna má kromě příznivců i velkou řadu odpůrců a nevýhod. Někteří ekonomové argumentují, že kvůli omezenému množství peněz bude v budoucnu docházet k trvalé deflaci.

Měna je bohužel velmi snadno zneužitelná pro trestnou činnost, jako je obchod s drogami, se zbraněmi či kuplířství.

K tomu sloužilo například největší ilegální tržiště Silk Road, kde byl platidlem právě bitcoin. Jen tady byly uzavřeny obchody za více než 1,2 miliardy dolarů a tržiště bylo autoritami zrušeno 2. října 2013.

Jenže problém byl v tom, že většina dealerů a nelegálních obchodníků o této možnosti ani nevěděla a po medializaci přibylo prodejců, zákazníků i provozovatelů.

Riziko kompletní ztráty

Poměrně velký risk je také v tom, že o své bitcoiny může uživatel jednoduše přijít. Jedna z možností je, že provozovatel tržiště jednoduše vypne a bitcoiny, které v tu dobu kolovaly v oběhu, shrábne.

Další riziko představují hackeři, kteří dokážou zaútočit na bitcoinovou peněženku a uživatele tak o jeho obnos připravit. Příkladem je česká peněženka Bitcash, již napadli  v roce 2013 hackeři a připravili uživatele o přibližně pět milionů korun. Pomocí trojského koně bylo odcizeno ze serveru Cryptsy šest milionů dolarů v bitcoinech a litecoinech, obdobných případů je samozřejmě více.

Trochu jiné strategie se dopustila skupina hackerů, která donutila hollywoodské Presbytariánské zdravotní centrum zaplatit výkupné 17 tisíc dolarů v bitcoinech výměnou za vrácení kontroly nad nemocničním vnitřním systémem.

Královské dělení?

Bitcoinů se může týkat tzv. Greshamův zákon. Jedná se o stav, kdy fungují dvě rozdílné měny, tu nadhodnocenou lidé používají jako platidlo a tu, u které si myslí, že je podhodnocena, si uchovají jako investici.

V tomto případě je bitcoin v drtivé většině držen z důvodu očekávání budoucího růstu hodnoty. Jako investice to však není úplně vhodný nástroj. Trpí obrovskou volatilitou, kdy pohyby o několik desítek procent během jednoho dne nejsou žádnou raritou.

Kryptoměn je nyní na světě přibližně 1 150 na 5 650 trzích s celkovou tržní kapitalizací přes 150 miliard dolarů. Bitcoiny z toho tvoří více než polovinu.

V porovnání s ostatními instrumenty finančních trhů se však jedná o zanedbatelnou částku. Například tržní kapitalizace Applu je více než pětinásobně větší než tržní kapitalizace všech kryptoměn.

TABULKA: Přehled kryptoměn
Na konci září 2017

Pozn.: Kryptoměny označené * se nedají těžit.

Zdroj: Comsense

Odlišné přístupy ke kryptoměnám mají také jednotlivé země, a dokonce i dané země své názory poměrně rychle mění.

Ruské slovo k bitcoinu

Ruské Ministerstvo financí po nějakou dobu připravovalo zákon, který by považoval bitcoiny za prostředek k nelegální činnosti. Trestné by bylo provozování burzy či obchodu, ale také pouze vlastnictví měny. Tresty by se pohybovaly od pokuty půl milionu rublů až po odnětí svobody na sedm let.

V říjnu minulého roku však Rusko svůj postoj zcela přehodnotilo a přípravu této legislativy pozastavilo. Ruští představitelé tehdy tento krok zdůvodnili tím, že chtějí počkat na výsledek regulací ostatních států.

Skutečným důvodem však mohla být dle spekulací snaha využít bitcoiny k obejití ekonomických sankcí a podpora proruských separatistů v Donbasu.

Přístupy států se různí

Poměrně benevolentní přístup zastává například Německo, které uznalo bitcoin v roce 2013 jako oficiální virtuální měnu a zisky z transakcí podléhají dani z příjmu fyzických osob.

Čína ve stejný rok povolila používat bitcoiny pouze pro veřejnost a finančním institucím to zakázala. Některé země jako například Spojené státy zase uznaly bitcoin jako komoditu, což znamená, že provozovatelé těchto burz spadají pod dohled Komise pro komoditní obchody (CFTC).

V březnu tohoto roku vešla v Japonsku v platnost legislativa, která z kryptoměn udělala oficiální platidlo. Tato zpráva byla jedním z tahounů letošního dynamického růstu ceny některých kryptoměn. Právě v Japonsku sídlila jedna z největších burz Mt. Gox, jež však v roce 2014 zkrachovala a přišla o bitcoiny v hodnotě několika set milionů dolarů.

Čínská brzda

Dynamický růst bitcoinů v září utnula čínská vláda. Zakázala totiž získávání financí pomocí primární nabídky mincí (ICO – Initial Coin Offering), což je proces, který se děje při vydávání nových kryptoměn.

Stalo se tak poprvé, že země zakročila proti kryptoměně v rámci celého trhu. Následně měla Čína v plánu zakázat obchodování s kryptoměnami na čínských burzách.

