Nenasytné čerpací stanice? Benzín by mohl být daleko levnější, kdyby…

Ropa je teď levnější než na začátku války na Ukrajině. Jenže pohonné hmoty jsou pořád drahé. Na situaci totiž královsky hodují rafinérie a velké sítě čerpacích stanic. Drahý benzín a nafta spolu s elektřinou přitom nejvíce roztáčejí inflaci. Promítají se do všeho.

Řeční se o zavedení maximální marže u pohonných hmot. Jenže kdo určí, jaká marže je únosná? To by byl návrat k centrálně řízené ekonomice. Cenu určuje trh a ne úředník.

Snížení spotřební daně stejně nepomůže, protože čerpací stanice si zvýší marži. Navíc čím jsou pohonné hmoty dražší, tím jsou příjmy z DPH vyšší. Při ceně 48 Kč za litr benzínu tvoří spotřební daň a DPH 41 procent ceny. U nafty to je při ceně 50 Kč za litr 34 procent ceny.

Proč nezlevní státní čerpačky

Kdyby opravdu vláda chtěla lidem ulevit, tak má jednoduchý nástroj: je vlastníkem společnosti ČEPRO, která vlastní a provozuje velkou českou síť čerpacích stanic pod značkou EuroOil. Disponuje 200 čerpacími stanicemi po celém území ČR, což ji řadí na třetí místo v počtu čerpacích stanic a na čtvrté místo podle objemu prodeje pohonných hmot.

ČEPRO vzniklo 1. ledna 1994 na základě privatizačního projektu státního podniku Benzina. Do 31. prosince 2005 byl jediným akcionářem Čepra Fond národního majetku ČR. S platností od 7. února 2006 je jediným akcionářem Ministerstvo financí České republiky.

Na svých čerpacích stanicích by tak stát mohl pohonné hmoty zlevnit. Teď je nejlevnější síť ONO a lidi u ní div nestrhají stojany. Logicky jsou ochotní čekat ve frontách. Tak to bylo i dříve, ale teď ONO dokázalo jít pod psychologickou hranici čtyřiceti korun za litr.

Kdyby se přidala další síť čerpacích stanic, EuroOil, trh by přece jen zlevnil.

Kdo je nejvíc nenasytný

Marže rafinerií a distribuce se dlouhodobě pohybovaly do čtyř korun na litr benzínu. V posledním roce je ale vidět nárůst až na současný více než dvojnásobek u ropy Brent. Velmi obdobně se pohybovaly marže i u ropy z dalších zemí, jejichž ceny se odvíjejí právě od ropy Brent a téměř se neliší.

Ruské snížení cen ropy během letošního jara však vedlo k tomu, že se nynější marže rafinerií a distribuce vyšplhaly dokonce až na více než trojnásobky. K nynějším 14 korunám na litr benzínu.

V průběhu konfliktů a kolísání cen ropy se marže rafinerií zvyšují o rizikovou přirážku. Tato marže tak tvoří výrazně větší podíl na ceně. Například v době konfliktu na Ukrajině v roce 2022 vzrostly marže maďarské společnosti MOL až desetkrát.

Ještě více nenasytný je polský PKN Orlen. Protože mu patří síť čerpaček Benzina, je největší provozovatel čerpacích stanic v ČR. „Zatímco loni v květnu si přihazoval rafinační marži 1,3 dolaru za barel, letos v květnu to bylo už 24,3 dolaru na barel,“ všiml si ekonom Lukáš Kovanda na stránkách této firmy. Orlen si tedy navýšil marži 19krát.

Jenže ve výsledku možná ještě více. Orlen totiž zpracovává ruskou ropu, kterou má kvůli sankcím levnější o 30 až 35 dolarů na barel proti ropě Brent. Orlen ruskou ropu mixuje s jinými druhy ropy, tak aby té ruské bylo pod polovinou, takže ji už nemusí vykazovat jako ruskou. Rapidně si ale sníží vstupní náklady.

VÍCE K TÉMATU:

Vysoká inflace ničí německý blahobyt. Řadu Němců zasáhne chudoba

Proč končí éra levných ropných časů?

Američané žádají Čínu a Indii o cenový strop pro ruskou ropu. Marně

O zvláštnostech cen polední kávy v Londýně aneb o vlastnosti komodit

U koho tankovat

Český motorista by možná na tyto souvislosti měl vzpomenout, když si jede natankovat. Koho podporuje ze své peněženky a jak moc.

Mnozí jsme ale líní v tom, že včas nemyslíme na to, kolik máme v nádrži ještě paliva a prostě jak je potřeba, zabočíme k nejbližší pumpě. V Česku je nejvíce pump v Evropě na počet kilometrů. V průměru už každých sedm kilometrů. To není nikde jinde v okolních zemích. Řeklo by se, že je u nás hodně konkurence. Jenže hlavní tahy drží právě velké sítě.

Možná v těchto časech opravdu stojí za to vynechat načančané kapučíno s koláčkem na předražené čerpačce, najít si na mapě nejlevnější pumpu a počkat si tam třeba i deset minut ve frontě…

Článek, jehož autorem je český investor Vladimír Brůna, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.