Český příspěvek v dobývání kosmu. Jako první zmapujeme jeskynní útroby Měsíce

Na Měsíc se lidstvo dívá noc co noc, ale co je pod povrchem tohoto zemského satelitu, zatím nevíme. Jako první se to pokusí zjistit Češi, konkrétně mezinárodní tým vedený brněnskou společností TRL Space.

Ta chce v rámci mise LUGO jako první zmapovat jeskynní systémy na Měsíci a také odpovědět na nejasnosti ohledně stáří tamní vulkanické aktivity.

Jak je stará láva?

„Naším cílem je vyslat k Měsíci sondu, která nám umožní určit, co tvoří zvláštní sopečné útvary. Jde o takzvané irregular mare patches, které se na jeho povrchu nachází. Chceme odhadnout jejich stáří,“ vysvětluje hlavní vědecký cíl mise LUGO vedoucí vědeckého týmu Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Část vědecké obce se domnívá, že jsou staré několik miliard let a utváří je nesmírně napěněná láva. „Jenže ne všichni s tím souhlasí. Část vědců a vědkyň se naopak domnívá, že jsou velice mladé, pouhých 100 milionů let. Domnívají se také, že je tvoří ztuhlá láva,“ dodává Brož.

Zkoumání útrob měsíčních jeskyní bude dalším cílem mise LUGO. K tomu má sloužit unikátní LiDAR (zkratka pro Light Detection and Ranging. Jde o metodu měření vzdálenosti na základě laserových pulzů odražených od snímaných objektů, pozn. red.), který TRL Space vyvíjí společně s centrem HiLASE.

LiDAR by měl dodat topografická, podpovrchová a spektrální data s vysokým rozlišením, aby bylo možné začít mapovat lávové tunely a jeskyně. Ty by v budoucnu mohly být ideálním domovem pro budoucí osadníky Měsíce. Měly by jim poskytovat ochranu před radiací, před pády meteorů i stabilní teplotu. Zároveň by jeskynní prostory potenciálně mohly představovat zdroj pro těžbu nerostných surovin.

Vlastní družice již za rok

Již příští rok proto TRL Space plánuje otestovat tuto metodu na své další vlastní družici nesoucí název TROLL. Ta se stane největší komerční družicí od založení České republiky. V půli roku 2024 by jí měla na orbitu vynést raketa Falcon od společnosti SpaceX.

Pro brněnskou firmu to představuje možnost otestovat svoje vlastní produkty, které chce nabízet zákazníkům na všech kontinentech – od Afriky až po Spojené státy americké.

Kromě LiDARu ponese TROLL kameru na hyperspektrální snímkování nebo jednotku pro tzv. onboard data processing a šifrovanou komunikaci.

„Díky tomu, že jsme dostatečně kapitálově silní, abychom mohli postavit a vyslat na orbitu vlastní družici, máme mimo jiné unikátní možnost otestovat nové produkty. Ty budou mít do budoucnosti vliv na celé lidstvo, například na větší zabezpečení vesmírného prostoru, zlepšení komunikace mezi družicemi a Zemí,“ říká Petr Kapoun, zakladatel a CEO TRL Space.

Firma chce zároveň nabídnout kapacitu družice i dalším subjektům, ať už firmám, či zemím, které by si to sami nemohly dovolit. „Naše poslání spočívá v tom, spojovat různé technologie a posouvat obzory kosmického průmyslu,“ dodává.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

Satelity zaplavují zemskou orbitu. Dnes jsou jich tam dva tisíce, za deset let to bude skoro 60 tisíc

Odkoukala Čína balony od Googlu? Je to pravděpodobné

Rolls-Royce ukázal budoucnost vesmírného jaderného pohonu

Začíná doba vesmírné turistiky a s ní i stamiliardového byznysu

Vesmírná mise LUGO

Mise LUGO – Lunar Geology Orbiter – je českým příspěvkem do rozvoje Měsíce v rámci přístupu Česka k americkému ujednání Artemis Accords o mezinárodní spolupráci. Její průběh probíhá v gesci Evropské vesmírné agentury (ESA).

„Mise LUGO je nejkomplexnější a největší vesmírná mise vedená novými členskými státy ESA. Svým rozsahem nemá mezi státy střední a východní Evropy obdoby. Podílí se na ní vědecký tým, který zahrnuje 18 organizací. Spolupracuje také s významnými vědci z výzkumných institucí v Jižní Koreji, USA, Itálii, Finsku, Německu či Anglii,“ říká Petr Boháček, architekt mise LUGO ze společnosti TRL Space.

Kromě LiDARu budou součástí sondy také italský penetrační radar, finský hyperspektrální senzor a úzkoúhlá kamera z Estonska. Na přesném designu jednotlivých nástrojů a detailním konceptu celé mise nyní začal pracovat mezinárodní tým, aby mohl za šest měsíců představit finální návrh mise, včetně konkrétního designu sondy a jejího vědeckého vybavení.

„Komerční potenciál mise spočívá v získávání cenných dat pro těžbu. V kontextu přístupu ČR k Artemis Accords jsme začali jednat o spolupráci na dalším průzkumu Měsíce s americkými společnostmi,“ dodává Boháček. Mezinárodní podpora projektu představuje další krok k vysněnému cíli, kterým se TRL Space Systems netají, a to dostat českou vlajku na Měsíc.