Tereza Vašinová: Chceme vytvořit síť studentské vodní diplomacie, která vychová odvážné lídry

Voda je nezbytným zdrojem pro život na Zemi a zároveň hraje klíčovou roli ve všech oblastech lidské činnosti od zemědělství přes průmysl, výrobu elektřiny a tepla až po provoz domácností. Se změnou klimatu a měnícími se požadavky na vodu ze strany různých sektorů se otázka budoucí potřeby vody stává stále naléhavější.

Podle některých studií se poptávka po vodě v příštích čtyřech letech zdvojnásobí. Důvodem jsou klimatické změny, růst lidské populace i třeba rozmach datových center, které ovlivňují trh s vodou.

„Je potřeba si uvědomit, že spory o vodu jsou historicky doloženy dávno před začátkem našeho letopočtu. Je pravda, že většina novodobých konfliktů se vedla o ropu, ovšem voda byla vždy v pozadí. Bez vody nelze ropu vytěžit a k výrobě jednoho litru biopaliv je potřeba 2500 litrů vody,“ říká Tereza Vašinová, ředitelka platformy GERWRT a Mezinárodní prezidentské školy v Praze, které propojují technologie, diplomacii a vzdělávání.

Voda musí být důvodem k větší spolupráci mezi státy a v tomto směru by Češi mohli významně přispět.

Tereza Vašinová

Tereza Vašinová je výkonnou ředitelkou platformy GERWRT (Global Environmental Restoration and Water Resources Task Force) a Mezinárodní prezidentské školy v Praze. Letos v létě zastupovala Českou republiku na prestižním fóru expertů v New Yorku. Peak.cz s ní hovořil o jejích vizích, úspěšných jednáních v rámci globální vodní diplomacie i plánech na propojení vzdělávání s reálnou praxí v environmentálních otázkách.

Nedávno jste se vrátila z jednání v New Yorku. Co konkrétně jste tam zastupovala a jak hodnotíte výsledky?

V New Yorku se konaly dvě významné konference – HELP2025 a STSWD7, které byly zásadní přípravou na Světovou konferenci OSN o vodě v roce 2026. Prezentovali jsme naše klíčové projekty, zejména platformu GERWRT a Mezinárodní prezidentskou školu. Velmi pozitivně vnímám navázání strategických partnerství s osobnostmi, jako jsou profesor Danilo Türk nebo Dr. Han Seung-soo.

Zmiňujete projekt platformy GERWRT. Jaká je jeho hlavní filozofie?

GERWRT není jen klasická platforma environmentálních projektů. Stavíme na moderních technologiích, které přírodu neničí, ale podporují její přirozenou obnovu. Naším cílem je nejen řešení konkrétních krizí, jako je revitalizace území Aralského moře, ale také prevence podobných ekologických katastrof v budoucnosti.

Jaké kroky jsou podle vás nezbytné pro řešení kritického stavu Aralského jezera?

Je třeba se zaměřit na realitu. Aralské moře se bohužel již nikdy neobnoví do původního stavu. Musíme se proto soustředit na minimalizaci dopadů toxických bouří, detoxikaci půdy a prevenci rozšíření této hrozby do dalších oblastí. Naše technologie právě s těmito problémy počítají.

Jak velké riziko představuje voda v geopolitickém kontextu?

Voda není jen předmětem spolupráce, je potřeba si uvědomit, že spory o vodu jsou historicky doloženy dávno před začátkem našeho letopočtu. Je pravda, že většina novodobých konfliktů se vedla o ropu, ovšem voda byla vždy v pozadí. Bez vody nelze ropu vytěžit a k výrobě jednoho litru biopaliv je potřeba 2500 litrů vody. Proto není divu, že po vzoru „peak oil“ začali odborníci mluvit také o „peak water“. Ten nastává, když se voda v důsledku nadužívání a znečištění nestačí obnovovat.

Jaký máte z dosavadních mezinárodních jednání pocit? Cítíte, že se přístup k vodní diplomacii posouvá?

Změna přístupu je zatím bohužel velmi pomalá. Mnoho delegátů stále recykluje fráze bez konkrétní akce. Naše pracovní skupina však prosazuje přesný opak – odvážné kroky, jasné závazky a měřitelné výsledky. Musíme říkat nové věci, jít do akce, a nebát se přiznávat rizika i chyby.