Volný trh ale zůstane nadále přístupný. Tato regulace přišla po poměrně dlouhé době, kdy ustala vlna jemnějších regulací, a také v době, kdy se čínská vláda snaží zredukovat obecná tržní a měnová rizika. Peking totiž považuje hromadění kapitálu na vysoce rizikových trzích jako nežádoucí jev.

K poslednímu říjnu by tak měly zrušit obchody platformy OkCoin a Huobi. BTCChina zastavila veškeré obchody k poslednímu září. Další končící burza se jmenuje ViaBTC. Některé burzy pouze zruší zprostředkování obchodů mezi čínským jüanem a kryptoměnami. Obchody budou ale dále probíhat vzájemně pouze mezi kryptoměnami.

Čína je tak první vlaštovkou ohledně plošné tržní regulace. A dá se předpokládat, že se najdou další země, které se rozhodnou k podobným krokům v rámci řízení rizik.

Čeká bitcoin konec?

Celkem silné pozdvižení okolo bitcoinu způsobil výkonný šéf banky JP Morgan Jamie Dimon, který v půlce září na investorské konferenci prorokoval bitcoinu brzký konec a přirovnal tuto kryptoměnu k tulipánové horečce ze 17. století.

Dimon dokonce prohlásil, že pokud by nějaký jeho zaměstnanec s touto kryptoměnou obchodoval, během vteřiny by ho vyhodil. Zkrátka je dle něj bitcoin jeden velký podvrh vhodný leda pro vrahy a dealery. Tato kritika přišla právě v období, kdy cena bitcoinu klesala kvůli regulaci v Číně, a velmi rychle tento pokles podpořila.

Přece jenom pokud něco začne kritizovat jeden z čelných představitelů jedné z nejdůležitějších bank, tak to nějaký vliv má. Problém ale nastal v okamžiku, kdy vyšlo najevo, že krátce po projevu začala JP Morgan poměrně aktivně nakupovat na stockholmské burze instrument Bitcoin XBTE, jehož cena kopíruje cenu bitcoinů.

JP Morgan dokonce patřila k pěti nejaktivnějším nákupčím. Tento přístup však nemá pouze ona. Velké banky – jako třeba v úvodu zmíněná UBS – se od bitcoinů oficiálně distancují, avšak směle s nimi obchodují. Dimon 2. září v rozhovoru pro CNBC opět komentoval kryptoměny, a to v souvislosti s tím, že se zatím jedná „pouze o jakousi novinku, a čím více bude tento trh narůstat, tím více ho začnou vlády postupně regulovat, dokud jej nebudou chtít úplně zrušit“.

Vlastní národní kryptoměny

Některé společnosti a země dokonce začaly uvažovat o vydávání vlastních kryptoměn. Čínská lidová banka v září provedla zkušební provoz vlastní kryptoměny. Stala by se tak první centrální bankou, která by vydávala vlastní kryptoměnu.

V září si vlastní kryptoměnu založil také fastfoodový řetězec Burger King. Měna se jmenuje WhopperCoin a dá se použít zatím pouze v Rusku. Na první pohled se může jednat o obyčejný věrnostní program, protože za každý utracený rubl při koupi sendviče Whopper získá zákazník jeden WhopperCoin, a když jich nasbírá 1 700, můžou být vyměněny za sendvič.

Od klasického věrnostního programu se ale liší tím, že existuje možnost s touto měnou dále obchodovat. Vzhledem k pevně dané ceně se ale nedá předpokládat, že by se z této měny stala regulérní měna. Jedná se tak spíše o marketingový tah řetězce.

Kryptoměny versus regulace

Silný a dynamický rozmach kryptoměn je patrný a nepřehlédnutelný. Otázkou je, jak budou nadále pokračovat regulace jednotlivých zemí.

Zatím hrají kryptoměny pouze nepatrnou roli. Dá se však předpokládat, že čím větší roli budou hrát, tím se budou stupňovat snahy o jejich regulaci. Zároveň je nutné podotknout, že rozvíjet by se měla také možnost za bitcoiny nakupovat zboží a služby, což je jeden ze základních předpokladů kryptoměn.

V České republice si možnost platby bitcoiny pochvaluje například internetový obchod Alza, kde se jimi může platit od května letošního roku. Jak se bude trh kryptoměn vyvíjet nadále, je zatím těžké odhadnout. Hlavní slovo bude mít bitcoin.

Podle některých je na trhu s bitcoiny obří bublina, dle jiných je bitcoin stále ještě podhodnocen. Přirovnání k tulipánové horečce ze 17. století je však poměrně nešťastné vzhledem k faktu, že za hodnotou bitcoinů není žádné aktivum. S nadsázkou lze říci, že o tom, jestli je na trhu bublina, či není, budou z velké části rozhodovat zákonodárci jednotlivých zemí.

Ať se to odpůrcům líbí, nebo ne, kryptoměny si své místo našly a je velice nepravděpodobné, že by je všechny státy začaly regulovat natolik, až by se je podařilo zcela potlačit.

Důležité však je, aby se začal zvyšovat poměr účelu držby kryptoměn z čisté spekulace na prostředek směny.