0 Shares 12243 Views
peníze, ekonomika, analýzy, komentáře

Mohlo by vás také zajímat

Analýza
3 shares1479 views

Gilead Sciences: firma, která těží ze spolupráce s profesorem Holým

Tereza Pokorná - 23. května 2018

Jak vznikla chemicko-farmaceutická „Svatá trojice“ a jak se vyvinul lék na AIDS? Pojďme se podívat na americkou společnost, která v devadesátých letech vsadila na spolupráci s týmem profesora Antonína Holého…

Komentář
53 shares5244 views

Česko si jde znovu půjčit na trh. Věří, že bude pokračovat zájem domácích

Petr Dufek - 23. května 2018

Stát nabízí novou vlnu státních dluhopisů za 16 miliard korun. Jaká je situace na trhu a jak si stojí české státní dluhopisy na trhu komentuje ve svém textu analytik Petr…

Analýza
54 shares5073 views

Spor J&T versus CEFC: Začíná česko-čínská obchodní válka?

Libor Akrman - 22. května 2018

Finanční skupina J&T přistoupila minulý týden v Česku k mimořádnému kroku - jako věřitel "nepřátelsky" převzala řízení evropské pobočky čínské skupiny CEFC. Podle obchodního rejstříku převzala řízení i v několika…

Pavel Csank (MSIC): Ostrava je „Cool Valley“. Těží z tradice, ale otvírá se technologiím

Kdo zaváhá, nepřežije. Klíčem k úspěšné budoucnosti firem, měst, regionů i celých zemí jsou investice do inovací a vzdělávání. V Moravskoslezském kraji na jejich podporu vzniklo nové inovační centrum. Rozhovor s jeho ředitelem Pavlem Csankem o tom, jak se utváří „cool“ image ostravského regionu, vám přinášíme na Peak.cz.

Ostravsko – na jedné straně oblast poznamenaná desetiletími těžařského a hutního průmyslu, na straně druhé technologicky rychle se rozvíjející lokalita známá hudebním festivalem Colours of Ostrava.

„Tradiční průmysl je tu na sklonku života, výroba oceli a produktů na něj navazujících zrovna prožívá krizi středního věku,“ říká Pavel Csank, výkonný ředitel Moravskoslezského inovačního centra (MSIC).

Klíčem k lepší budoucnosti nejen ostravského regionu podle něj budou inovace. A to i  přes to, že region je stále spíše příjemcem než tvůrcem nových technologií a inovací.

Právě centrum MSIC chce tohle svojí činností změnit, třeba posílením exportních možností a potenciálu kraje. Do regionu má v plánu přivést investice do inovací a technologií, posílit průmyslový výzkum, spolupráci s akademickou sférou a podpořit podnikání.

Ostrava podle Pavla Csanka potřebuje získat image města, ve kterém má cenu žít, aby působila jako magnet na hi-tech firmy a špičkové výzkumné týmy. „Problém je, že rozvoj znalostní ekonomiky nejde moc uspíšit. Její evoluce má své zákonitosti, stejně jako třeba živá příroda,“ říká v rozhovoru pro Peak.cz.



Vnímáte Ostravu jako další české „Silicon Valley“? Jak se v čase mění její tvář?

Záleží, co si asi představíte pod termíny Silicon Valley a „české Silicon Valley“. Tento příměr se používá spíše v souvislosti s Brnem, nikoli s Ostravou. Dokonce se tak neříká ani Praze, která má z hlediska technologické vyspělosti ekonomiky stále před Brnem náskok.
Co se týče ostravského regionu, a to nejen samotného města, ale celé aglomerace čítající s Třineckem, Opavskem a Frýdecko-Místeckem asi 800 tisíc obyvatel, tak ten se za posledních deset let velmi změnil. Zásadně poklesl ekonomický význam hutnicko-strojírenského komplexu a velmi se posunul význam autoprůmyslu a IT.
Nicméně region je spíše příjemcem než tvůrcem nových technologií. Pro Ostravu by se tak hodilo přízvisko „Cool Valley“, což foneticky navazuje na tradici a významem indikuje pozitivní změnu.

