Začíná doba vesmírné turistiky a s ní i stamiliardového byznysu

Lety do vesmíru zažívají neuvěřitelnou renesanci. Na loňskou cestu Muskovy společnosti Space X, kdy poprvé soukromá společnost vynesla astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), nyní navázal další miliardář Richard Branson.

Jeho společnost Virgin Galactic poprvé zvládla první zkušební let s kompletní šestičlennou posádkou, v níž nechyběl ani její zakladatel. Začíná tak doba, kdy se turismus rozroste o vesmírné cestování.

Zatímco Bransonova loď VSS Unity se vydala do vzdálenosti zhruba 90 kilometrů od povrchu Země, projekt dalšího miliardáře Jeffa Bezose, který přijde o pár dní později, zamíří ještě o pár kilometrů výše.

Suborbitální let jeho rakety New Shepard ze stáje společnosti Blue Origin zamíří do výšky asi sto kilometrů, což je mezinárodně uznávaná hranice vesmíru (americká NASA, letectvo a také Federální úřad pro letectví (FAA) však uznávají hranici 80 kilometrů, pozn. red.).

Vesmírný byznys

Každopádně se rozjíždí velký byznys zaměřený na vesmírnou turistiku. Kromě Bransona a Bezose nechce zůstat pozadu ani Musk.

Ceny za vesmírný výlet se budou pohybovat kolem 250 tisíc dolarů (u Virgin Galactic), tedy zhruba 5,5 milionu korun. Nicméně je zřejmé, že i přes vysoké ceny poptávka bude.

Virgin Galactic již má několik set prodaných letenek a je zřejmé, že po podařené první misi se zájem ještě zvýší. Bezos si může zatím zapsat příjem 28 milionů dolarů, které vydražil za místo na své lodi, kdy neznámý kupec doprovodí samotného zakladatele Amazonu, jeho bratra Marka a americké 82leté pilotky Wally Funk.

„Poprvé zde máme velké, dobře financované firmy, které se zaměřují na rozvoj vesmírné turistiky v širším měřítku,“ podotkl pro The Economist Matthew Weinzierl z Harvard Business School.

Nejen turistika

Na rozdíl od Bransona a Bezose již Musk oznámil ambicióznější cíle, kdy chce s lidmi během pár let zamířit k Měsíci a výhledově i k Marsu. K Rudé planetě chce poslat již příští rok loď s nákladem, v roce 2024 by už stejným směrem měla vyrazit raketa s lidskou posádkou. Již před pár lety Musk mimo jiné prohlásil, že chce na Mars dovézt milion lidí.

A jak podotýkají odborníci, ani u Bezose není suborbitální vesmírný turismus hlavním cílem jeho Blue Origin. Firma se chce soustředit na vývoj nového typu raket, které chce využít pro rozmístění vlastních satelitů, přes které by zprostředkovala na zemi internetové připojení.

Zároveň svoje raketové motory může komerčně nabízet i dalším firmám a podobně jako Muskova SpaceX se může ucházet o kosmické kontrakty od NASA. Třeba o projekt vyslání lidské posádky na Měsíc.

Magazín The Economist upozorňuje, že Bezos se již dříve nechal slyšet, že Blue Origin bude jedním z dlouhodobých hráčů na poli rozvoje cest do vesmíru, ne jen poskytovatelem krátkodobého vzrušení. Na druhou stranu to nevylučuje, že rakety Blue Origin budou „vozit“ také platící zájemce na orbitu. Ale lze čekat, že to bude spíše vedlejší doplněk výdělku.

Podobnou cestou jde ostatně i SpaceX, která také nebere vesmírnou turistiku jako hlavní cíl, ale jako možnost přivýdělku.

VÍCE K TÉMATU:

Ekologie v dobývání vesmíru. Japonci už pracují na dřevěných družicích

Jako zrcadlo. Virgin Galactic ukázala svůj nový, blyštivý letoun pro vesmírné turisty

Když dva dělají totéž… Za 8 let, kdy Češi opraví D1, dokáží Japonci postavit futuristický vesmírný přístav

Začátek privatizace vesmíru? Přistání lodě Crew Dragon u ISS v číslech a faktech

Výdělečný sektor

Suborbitální turistika je součástí širšího vesmírného průmyslu, který se rozmohl v několika posledních desetiletích díky rozvoji raketové a satelitní technologie. Že jde o odvětví s velkým potenciálem, asi není sporu. Podle odhadů společnosti KPMG dosáhne hodnota vesmírného průmyslu hodnoty 600 miliard dolarů v roce 2030.

Podnikatelé i finančníci postupně pronikli do odvětví, které do té doby bylo ve státních rukou. Podle Economistu jen v roce 2020 přitekly do vesmírného průmyslu investice ve výši 28 miliard dolarů s jasnou vidinou, že dojde k zopakování úspěchu SpaceX.

Finanční potenciál ve hvězdách vidí i bankovní analytici. Například ekonomové v americké bance Morgan Stanley odhadují, že tržby v tomto odvětví vzrostou ze současných 350 miliard dolarů do roku 2040 na více než jeden bilion dolarů.

Analytici banky UBS jsou ještě optimističtější, když odhadují, že do konce desetiletí to bude již 800 miliard dolarů. Podle jejich odhadu přinese „velký technologický skok“ okamžik, kdy se masově rozšíří cestování při nadzvukové rychlosti.

Od státu soukromníci

Vesmírný turismus není zas tak velkou novinkou. Platící zákazníci se již do vesmíru podívali – jenže ti se tam dostali na palubě lodí patřících národním státům.

Nyní nastává doba soukromníků, podobně jako když loni poprvé v režii soukromé firmy vynesla Muskova SpaceX astronauty na ISS.

