Rusové a spol. posvětili dohodu OPECu, budou ji ale dodržovat?

Sobotní schůzka OPECu a ostatních producentů ropy se odehrála bez výraznějších překvapení a víceméně potvrdila to, co zaznělo již na konci listopadu, kdy se dohodli členové kartelu. (Více můžete číst v článku: Konec pochybností. Kartel OPEC sníží těžbu ropy)

Příspěvek k omezení produkce ze strany těžařů mimo OPEC by měl sice dosáhnout “jen” 558 tisíc barelů denně oproti avizovaným 600 tisícům, i to je však významné množství.

Hlavní podíl na snížení by mělo mít Rusko – 300 tisíc barelů denně.

Hlavní podíl na snížení by mělo mít Rusko – 300 tisíc barelů denně. Celkově by se tedy globální produkce ropy měla od ledna 2017 na šest měsíců snížit až o 1,8 milionu barelů denně s tím, že dohoda může být v případě potřeby dále prodloužena.

Globální dvouprocentní propad

Pokud těžaři dohodu skutečně dodrží, tak by globální produkce měla klesnout zhruba o 2 procenta. A to by mělo stačit na posun trhu do deficitu.

Postupné odbourávání zásob by následně mělo znamenat i tlak na růst cen ropy, i když vzhledem k jejich rekordní úrovni by neměl být nijak silný.

Pokud těžaři dohodu skutečně dodrží, tak by globální produkce měla klesnout zhruba o 2 procenta.

V současnosti trh například vidí dlouhodobé ceny ropy (na asi 5 let) v blízkosti 60 USD/barel. I tato “rovnovážná cena” se samozřejmě mění, nicméně sama dohoda OPECu by na ni zásadní vliv mít neměla.

GRAF: Vývoj ceny ropy Brent
Za posledních 12 měsíců, v USD.

Nyní se ale pozornost trhu stáčí zejména na schopnost či ochotu producentů dohodu dodržovat.

Bude se dodržovat?

A historie ukazuje, že soudržnost ani transparentnost mezi ctnosti OPECu zrovna nepatří.

Stejně tak OPEC nemá nejlepší zkušenosti s dohodami s ostatními producenty. Rusko se například k omezení těžby zavázalo i v roce 2001. Tehdy však svůj závazek omezit produkci o 150 tisíc barelů denně vůbec nedodrželo.

Historie ukazuje, že soudržnost ani transparentnost mezi ctnosti OPECu zrovna nepatří.

Tentokrát by na vše měla dohlížet komise složená ze zástupců členských (mj. Kuvajt) i nečlenských (mj. Rusko) zemí OPECu. Ani nyní ale zřejmě neexistují žádné vynucovací mechanismy a pokušení jednotlivých producentů podvádět tak bude znovu silné.

K tomu může pomoci i to, že skutečná úroveň produkce v jednotlivých zemích OPECu vlastně ani není s dostatečnou jistotou známa.

Podvádění je běžné?

Historie náš tak učí, že více pravděpodobná je tedy určitá míra podvádění, která by měla tlak na případný růst cen rovněž omezovat.

I přesto však platí, že k žádné podobné dohodě OPECu s ostatními producenty na koordinovaném omezení produkce v posledních 15 letech nedošlo.

Pokud tedy OPEC dohodu dodrží alespoň částečně, tak bychom se v příštím roce po pěti letech měli přece jen dočkat růstu cen ropy.

Autor působí jako analytik ČSOB.