Pavel Csank 

Je výkonným ředitelem nově vzniklého Moravskoslezského inovačního centra. Vzniklo 1. července 2017 transformací Vědecko-technologického parku Ostrava.  

Cílem MSIC je do regionu přivést investice do inovací a technologií, posílit průmyslový výzkum, spolupráci s akademickou sférou a podpořit podnikání.

Vlastníky jsou město Ostrava a Moravskoslezský kraj (každý po 45 %), zbývajících 10 % patří Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava, Ostravské univerzitě v Ostravě a Slezské univerzitě v Opavě.

Pavel Csank vystudoval Karlovu univerzitu v Praze a dříve mimo jiné působil jako hlavní analytik Jihomoravského inovačního centra v Brně. 

Mám to chápat tak, že firmám z regionu chybí inovační potenciál?

Je tu poměrně málo firem, které uvádějí na trh inovace mezinárodního významu. Pár takových, které přichází s něčím zcela novým, co zatím nemá ve světě obdoby, tu samozřejmě je. Příkladem za všechny je společnost Invent Medical, která vyvíjí a vyrábí revolučním způsobem zdravotní ortézy a protézy (rozhovor se spolumajitelem společnosti Invent Medical Janem Rosickým si budete moci přečíst na Peak.cz už v příštím týdnu, pozn. red.). Nicméně bych nezaměňoval tu obrovskou změnu oborové struktury ekonomiky od posunu ekonomiky k technologicky vyspělým regionům. K tomu u nás na Ostravsku zatím dochází pozvolna a jsme stále na počátku.

Přeměnu táhnou zahraniční firmy

V jakém směru vidíte onu pozitivní změnu?

V posledních pěti letech u nás přibývají firmy, které mají vlastní produkty i vlastní výzkum a vývoj. U řady mezinárodních firem, které sídlí na Ostravsku, jmenovitě například firmy Varroc Lighting Systems nebo Continental, dochází k velkému růstu počtu zaměstnanců ve vývoji. To samozřejmě silně přispívá ke zlepšování obrazu Ostravy v oblasti inovací a nových technologií.
Nechtěl bych být příliš opatrný, ale rád bych, abychom tuto změnu nepřeceňovali, protože ke stejné změně dochází v celé řadě regionů. Unikátní je u nás rychlost oborové proměny, ta je ovšem do značné míry tažena přímými zahraničními investicemi, nikoli převážně místními podnikateli.

Jsou tyto zahraniční investice motivovány investičními pobídkami ze strany CzechInvestu? Jaký je váš názor na tuto formu podpory?

Je nutné rozlišovat finanční a nefinanční formu investičních pobídek. Finanční podpora je podle mě dnes již kontraproduktivní. Před lety ale měla svůj význam. Daňové úlevy jsou sice zaměřeny na zvyšování počtu pracovních míst, nikoli však na zvyšování přidané hodnoty, což je předpoklad udržitelného zvyšování mezd.

Stále trápí ostravský region „odliv mozků“, nebo už i v této oblasti pociťujete jisté zlepšení?

Osobně se domnívám, že intenzita odlivu mimořádně nadaných lidí nebo lidí motivovaných k odchodu klesá. Naproti tomu roste počet těch, kteří se do regionu vrací. Domnívám se, že rodáci a absolventi ostravských univerzit, kteří se třeba uplatnili v mezinárodních firmách v Praze, Brně či kdekoli jinde, se budou v následujících pěti letech vracet stále častěji. Což je dobrá zpráva pro region. Tito lidé do něj přináší intelektuální hodnotu nejen pro firmy, ale třeba i pro kulturu a jiné oblasti.

Unikátní je na Ostravsku rychlost oborové proměny. Ta je ovšem do značné míry tažena přímými zahraničními investicemi, nikoli převážně místními podnikateli.

Mohla by se Ostrava stát vědecko-technologickým centrem Česka? Má k tomu větší předpoklady než třeba Praha nebo Brno?

