Mohl by věk robotů představovat novou renesanci?

Proč lidé stvořili stroje? Technologie se rodí z lidské touhy mít čas na své představy a fantazie. Technologie šetří čas a utváří prostor pro vlastnosti, které jsou ztělesněním lidskosti: tvořivost, podnikavost, vynalézavost a empatii. Slouží nám, ulevují od utrpení a vytvářejí řešení růstu a naplňování našich tužeb, od vyléčení rakoviny až k letům na Mars.

Nejběžnější chybou lidstva je ale opomenutí jeho smrtelnosti, jak varoval Nietzsche. Což je možná příčina toho, proč tváří v tvář automatizaci je mnoho z nás ochromeno strachem z apokalypsy podobné matrixu. Druhým extrémem jsou ti, kdo oslavují – možná příliš nadšeně – přísliby umělé inteligence (AI) a často přehlížejí rizika postoupení rozhodování bytostem, jejichž učební a logické procesy je stále těžší rozluštit.

Možnosti umělé inteligence dnes závisí na limitech navržených jejími tvůrci. Čím více se AI stává součástí našich každodenních životů, tím naléhavěji si musíme vyjasnit, které role a odpovědnosti si máme my lidé ve věku robotů zachovat.

Společenská akceptovatelnost umělé inteligence

Alpha Go, umělá inteligence vyvinutá společností Google DeepMind, provedla řadu nečekaných a neotřelých tahů při porážce nejlepších lidských hráčů v komplexní asijské hře GO. Otázka však zní: Byly tahy Alpha Go projevem skutečné invence, nebo jen kombinace tak důmyslné, že je ostatní hráči nedokázali předvídat?

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Může etika zabrzdit nástup umělé inteligence do našeho světa?

Ve výpočtech a paměti jsou stroje lidem už dnes nadřazené. Využití umělé inteligence je volbou lidí – politickou i společenskou. AI je lepší než lidé například v dopravních kalkulacích, předpovídání dopadu epidemií či v řízení energetické efektivity. Nicméně otázky, které analyzuje, a zaujatosti, jež vykazuje, když se tyto problémy snaží řešit, zdědila od svých tvůrců, tedy od lidí.

Evoluce a rozšíření umělé inteligence je také otázkou jejího společenského přijetí. Existují standardy a práva k regulaci společenské a ekonomické diskriminace, užívání drog a zbraní, nebo jednodušeji rychlostních limitů. Stejným způsobem by měla být nastavena pravidla chování autonomních vozidel.

Kdo rozhodne, které pravomoci postoupíme strojům? Pro každou kultivovanou umělou inteligenci musí existovat skupina občanů, jež posoudí její společenský účel a použití.

Nové normy nové éry

„Věř svému instinktu.“ To je rada, která má svá omezení. Pravděpodobnost, že vyplodí efektivní rozhodnutí, je náhodná jako hod mincí. Jinak řečeno, často existuje mezera či rozdíl mezi skutečnými činy a porozuměním tomu, proč a jak jsme se rozhodli je vykonat. Pokoušet se naše aktivity vysvětlit je přinejlepším zjednodušení myšlenkového, nebo dokonce nemyšlenkového procesu. Proto bychom neměli být překvapeni, že některé učební procesy lidského mozku jsou stejně záhadné i v kontextu AI.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Lidé musejí více kontrolovat armádní roboty, vyzvali OSN odborníci

Tím nechceme říci, že bychom se měli vzdát důkazů, upustit od inovace nebo omezit podnikatelské riziko nezbytné k pokroku. Spíše musíme vytvořit normy a nástroje k řízení technologického vývoje. Komise pro umělou inteligenci by například mohla mít mandát k posuzování, jak vysvětlitelný a transparentní je rozhodovací proces strojů. A co takhle pořádat pravidelné soutěže mezi stroji k odhalení jejich zaujatosti, odchylek, omylnosti či podrobovat jejich schopnosti zkouškám tak, jako zkoušíme například banky v zátěžových testech?

Lidé na míru technologii

Italský fyzik Giuliano Toraldo di Francia jednou řekl: „Musíme vytvářet technologii uzpůsobenou lidem, ale také lidi uzpůsobené technologii.“ Vyrábíme stroje, abychom se sami mohli zaměřit na naše výhradně lidské přednosti. Toto si připomenout by měl být první krok. Tím dalším je připravení se na dobu, kdy se budeme muset kriticky zapojovat do každodenního dialogu s umělou inteligencí – nějakou u sebe budeme i nosit, nebo si ji rovnou necháme implantovat.

Zní to jako sci-fi? Chytré telefony jsou už teď jakýmsi rozšířením našich myslí a téměř stálým rozšířením našeho těla. Potřebujeme filozofii technologie, která nás vybaví behaviorálním a morálním kompasem v přetechnizovaných prostředích. Tím, jak se umělá inteligence stává nedílnou součástí našich veřejných i soukromých životů, musíme si stanovit práva a odpovědnosti pro „lidsko-strojové občanství“.

Autorem článku, který vyšel na webu Světového ekonomického fóra, je Leonardo Quattrucci z Evropského centra politické strategie. 

UŽ JSTE SI HO OBJEDNALI? – Přihlaste se k odběru newsletteru – NEVÁHEJTE!!!