SpaceX by měl brzy následovat i letecký výrobce Boeing, jehož projekt Starliner by měl také zajišťovat nákladní spojení s ISS a časem možná i nejen s ní.

Každopádně ani Musk na turisty nezapomíná, jeho loď by je měla na orbitu dopravit na podzim letošního roku.

Na rozdíl od Bransona a Bezose se Musk odletět ze země nechystá, čtyři místa si koupil americký miliardář Jared Isaacman. Na kolik Isaacmana plánovaný let přijde, není známo. Miliardář pouze řekl, že jeho dar na pomoc dětské nemocnici St. Jude’s Children’s Research Hospital v Memphisu ve výši sto milionů dolarů „daleko přesahuje náklady na misi“.

Místo Ruska a USA soupeří miliardáři

Lety do vesmíru se tak stávají kolbištěm, kde soupeří jedni z nejbohatších lidí světa. Zatímco v minulém století od šedesátých let vedly boj o dobývání kosmu Sovětský svaz a Spojené státy, nyní na sebe pozornost strhávají miliardáři.

Zatímco Bezos a Musk jsou na čele žebříčku nejbohatších magazínu Forbes, majetek Bransona, který si ale zapsal současné prvenství, je z této trojice s odstupem nejmenší. Podle odhadu magazínu vlastní Bezos majetek ve výši 177 miliard, hodnota toho Muskova je odhadována na 151 miliard. Branson je v tomto ohledu s necelými pěti miliardami (což ho řadí na chvost páté stovky boháčů, pozn. red.) „troškař“.

VIDEO: První let Virgin Galactic s Richardem Bransonem na palubě

Zdroj: youtube.com

Pomyslné vesmírné závody mezi Ruskem a Spojenými státy však do jisté míry pokračují. Nyní soupeří o to, která z těchto dvou velmocí natočí jako první film ve vesmíru. Letos v říjnu by měl totiž na palubě ISS začít točit americký herec Tom Cruise i ruský režisér Klim Šipenko s herečkou Julijí Peresildovou.

A nesmíme zapomínat ani na další státy, které v posledních několika letech také mohutně investovaly do svého vesmírného programu. Japonsko, Čína, Indie nebo Spojené arabské emiráty se snaží nezůstat pozadu.

Marketingové dobývání kosmu

Každopádně realita moderních cest do vesmíru s lidmi leží na bedrech soukromníků. Tatam je éra americké agentury NASA a vědecká představa o dobývání vesmíru. Heslo „vzhůru ke hvězdám“ budeme čím dál častěji vídat jako reklamu, podobně jako nyní na nás míří reklamy na dovolenou v Egyptě či Řecku.

Toho, že nás v příštích letech čeká i marketingové dobývání kosmu, si všímá také list The Financial Times. Ostatně cituje i Bransona, který chce dosáhnout toho, že na okraj vesmíru bude Virgin Galactic létat každý den.

Podle Michaela Colglaziera, šéfa Virgin Galactic, však realizace téhle Bransonovy komerční vize ještě chvíli potrvá. „Myslím, že naše nabídka bude ještě chvíli omezená,“ uvedl pro FT.

Firmu totiž podle něj čeká výměna stávajícího prototypu lodi za nový, lépe ovladatelný stroj a ten pak bude využívat na více místech. „Výhledově chceme v každém vesmírném přístavu realizovat na 400 letů ročně. Očekávám, že počet našich lodí bude mezi vyššími jednotkami a nižšími desítkami strojů, abychom tento počet letů zvládli.“

Každopádně Branson je i tak optimista. „Jsme zde, abychom vesmír zpřístupnili všem a změnili naši generaci snílků na příští generace astronautů,“ uvedl na svém blogu.

Při současných cenách by to mohl být lukrativní byznys, lze ovšem čekat, že současné úspěchy přilákají do odvětví další hráče. Odborníci odhadují, že marže se v této počáteční fázi vesmírného turismu budou pohybovat na úrovni 70 procent. Vysoká cena je navíc do jisté míry zatím závislá na enormních nákladech vynaložených na výzkum.

Pro masy? Spíše ne

Výrobní a provozní náklady by však postupně mohly a měly díky novým technologiím a narůstajícímu počtu cest klesat.

Jak ale podotýká The Economist, odborníci neočekávají, že by vesmírný turismus měl být masovou záležitostí. Alespoň tedy ne v nejbližších dvou desetiletích, ať už z pohledu vesmírného byznysu, či turistického odvětví.

Jako jeden z hlavních důvodů uvádí nedostatek turistických cílových destinací. Prostor na ISS je velmi omezen, navíc stanice putující po orbitě od roku 1988 již pomalu dosluhuje. Plány na vlastní ISS oznámilo již Rusko, svoji Nebeskou harmonii postupně rozšiřuje Čína. A lze čekat, že ani Američané nezůstanou pozadu, ale zatím jde víceméně jen o plány. Podle ruského projektu na novou stanici by náklady měly dosáhnout minimálně šesti miliard dolarů.

Jistou nadějí pro ISS je projekt NASA, která by měla od příštího roku spustit program na podporu soukromých misí na stanici. Na něm spolupracuje se společností Axiom Space a měl by odstartovat již v lednu 2022. Tato firma chce mimo jiné postavit vlastní vesmírnou stanici, respektive nové moduly připojené k ISS. Právě tyto moduly, nebo spíše jakýsi vesmírný hotel, by již za tři roky měly být nezávislou součástí ISS pro superbohaté turisty. A rovněž místo „výletu“ Toma Cruise, který hodlá na ISS natáčet.

Uvidíme tedy, jak se bude vesmírný turismus vyvíjet, jisté je, že „bychom vzhůru k nebesům“…