Předpoklady má už jen díky principu koncentrace. V perimetru 100 kilometrů od Ostravy žije několik milionů lidí a tam, kde jsou koncentrovaní lidé, je i větší výskyt high-tech firem a špičkových výzkumných týmů, které se na sebe nabalují.
Problém je, že rozvoj znalostní (inovační) ekonomiky nejde moc uspíšit. Její evoluce má své zákonitosti, stejně jako třeba živá příroda. Zároveň si musíme uvědomit, že naše startovací pozice je dnes úplně jiná, než mělo například Brno před 15 lety, kdy vykročilo směrem ke znalostní ekonomice.
Globálně (a zejména v Evropě) se vyostřuje konkurenční boj o mozky, inovační firmy i know-how. Zatímco Brno tehdy patřilo mezi průkopníky, dnes usilují o to, posílit inovační potenciál všechny regiony, včetně našich polských sousedů.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Vladimír Kulla (Siemens): S umělou inteligencí se život stane pohodlnějším, jen co si na ni zvykneme

Radek Kopecký (RHK Brno): Zisky českých firem jsou dostatečné na to, aby ufinancovaly nutné inovace

Miroslav Lukeš (Mastercard): Fintech přináší pokrok, který ale někdo musí zaplatit

Mohl by věk robotů představovat novou renesanci?

Region technologií s průmyslovou tradicí

Proč je tedy podle vás Ostrava dobrým místem pro byznys?

Má to celou řadu důvodů. Jednak je to už zmíněná koncentrace lidí, která dává velkou příležitost pro takzvaně obslužný byznys. Není náhoda, že zrovna v ostravském regionu velmi dynamicky rostou nové regionální firmy zaměřené na pochutiny (různé pekařské a cukrářské výroby) nebo třeba salony krásy.
Zároveň jsme region s obrovskou průmyslovou tradicí. Průmyslový charakter a struktura regionu s akcentem na strojírenský, elektrotechnický a IT průmysl představují jistou konkurenční výhodu zejména v souvislosti s nástupem digitalizované (inteligentní) výroby. Vyspělým firmám toto podhoubí umožňuje při relativně levné a dostupné pracovní síle nacházet dobré prostředí pro rozvoj nových aktivit.
Svou roli podle mého názoru sehrává i jistá otevřenost a pracovitost lidí, kteří si na nic nehrají a své si odpracují. Nemají tolik tendence delegovat své úkoly na druhé, jak to bývá v některých jiných regionech.

A je dobrá kromě byznysu i pro život?

Myslím, že ano, Ostrava je podle mě dostatečně velké město s prvky velkoměsta. Máme dobrou dopravní obslužnost, dokonce i letiště, i když leteckých spojů by mohlo být více, a celkově velmi dobře fungující infrastrukturu.
Zároveň není tak velká, aby v ní bylo náročné žít a pohybovat se. Navíc téměř za rohem na obou stranách je hezká příroda. Pro lidi, kteří hledají rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem, je Ostrava jednoduše ideální. Vím, o čem mluvím. Přes deset let jsem žil v Praze, poté pět let v Brně, tak mám srovnání.

Věřím, že do deseti let budeme mít na Ostravsku první generaci rychle rostoucího počtu ambiciózních podnikatelů, kteří budou umět proměnit příležitosti.

Ve kterých oborech vidíte budoucnost ostravských firem?

Vzhledem ke struktuře ekonomiky vidím největší příležitosti v digitalizaci výroby a v aplikaci znalostí z inteligentní výroby v hledání nových způsobů,  jak poskytovat zdravotnické a související služby (například pečovat o handicapované či velmi staré spoluobčany).
Budoucnost je v oboru e-health, který zahrnuje služby ve zdravotnictví, rehabilitace i péči o zdraví lidí všech věkových kategorií. Dalším oborem, v němž vidím velkou příležitost a který zatím není moc využitý, jsou nové materiály. Výrazně se proměňuje a roste celosvětová poptávka po speciálních kovových i nekovových materiálech. Kombinace průmyslové tradice a zkušeností s výrobou a užitím různých typů materiálů počínaje ocelí nám velmi hraje do karet. Různé formy oceli jsou velmi zajímavým materiálem, který se dá kombinovat s dalšími kompozity. Podívejme se například na ostravskou firmu V-NASS, jež je přední světovou firmou využívající různé typy ocelí pro mimořádně náročné aplikace. Otázkou zůstává, proč tu takových firem nemáme více, když vlastníme unikátní know-how?

