Kdy začne záchrana českého školství? Zatím jsme promrhali 17 let, tvrdí studie

Migrace, hybridní konflikty i otevřené války, klimatické změny. Stěžejních procesů, které vyvolávají nepředvídatelné události, je ve světě řada. Státy na ně můžou buď pasivně reagovat, bránit se jim, nebo se naučit z nich těžit.

Přesně to ale Česko podle studie Aspen Institute (vzdělávání byla věnována jen jedna z částí, pozn. red.) v tuhle chvíli neumí. Do značné míry za to může zanedbané školství. Studie zvlášť zdůrazňuje, jak málo času se na středních školách věnuje mediální výchově.

A že jsou na tom čeští učitelé platově skoro nejhůř ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Michal Horáček: Česko sice nemá ropu ani zlato, ale má talentované lidi

Petr Kubačka (Monster Career CZ): Z pohledu přístupu k práci jsme mladé rozmazlili

Nejvíc profesí v ohrožení

Česká republika se momentálně chlubí nejnižší mírou nezaměstnanosti v rámci celé EU.

Jak křehké je to prvenství, ale ukazuje následující tabulka (znázorňuje podíl pracovních míst, jejichž existenci může ohrozit pokračující automatizace výroby).

„Zaniklá pracovní místa nejsou nahrazována novými ve smyslu stejné či obdobné práce s drobnou obměnou kvalifikace, nýbrž vzniká práce diametrálně odlišná, co se předpokladů týká,“ stojí ve studii.

Trend, který technologie zahájily, podle ní vyprazdňuje oblast středních kvalifikací, kdežto nově vzniklá pracovní místa vyžadují převážně vyšší kvalifikaci, v menším procentu (v některých odvětvích) také nižší, píše Aspen s odvoláním na statistiky OECD.

Právě na produkci středních kvalifikací je ale české školství dlouhodobě založeno, protože je výrazně vychýlené do odborné oblasti na úkor všeobecného vzdělávání, konstatuje Aspen.

„Vzdělávací systém historicky předpokládá, že většina lidí jej opustí po střední škole. Změny v ekonomice a na pracovním trhu ukazují, že bude třeba tuto strukturu výrazně změnit,“ dodává.

Studenti: lakmusový papírek budoucnosti?

To, do jaké školy rodiče děti pošlou, má taky přímý vliv na jejich pozdější chování coby voličů. Aspen argumentuje výsledky Studentských voleb pořádaných pravidelně společností Člověk v tísni. Ukazuje se v nich, že středoškoláci do velké míry volí podle svého socioekonomického statusu.

Zatímco podpora krajně populistického politického projektu SPD Tomia Okamury na gymnáziích byla minimální, na učilištích byla v roce 2017 tato strana druhá nejpreferovanější, a to hned za hnutím ANO Andreje Babiše.

Školy jsou přitom jediným místem, kde „dochází k intenzivní interakci mezi různými sociálními vrstvami, a měly by přirozeně být nositelem sociální koheze a její reprodukce,“ tvrdí studie.

Jinými slovy – už ve školách se určuje, jestli žáci později budou chápat důležitost společenské soudržnosti, a tím i ovládat schopnost definovat, co je pro společnost důležité – zdaleka ne jen ve vzdělávání, ale třeba i v energetice, zdravotnictví, dopravě a taky v demokratickém uspořádání státu.

Zároveň s tím se na středních školách věnuje jen minimální pozornost mediální výchově, v průměru jen čtyři vyučovací hodiny za celé středoškolské studium.

Aspen proto doporučuje zásadně posílit občanské vzdělávání. „Demokracie není samoudržitelná, a pokud převládne ‚alternativní‘ vidění reality nad skutečností, stane se rázem velmi křehkou,“ stojí v dokumentu.

Pět let na lepší školu, dvacet na změnu

Lepší školství, a tím i lepší společnost ale nemůže být zadarmo – týká se to hlavně platů učitelů. „ČR ostudně zanedbává vzdělávací systém, mezi vyspělými zeměmi OECD a EU je společně s Maďarskem a Slovenskem na konci pomyslného žebříčku v tom, kolik procent HDP do vzdělávání vkládá,“ píše Aspen.

Nutná je taky změna struktury vzdělávacího systému – aby lépe reagoval na zmíněnou polarizaci, kdy na jedné straně ekonomika nevyžaduje tolik středně kvalifikovaných, zato mnoho vysoce kvalifikovaných i mnoho nejméně kvalifikovaných pracovníků.

To všechno se neobejde bez odpolitizování ředitelských pozic na školách. Ředitel by měl být hlavně kvalitní pedagogický manažer. A měl by mít vyšší plat než dnes.

Dobrá škola se podle Aspenu pod vedením dobrého ředitele dá vybudovat za pět let a změny by se v systému pozitivně projevily za 20 let.

Článek, jehož autorem je Vojtěch Berger, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.