Odkoukala Čína balony od Googlu? Je to pravděpodobné

Od sestřelení čínského špionážního balonu nad územím Spojených států, ke kterému došlo 4. února u pobřeží Jižní Karolíny, již slovní půtky mezi oběma mocnostmi utichly. Nicméně pozornost světové veřejnosti se upřela na technologii balonů, které dokážou létat ve stratosféře ve výšce okolo dvaceti kilometrů. Zde neohrožují provoz dopravních letadel, zároveň to je nízko pro oblast satelitních technologií.

Za čínským vojenským špionážním projektem stratosférických vzdušných plavidel stojí čínský vědec Wu Če, napsal americký deník New York Times. Ten je součástí vědecké skupiny, která se jmenuje Eagles Men Aviation Science and Technology Group (Bílý dům už tuto firmu přidal na sankční seznam).

Tato skupina se létání ve stratosféře věnuje již několik let. Už v roce 2015 slavila úspěšné vyslání vzducholodě do výšky dvaceti kilometrů nad zemským povrchem. V roce 2019 pak Wu oznámil, že jeho vzdušné plavidlo dokázalo zachytit signál mezi Zemí a vesmírem.

V čínských novinách se také chlubil tím, že stratosférická vzducholoď, kterou vyvinul čínský vědecký tým, úspěšně obletěla svět ve výšce dvaceti kilometrů. Minulý rok se pak profesor letectví a kosmonautiky z pekingské univerzity Beihang pochlubil vytvořením „vzdušné sítě řiditelných balonů“, které krouží ve stratosféře okolo Země.

Google „uměl“ stratosférické balony mnohem dříve

Projektu stratosférických balonů se věnoval i technologický gigant Google (nyní Alphabet) se svým projektem Loon. Ten měl na starost Mike Cassidy, který ale v roce 2017 společnost Alphabet opustil. Cílem projektu bylo vytvořit stratosférické balony, které ve výšce 18 až 25 kilometrů dokážou poskytovat připojení k internetu v obtížně dostupných oblastech.

Cassidyho nicméně nyní nové zprávy o čínském vojenském programu špionážních balonů velmi zaujaly. V mnoha aspektech se totiž čínská technologie podobá americkému projektu soukromé firmy, který byl ale v roce 2021 ukončen kvůli nízké profitabilitě.

GRAFIKA: Jak fungoval projekt Loon

Zdroj: Konstantin Kosachev / CC BY-SA 4.0

To, co čínský tým prezentoval jako historické milníky čínské vědy, americký tým dokázal už před několika lety.

„Nejméně jeden z našich balonů obletěl svět čtrnáctkrát, což přispělo k celkovému vzdušnému obeplutí více než 40 milionů kilometrů. Propojení tří balonů? V jednu chvíli jsme měli ve vzduchu několik desítek najednou,“ zdůraznil Cassidy pro americký časopis Wired.

Pohyb řídila umělá inteligence

Stratosférické objekty se v případě Loonu řídily pomocí umělé inteligence. Informace o chování vzdušných proudů získávaly na základě předpovědí o počasí v reálném čase.

Autonomně mohly měnit výšku, aby dokázaly najít příznivý směr větru. Vše bylo řízeno speciálním softwarem z notebooku nebo chytrého telefonu zaměstnanci projektu Loon.

Projekt Loon

Zdroj: Loon / X Company

I když projekt skončil, firma se chlubí tím, že balonové technologie posunula o pořádný kus dále. „Technologii jsme výrazně zdokonalili,“ dodal Cassidy. I proto jej překvapuje, že při současné aféře se špionážními balony část odborníků tvrdí, že není možné řídit balon přes půl světa a nasměrovat jej tam, kam potřebujete.

Viceprezident společnosti Aerostar (podílela se na vývoji balonů pro projekt Loon) pro stratosférická řešení Russ Van Der Werff potvrdil, že v současné době už není problém řídit stratosférický balon kdekoliv nad Zemí. Jejich firma to podle jeho slov dělá každý týden.

Jak moc Číňané kopírují výsledky jiných?

Nabízí se tedy otázka, zda čínští vědci neokopírovali balonovou technologii pro globální špionáž právě od Googlu. I když pro to samozřejmě neexistují přímé důkazy.

„S vědomím čínské záliby v monitorování západních technologií je téměř nepředstavitelné, že by Wu a jeho tým nesledovali projekt Loon,“ míní redaktor Steven Levy z časopisu Wired. Veškeré oznámené úspěchy čínských vědců přišly až několik let poté, co vyřešení technických výzev u stratosférických balonů oznámili odborníci z firem Loon a Aerostar.

„Před deseti lety se nám ani nesnilo o tom, že můžeme mít balony, které vydrží stovky dní v nejtěžší části stratosféry. Natož že dokážou změnit výšku a umí se udržet ve stratosféře celé měsíce,“ vysvětlil Lon Stroschein, bývalý výkonný ředitel Raven Aerostar.

Nicméně pokud Číňané rozvinuli tuto technologii balonů ve stratosféře pro vojenské účely, pak má Amerika problém, dodal. Sestřelený balon měl údajně také „špiclovat“ nad Guamem a Havají, ale podle dosavadního zkoumání se zřejmě Pekingu vymkl kontrole. To by znamenalo, že má čínský vojenský program sice dobře našlápnuto, ale stále před ním stojí hodně práce.

Aphabet poskytla dokumenty volně k dispozici

Cassidy dodal, že společnost Alphabet pro ukončení projektu Loon v roce 2021 poskytla dokumenty o projektu veřejnosti. Součástí tohoto odtajnění byla i letová data o 2100 letech a technická dokumentace. Volně dostupné dokumenty měly pomoci dalším zájemcům v oblasti vývoje a výzkumu balonových technologií.

„Když zveřejníte informace veřejně, lidé je mohou použít k dobrým nebo špatným věcem. Je zřejmé, že záměrem Googlu bylo posunout dál vědu a technologie po celém světě,“ vysvětlil Cassidy.

Podle časopisu Nature na světě existuje celá řada vědeckých i studentských projektů, které vypouštějí speciální balony do stratosféry. Jedná se o stovky kusů ročně. Jen NASA každý rok vypouští patnáct vědeckých balonů z Wallops Flight Facility ve Virginii. Unesou až tři tisíce kilogramů nákladu a dolétnou do výšky 37 kilometrů.

Rovněž samotná firma Aerostar nyní spolupracuje kromě vesmírné agentury NASA i s americkým ministerstvem obrany nebo americkým ministerstvem pro vnitřní bezpečnost. Její balony pomáhaly v testovacím projektu sledovat trasy pašování narkotik na americkém Středozápadě.

Každopádně technologie vzdušných objektů, které mohou létat ve stratosféře a v tichosti sbírat různé druhy informací, má budoucnost nejen v Číně.