Proč?

Co nás brzdí, je podnikavost lidí. V Moravskoslezském kraji je ze všech 14 krajů České republiky nejméně podnikatelů v přepočtu na tisíc obyvatel. Abychom docílili změny celkové atmosféry a vzorců myšlení lidí, kteří jsou stále silně zakořeněni v zaměstnanecké kultuře, musíme začít se změnami v oblasti jejich vzdělávání. Věřím, že do deseti let tu budeme mít první generaci rychle rostoucího počtu ambiciózních podnikatelů, kteří budou umět takové příležitosti proměnit.

Začínáme od škol

Co pro to na půdě Moravskoslezského inovačního centra děláte?

Zejména s krajem a městem, které jsou společně se třemi univerzitami akcionáři centra, momentálně hledáme cesty, jak zajistit vzdělávání k podnikavosti na středních a základních školách. Je to náš dlouhodobý cíl, jehož výsledky nebudou vidět zítra ani za rok.

To je běh na docela dlouhou trať…

Výsledky práce se stávajícími úspěšnými podnikateli z regionu, kteří mají kapitál a jsou ochotni ho investovat do poměrně rizikových věcí, by měly být vidět dřív. Ne všichni jsou nicméně tak osvícení. Při jedné z pracovních cest po regionu jsem se na jednom z řady setkání s podnikateli setkal i s názorem, že místo toho, abychom podporovali ambiciózní exportní firmy, bychom měli zakázat levný dovoz z Číny a na hranicích Česka postavit zeď.

S přibývajícími inovačními centry do jisté míry roste i boj o potenciálně úspěšné firmy. Nepřibývají centra rychleji než firmy s velkým inovačním potenciálem? Jak se s takovou situací vypořádáváte?

Moc to nepociťujeme a nechceme to takto vnímat. Naše centrum je velmi odlišné od Impact Hubu, Centra podpory inovací a dalších organizací, které v regionu působí.

V čem spočívá ona odlišnost?

Je to v zaměření služeb. My se nespecializujeme na začínající podnikatele. Chystáme sice program MSIC Scale up, ale i ten je pro majitele firem, které mají své první platící zákazníky a usilují o globální expanzi. Je to velmi malý program pro tři až pět firem za rok a rozhodně není v konkurenčním postavení vůči zmíněným organizacím.
Naopak, my s těmito centry nastavili velmi nadějnou spolupráci. Našli jsme společnou cestu, jak naše aktivity propojovat, aby na sebe navazovaly a nekonkurovaly si.

Vy se ale spíše zaměřujete na velké firmy, že?

Pro střední a velké firmy máme programy ve dvou oblastech služeb. První je oblast výzkumu a vývoje. Máme postupně rostoucí rozsah služeb sdílených laboratoří a testovacích center. Už teď připravujeme s Moravskoslezským automobilovým klastrem otevření centra kolaborativních robotů a spustili jsme s partnery pracoviště podporující prototypování IDEA HUB.
Dále dáváme dohromady komunitu technologických expertů, kteří pomohou firmám zorientovat se v nových technologiích z oblasti Průmyslu 4.0 a pomohou jim řešit reálné změnové projekty v daných firmách. Velké firmy nejvíc zajímají změny ve vzdělávacím systému. I pro ně můžeme být partnery, protože dokážeme efektivně propojovat firmy a školy a pracovat tak na úpravách vzdělávacích programů tak, aby více odpovídaly potřebám praxe.