Most mezi vědou, politikou a byznysem

Pojďme k druhému projektu Mezinárodní prezidentské školy, což je poměrně unikátní koncept. Čím se liší od jiných vzdělávacích institucí?

Na rozdíl od většiny programů, které jsme zaznamenali např. v rámci summitu HELP i STSWD a které spolupracují převážně s vysokoškolskými studenty, se náš tým dlouhodobě zaměřuje na oblast výchovy. Jde nám o hodnoty jako pokora, disciplína a vnitřní integrita, které podle nás vznikají na úrovni střední školy. To ostatně ukazují například i jihokorejské zkušenosti.

Není to ale přeci jen tak trochu běh na dlouhou trať?

Rozhodně ano, ale to je v pořádku a bez toho to nepůjde. Naše vize má charakter dlouhodobého vývoje. Plný dopad se více projeví až v generaci dětí dnešních studentů. Z tohoto důvodu není vzdělávací program zaměřen pouze na získávání akademických znalostí. Studenti si osvojují reálné zkušenosti s environmentální diplomacií už na gymnáziu. Výuka zahrnuje praxi, vedení vlastních projektů, technologické inovace a aktivní účast na mezinárodních jednáních. Chceme být mostem mezi vědou, politikou a byznysem a vychovávat skutečné lídry.

Jak konkrétně se budou vaše dlouhodobé vize projevovat v chodu školy?

Kromě již míněné účasti na mezinárodních jednáních by měla budova školy poskytovat kancelářské zázemí pro UNCPGA, což je shromáždění bývalých prezidentů a členů Výboru předsedů Valného shromáždění OSN. Zároveň v rámci školy vznikne Centrum vodní diplomacie.

Podobně ambiciózní projekty se neobejdou bez finančního zázemí. Jak je váš projekt aktuálně financován a jak vidíte financování do budoucna?

V současné době většinu našich aktivit financujeme převážně ze svých vlastních zdrojů. Nechceme být závislí pouze na externím financování, protože naším cílem je především dlouhodobá udržitelnost a nezávislost. Nicméně pro budoucí růst a rozvoj plánujeme strategická partnerství například s Jižní Koreou, a to zejména v oblasti vzdělávání, výměnných programů a stipendií pro talentované studenty. Otevíráme také spolupráci se státy, které mají podobné hodnoty a přístup k otázkám vodní diplomacie a obnovy životního prostředí.

S významnými představiteli z Jižní Koreje jste jednala i na konferenci v New Yorku. Jaký mají Korejci o spolupráci zájem?

Korejská strana je pro nás strategický partner. Profesor Tae Yong Jung, se kterým jsme měli obsáhlé jednání, podporuje naše aktivity ve vzdělávání mladých lídrů. Korejci jsou silně proaktivní, kladou důraz na výchovu od základní školy a jsou otevřeni výměnným programům se zaměřením na vodní diplomacii. Naším cílem je být jejich branou do Evropy.

JUDr. Miroslav Fořt MBA, CEO Mezinárodní prezidentské školy předává certifikát čestného prezidenta školy Dr. Han Seung-soo, bývalému předsedovi Valného shromáždění OSN a předsedovi vlády Jižní Koreje. Zdroj: MPG-L

Síť studentské diplomacie

Na jednáních zazněla i kritika vůči nečinnosti politických elit. Co vidíte jako hlavní překážku v realizaci globálních environmentálních projektů?

Největší překážkou jsou právě politické fráze bez následné akce. Naopak, osobnosti jako prof. Gretchen Kalonji z Pekingu nebo ambasadorka Tanja Miškova ze Slovinska jsou příklady lidí, kteří chtějí reálně konat a podporují naše konkrétní projekty.

Jaké jsou vaše další kroky v rámci vodní diplomacie a vzdělávání?

Plánujeme účast na dalších jednáních v Thajsku, Číně a Španělsku. Chceme rozvíjet studentské stáže, online semináře a společné laboratoře s našimi mezinárodními partnery, jako jsou Geneva Water Hub nebo Blue Peace Initiative. Máme ambici vytvořit síť studentské diplomacie vody, která se stane skutečnou hybnou silou změn.

Závěrem, jakou radu byste dala mladým lidem, kteří se chtějí věnovat vodní diplomacii?

Aby byli připraveni jít proti proudu. Světová vodní diplomacie potřebuje odvážné lidi, kteří se nebojí zpochybňovat zavedené pořádky a měnit hezká slova v konkrétní činy. Jen tak můžeme dosáhnout reálného progresu.