V porovnání se Západem investují Češi do fondů stále málo, tvrdí ekonom ze skupiny Davida Rusňáka

Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, stoupl během tří uplynulých čtvrtletí letošního roku o necelých patnáct miliard korun na 498,4 miliardy korun ke konci září.

Jde o výrazné zpomalení přílivu nových prostředků do fondů. Loni od ledna do září totiž do nich přiteklo bezmála 40 miliard korun, vyplývá ze čtvrtletní zprávy Asociace pro kapitálový trh ČR.

TABULKA: Srovnání investic do fondů
Za 2. a 3. čtvrtletí roku 2018, finanční údaje jsou v mld. Kč, mezičtvrtletní změna je v procentech.

Zdroj: AKAT ČR

Dluhopisoví „lůzři“

Ztráta dynamiky růstu objemu investovaných prostředků souvisí se silnou kolísavostí finančních trhů celého světa, která je patrná prakticky od začátku letošního roku.

Nepříznivě působí také růst úrokových sazeb zejména ve Spojených státech, který je klíčovým důvodem citelného poklesu zájmu o investice hlavně v dluhopisových fondech.

VÍCE K TÉMATU: 

Srovnali jsme velké podílové fondy v Česku. Které stojí za pozornost?

České realitní fondy nabírají na popularitě. Navíc jsou výkonnější než ty zahraniční

Dluhopisové fondy zaznamenávají letos zdaleka největší odliv prostředků ze všech druhů fondů. Od ledna do září z nich odteklo 17,1 miliardy korun, zatímco ostatní druhy fondů – až na strukturované – vykázaly naopak čistý příliv prostředků.

Západ nám ujíždí

Popularita fondového investování sice mezi Čechy roste, ale za západní Evropou nebo Spojenými státy nadále výrazně zaostáváme. Loni ke konci roku představovala finanční aktiva investičních fondů v ČR 8,1 procenta hrubého domácího produktu.

V západní Evropě ani v Severní Americe prakticky nenajdeme zemi, kde by byl tento podíl nižší, nebo alespoň srovnatelný. Třeba v Rakousku činil loni ke konci roku daný podíl 48,7 procenta, v Německu 61,1 procenta, ve Francii 77,5 procenta, v Dánsku 110,7 procenta, a v USA dokonce 118,9 procenta.

V podílových fondech investuje přibližně každý sedmý Čech, a to v průměru 20 až 25 tisíc korun ročně.

Dědictví východního bloku

Poměrně nízký podíl peněz ve fondech v poměru k hrubému domácímu produktu je charakteristický pro celý bývalý východní blok. V zemích, jako je Rusko, Estonsko, Litva nebo Slovinsko, je ještě nižší než u nás.

Pro celý bývalý východní blok platí, že bohatství obyvatelstva je tam nižší než ve většině západní Evropy, takže lidé mají v průměru méně peněz, které mohou investovat. Zejména starší generace těchto zemí má pak s fondovým investováním poměrně malé zkušenosti.

Podstatnou část svého života totiž prožily v socialismu, kdy vrcholem „investování“ bylo uložení peněz na vkladní knížku.

V Česku se navíc specificky přidává nedůvěra Čechů v kapitálové trhy kvůli negativním zkušenostem z devadesátých let s tehdejšími privatizačními fondy. Dalším souvisejícím problémem je pak nízká úroveň rozvinutosti kapitálového trhu.

Příliš nepomáhají ani politici, kteří se zdráhají provést důchodovou reformu takového rázu, která by posilovala kapitálový pilíř spoření.