Funguje ono propojení firemního a vzdělávacího prostředí i na univerzitním poli?

MSIC existuje půl roku, takže zatím spíše hledáme průniky činností, jak můžeme univerzitám nejlépe pomoci s komercializací výsledků jejich výzkumu. Jsme teprve na začátku, takže žádnými konkrétními výsledky v této oblasti se zatím pochlubit nemůžeme.

Zmínil jste trend Průmyslu 4.0. Jak si vlastně firmy z regionu stojí ve srovnání se západoevropskými konkurenty v přijetí fenoménů, jako jsou analýza velkých dat, využití umělé inteligence, strojového učení či třeba robotizace?

Jako u většiny technologických trendů počet firem, které s těmito novými technologiemi pracují nebo se na jejich zavedení připravují, postupně narůstá. Nicméně ve srovnání s vyspělými regiony v této oblasti dost zaostáváme.

Vznik v důsledku požadavků firem

Hovořil jste o zatím krátké historii MSIC, nicméně centrum vzniklo loni v létě transformací Vědecko-technologického parku Ostrava (VTPO). Jaké byly důvody transformace a co se ve fungování centra změnilo?

Inspiraci pro zřízení MSIC našly hejtmanství i magistrát v Jihomoravském kraji. Jeho samotný vznik je považován za klíčový prvek k podpoře podnikatelského prostředí i rozvoje inovací v regionu. MSIC oficiálně vznikl 1. července 2017, a to změnou názvu, stanov a zaměření služeb Vědecko-technologického parku Ostrava. Momentálně hovoříme o dokončení transformace VTPO a ustálení procesů. Stávající infrastruktura centra je nabízena způsobem, který reaguje na konkrétní požadavky firem. Takových, které potřebují fyzickou blízkost MSIC jako organizace, ale také přístup k novým technologickým zařízením a superpočítači. Výhodou je i strategická poloha areálu centra, v jehož blízkosti je Fakultní nemocnice Ostrava i Vysoká škola báňská.

Kolik firem, ze kterých oborů a v jakých programech MSIC podporuje?

Ke klíčovým aktivitám MSIC řadíme program MSIC Expand, který je zaměřen především na malé a střední firmy z regionu s významnými inovačními ambicemi. Smyslem projektu je nabídnout podnikatelům „experta na míru“ – praktika, který díky svým bohatým zkušenostem pomůže urychlit řešení problémů bránících dalšímu firemnímu rozvoji. Od července roku 2017 bylo podpořeno celkem 38 projektů z Moravskoslezského kraje. Značnou část podpořených projektů tvoří strojírenské a ICT firmy. Předpokladem pro rok 2018 je podpořit asi 60 projektů.


UŽ JSTE SI HO OBJEDNALI? – Přihlaste se k odběru newsletteru – NEVÁHEJTE!!!


Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Mohlo by vás také zajímat

Analýza
3 shares1479 views

Gilead Sciences: firma, která těží ze spolupráce s profesorem Holým

Tereza Pokorná - 23. května 2018

Jak vznikla chemicko-farmaceutická „Svatá trojice“ a jak se vyvinul lék na AIDS? Pojďme se podívat na americkou společnost, která v devadesátých letech vsadila na spolupráci s týmem profesora Antonína Holého…

Komentář
53 shares5244 views

Česko si jde znovu půjčit na trh. Věří, že bude pokračovat zájem domácích

Petr Dufek - 23. května 2018

Stát nabízí novou vlnu státních dluhopisů za 16 miliard korun. Jaká je situace na trhu a jak si stojí české státní dluhopisy na trhu komentuje ve svém textu analytik Petr…

Analýza
54 shares5073 views

Spor J&T versus CEFC: Začíná česko-čínská obchodní válka?

Libor Akrman - 22. května 2018

Finanční skupina J&T přistoupila minulý týden v Česku k mimořádnému kroku - jako věřitel "nepřátelsky" převzala řízení evropské pobočky čínské skupiny CEFC. Podle obchodního rejstříku převzala řízení i v několika…