Putin stále vydělává na jaderném palivu pro Evropu i Ameriku

Západní protiruské sankce se dosud zaměřovaly hlavně na omezení prodeje fosilních surovin: uhlí, ropy a zemního plynu. Nicméně propad příjmů se v ruském rozpočtu ve větší míře projevuje až v posledních měsících.

Záporné saldo ruského rozpočtu dosáhlo v období mezi lednem a červencem v přepočtu 29 miliard dolarů. I kvůli tomu rubl nedávno oslabil a prolomil psychologickou hranici 100 rublů za dolar, nejvíce od března 2022.

Ukrajina nicméně už dlouho požaduje, aby se západní sankce rozšířily i na prodej jaderného paliva. Tomuto segmentu trhu totiž Rusko dominuje. Zpracovává zejména uran vytěžený v Kazachstánu.

GRAF: Největší producenti uranu
Za rok 2022, v tunách.

Zdroj: World Nuclear Association

Ruské palivo využívají spojenci Ukrajiny

Navíc ruské palivo stále využívají i největší spojenci Ukrajiny. Spojené státy i Evropská unie. Kreml tak získává jednotky miliard dolarů pro vedení války, stěžují si politici v Kyjevě.

Obavy vyjadřují rovněž odborníci se zaměřením na nešíření jaderných zbraní. Prodej jaderného paliva do světa umožňuje Moskvě také financovat rozšiřování jaderného arzenálu a obecně posilovat ruské zbrojní kapacity.

Navíc se objevují i námitky, že Vladimir Putin může závislost některých západních zemí na jaderném palivu využít jako nástroj pro nátlak a vydírání.

„Musíme dávat peníze lidem, kteří vyrábějí zbraně? To je absurdní,“ zlobí se Henry Sokolski, výkonný ředitel washingtonského think tanku Nonproliferation Policy Education Center. Tato organizace lobbuje za omezení strategických jaderných zbraní ve světě.

„Pokud neexistuje jasné pravidlo, které by bránilo producentům jaderné energie dovážet palivo z Ruska – je levnější ho odtud získat –, proč by to nedělali?“ nastoluje řečnickou otázku.

V Evropě si Rusko drží téměř pětinový podíl

Celkem mělo Rusko od začátku napadení Ukrajiny prodat jaderné produkty za 1,7 miliardy dolarů firmám ve Spojených státech a Evropě. Americký Úřad pro energetické informace (EIA) uvedl, že americký jaderný průmysl je stále závislý na dodávkách z Ruska.

Loni Kreml držel na americkém trhu s jaderným palivem dvanáctiprocentní podíl. EU pak z Ruska loni získala 17 procent produktů s obohaceným uranem. Celosvětově se bude poptávka po uranu zvyšovat, protože je ve výstavbě dalších šest desítek jaderných reaktorů a dalších 300 se plánuje postavit jako alternativa k fosilním zdrojům.

GRAF: Kdo umí obohacovat uran?
Firmy, které komerčně obohacují uran pro výrobu jaderného paliva; podíl na kapacitě v % v roce 2020.

Zdroj: Euratom Supply Agency

Od ruské státní společnosti Rosatom dováží palivo na tři desítky zemí, jež provozují 440 jaderných reaktorů. Podle britského think tanku Royal United Service Institute Rosatom vyvezl loni zboží v hodnotě 2,2 miliardy dolarů. Čísla ale budou pravděpodobně mnohem vyšší.

Obrovský potenciál pro Rosatom

Generální ředitel Rosatomu Alexej Lichačjov ruskému listu Izvestija navíc prozradil, že zahraniční podnikání společnosti by mělo během deseti let dosáhnout na zakázky ve výši až 200 miliard dolarů. Podle západních odborníků na zbrojení jsou právě aktivity Rosatomu zásadní pro budování a modernizaci ruského jaderného arzenálu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně naléhá na západní politické lídry, aby Kreml odřízli od jednoho z posledních významných finančních zdrojů a potrestali Putina za rozpoutání útočné války.

Varoval také před tím, že Rusko prostřednictvím Rosatomu ovládá záporožskou jadernou elektrárnu. „Ukrajina nechápe, proč nebyly zavedeny sankce proti Rosatomu a jeho vedení,“ prohlásil Zelenskyj už v květnu.

Příčinou laxního postupu západních zemí je pravděpodobně skutečnost, že neumí rychle nahradit dodávky z Ruska.

Bílý dům chce opět těžit uran

Prezident USA Joe Biden vyhlásil jako prioritu obnovení těžby uranu na americkém území. Uranový byznys je totiž ve Spojených státech od rozpadu Sovětského svazu v útlumu. Fakticky to znamenalo, že Američané přestali těžit vlastní uran a začali dovážet levnější palivo z Ruska.

Z vlastních zdrojů pokrývají americké jaderné elektrárny jen pět procent paliva. Naopak největším dovozcem je Kazachstán s podílem 35 procent dodávek uranu. „Je zásadní, abychom zastavili financování ruského státního jaderného monopolu Rosatom,“ zdůraznil senátor John Barrasso, republikán z Wyomingu. Dlouhodobě volá po větší samostatnosti Spojených států v oblasti těžby a zpracování radioaktivního prvku.

Evropské země se také snaží zbavit závislosti na ruských dodávkách paliva. Švédsko odmítlo nákup paliva z Ruska na začátku války na Ukrajině. Finsko zase zrušilo dohodu s Rosatomem na výstavbu další elektrárny.

Změna v Česku po 40 letech

Také Česko chce zpřetrhat vazby s ruskými dodavateli a orientovat se na americkou firmu Westinghouse a francouzskou Framatome. Společně budou dodávat palivo pro JE Temelín.

První zmíněná firma bude od roku 2024 dodávat jaderné palivo do Dukovan. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá pod holding Rosatom.

Ruský dodavatel zásobuje Dukovany téměř 40 let, od začátku provozu elektrárny. Po vypuknutí války na Ukrajině se však provozovatel elektrárny, polostátní ČEZ, rozhodl dodavatele z bezpečnostních důvodů nahradit.

Westinghouse bude palivo pro Dukovany vyrábět ve svém závodě ve Švédsku. Používat přitom bude podobný typ paliva, jaké vyvinul pro jaderné elektrárny na Ukrajině. Lišit se ovšem bude v některých technických detailech.

Podle odborníka na jadernou energetiku Radka Škody jsou pro ČEZ cenou za výměnu dodavatele patrně vyšší náklady a mírně horší parametry paliva. „Ruské palivo je provozně lepší než americké, ale i americké je velmi bezpečné a ozkoušené,“ řekl. Škoda zároveň připomněl, že v současnosti se v Česku i v zahraničí provádějí výpočty a studie, které zaručí stejnou úroveň bezpečnosti jako doposud.

Problém řeší i další země

Stejnou cestou odklonu od ruského paliva chtějí jít také na Slovensku, ve Finsku a Bulharsku. Naopak Maďarsko podporuje Rosatom při výstavbě nové elektrárny Paks. Nejasný postoj k ruským dodávkám obohaceného uranu zastává také Francie.

„Na základě zjevných vyhlídek (diverzifikace dodávek paliva) by bylo spravedlivé říci, že Rosatom ztratil evropský trh,“ přeje si spolupředseda ruské ekologické skupiny Ecodefense Vladimir Slivjak.