Rusko je ze hry. V závodech o dobytí Měsíce sází Amerika na soukromé firmy, Čína spoléhá na stranu a pokrok hlásí i Indie

Závody o to, kdo jako první přistane v 21. století na Měsíci s lidskou posádkou (dosud se po povrchu Měsíce prošli jen Američané, prvně v roce 1969 v rámci mise Apollo 11), mezi sebou nyní svádí hlavně Spojené státy a Čína. Tradiční konkurent Američanů, Rusko jako nástupce Sovětského svazu, už prakticky z vesmírných závodů vypadl.

Stalo se tak po neúspěšné misi ruského modulu Luna-25. Ten se letos v srpnu na povrch přirozené družice Země doslova neovladatelně zřítil, když ztratil kontakt s řídicím centrem. Podle agentury Reuters se jedná o viditelný postsovětský úpadek kdysi prestižního vesmírného programu.

Od Sputniku a Gagarina až k fiasku

Ruský návrat na Měsíc tak po 47 letech (v roce 1976 přistála na Měsíci Luna-24, odebrala vzorky hornin a vrátila se zpět na Zemi) skončil fiaskem. Kreml přitom v minulém století zaskočil Bílý dům a také zbytek světa už v roce 1957, když vypustil na oběžnou dráhu umělou družici Sputnik. Prvním člověkem ve vesmíru se stal o čtyři roky později sovětský kosmonaut Jurij Gagarin.

Největší zemi světa, která už skoro dva roky válčí na Ukrajině, ale v současnosti předběhla i Indie s kosmickou lodí Čandraján-3 a měsíčním roverem Pragján.

Ruští vědci z neúspěchu obviňují neschopné manažery vesmírného programu, rozsáhlou korupci i úpadek ruského vesmírného know-how.

Amerika věří soukromému kapitálu

Jen pro srovnání, americké HDP má hodnotu 25 463 miliard dolarů, ruská ekonomika jen 2 240 miliard dolarů, tedy jedenáctkrát méně. V případě Spojených států navíc hraje zásadní roli v inovacích i financování prestižního vesmírného programu soukromý sektor.

Nejviditelněji se na něm podílejí i firmy dvou amerických multimiliardářů – Elona Muska a Jeffa Bezose. Zakladatel firem Tesla a Space X ovládá majetek ve výši 220 miliard dolarů, zakladatel Amazonu a Blue Origin pak 160,6 miliardy dolarů (stav žebříčku Forbes k 2.11. 2023, pozn. red.).

VÍCE K TÉMATU:

Český příspěvek v dobývání kosmu. Jako první zmapujeme jeskynní útroby Měsíce

Konec ruského Bajkonuru? Kazachstán už nechce sloužit Putinově říši

Rolls-Royce ukázal budoucnost vesmírného jaderného pohonu

Obě vesmírné firmy získaly kontrakty od americké NASA a účastní se americké mise Artemis, jež si klade za cíl vrátit lidskou posádku na Měsíc v roce 2025. V následujících letech tam má vzniknout i stálá základna, která poslouží pro další průzkum a dobývání vesmíru.

Bezos na Měsíc, Musk na Mars

Bezosova společnost Blue Origin nově na konci října představila v rámci programu Artemis lunární modul Blue Moon Mark1. V něm plánuje postupně testovat technologie určené pro další verzi s lidskou posádkou.

Tento modul bude schopen dopravit na povrch Měsíce tři tuny nákladu. Měl by primárně sloužit pro budování měsíční logistiky, infrastruktury a podpory dalších vědeckých projektů na povrchu Měsíce.

Bezosova Blue Origin počítá také s tím, že jejich zařízení zvládne přímo na Měsíci vyrábět z ledu pohonná paliva, tedy kapalný kyslík a kapalný vodík .

Blue Origin je přitom jen jednou ze 14 soukromých amerických firem, které na programu Artemis spolupracují při přípravě přistání na Měsíci. Šéf pro lunární mise v Blue Origin Benjamin Cichy oznámil, že společnost vyrobí dva lunární přistávací moduly Mark 1.

Do vesmíru je mají vynést rakety New Glenn. Následovat má výroba modulu Mark 2, který bude sloužit i pro lidskou posádku, uvedl John Couluris z Blue Origin.

Šéf NASA: Osídlíme Měsíc a pak na Mars

NASA požadovala, aby modul dokázal přistát do vzdálenosti sto metrů od předem určeného místa. Inženýři z Blue Origin pracují na tom, aby odchylka od plánovaného místa činila pouze několik metrů.

Šéf NASA Bill Nelson na adresu modulů od Bezose prohlásil, že v budoucnu zajistí trvalou dopravu astronautů na Měsíc, aby tu „mohli žít a pracovat, než se vydáme na Mars“.

V případě firmy Elona Muska SpaceX je zásadní úspěšné testování nosných raket Super Heavy s lodí Starship, která má umožnit lidem doletět právě až na Mars.

Raketa Super Heavy je přitom nejsilnější nosnou raketou v historii kosmonautiky. Má celkově 33 motorů typu Raptor, který vyvíjí rovněž SpaceX. Palivo tvoří kapalný metan, okysličovadlo tekutý kyslík.

Raketa explodovala. Přesto je to úspěch

Poprvé oba stupně (Super Heavy jako první a Starship jako druhý, které celkově měří 121 metrů) odstartovaly letos v dubnu z texaského kosmodromu Muskovy společnosti Boca Chica. Po čtyřech minutách letu ale došlo k explozi.

Samotný start i několikaminutový let zaměstnanci Muskovy společnosti oslavovali. Zatím vývoj a testování projektu Starship stálo okolo pěti miliard dolarů.

Odborníci přes nezdar tento test považují za úspěch. „Úspěch odráží to, co jsme se naučili. Test nám pomůže zlepšit spolehlivost lodi Starship, protože SpaceX usiluje o to, aby byl život multiplanetární,“ napsala společnost SpaceX.

V případě dalšího testu se čeká na vyjádření amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA), který zkoumá rizika startů raket pro veřejnost. Jejich zdraví a ohrožení majetku ale rovněž posuzuje dopady na okolní životní prostředí.

Na schválení dalších testů netrpělivě čeká také NASA, protože se původně počítalo, že mise Artemis III (přistání na Měsíci s astronauty v oblasti jižního pólu Měsíce) se uskuteční do konce roku 2025.

Rozmach Asie

A nesmíme zapomínat na asijské země usilující o vesmír, v čele s Čínou. Ta přitom vyslala svého prvního astronauta do kosmu teprve před 20 lety. Po dvou desetiletích se Čína stala významnou kosmickou velmocí, což odráží její rostoucí ekonomický, politický a vojenský vzestup na Zemi.

Loni Číňané dokončili Tiangong, čínsky „Nebeský palác“, který zřejmě na orbitu převezme roli Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Před 4 lety pak přistála Čína na odvrácené straně Měsíce, kam chce do konce desetiletí vyslat své astronauty. A i tato země bude usilovat o vybudování mezinárodní lunární výzkumné stanice.

Navíc tím, jak v poslední době USA usilují o vymanění se ze závislosti na čínských výrobcích i odstřihnutí této země od západních technologií, se Čína rozhlíží jinde po spolupráci. Letos v říjnu podepsala úvodní memorandum o spolupráci s Pákistánem a Ázerbájdžánem.

Ve hře o vesmír se v posledních letech prosazuje i nejlidnatější země světa Indie. Poslední roky nás přesvědčují, že Indie na vesmírném kolbišti není malým hráčem a můžeme se od ní dočkat velkých věcí.