Macronův experiment: Investicemi chce zachránit Marseille, město zločinu a drog

Ve středomořském přístavu Marseille se toho za necelých pět dekád od natočení filmu Francouzská spojka II příliš nezměnilo. A pokud ano, tak spíše k horšímu.

Organizovaný obchod s drogami tu bují i nadále. Jen loni tu bylo zavražděno v souvislosti s boji drogových gangů téměř 50 lidí, což znamená dvojnásobně více než v roce 2020. I když se do metropole na jihu Francie stěhuje stále více lidí, zločinnost se úřadům nedaří snižovat.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl značnými investicemi město pozvednout z bídy s cílem zvýšit popularitu i bezpečnost nechvalně proslulého přístavu, ale nedaří se mu to. V Marseille je riziko okradení dvakrát vyšší, než je celostátní průměr. Hlavně na severu města žije polovina obyvatel pod hranicí chudoby a do těchto čtvrtí se leckdy obává přijíždět i policie.

Pro Pařížany je v Marseille levně

Macronova slabost pro druhé největší město Francie a centrum celé Provence není výjimečná. Od pandemie covidu-19 se na jih země stěhuje řada mladých Pařížanů, protože tu panuje příjemné středomořské klima a je tu levnější nájemné.

Loni aglomerace, ve které žijí celkově téměř dva miliony obyvatel (samotná Marseille má skoro 900 tisíc), zažila růst. Počet obyvatel se zvýšil o 8,2 procenta, oproti tomu počet obyvatel Paříže naopak klesl. Řada nových obyvatel přístavu s plážemi a čerstvými rybími specialitami pracuje z domova.

Do Paříže trvá cesta rychlovlakem TGV tři hodiny. „Je to trochu jako Berlín po pádu Zdi,“ pochvaluje si divokou atmosféru města Guy Boyer, šéfredaktor uměleckého časopisu Connaissance des Arts. Do Marseille se přestěhoval před třemi lety, v Paříži tráví dva dny v týdnu.

Město je čisté, ale nebezpečné

Město se už od roku 2013, kdy bylo vybráno za hlavní město evropské kultury, snaží změnit svou image města zločinu, kde žije početná arabská menšina z Alžírska, Tunisu a Maroka. Zhruba pětina obyvatel jsou muslimové.

Své stavby tu nicméně postavily největší hvězdy světové architektury, Zaha Hadid nebo Norman Foster. I když je město stále čistější a upravenější, nikdy nebylo tak nebezpečné, píše o paradoxním vývoji jihofrancouzské metropole německý týdeník Der Spiegel. Loni bylo mezi drogovými gangy zavražděno na 49 lidí a pachatelé i oběti jsou stále mladší.

VÍCE K TÉMATU:

Vyměnila vláda Petra Fialy americké stíhačky za francouzské reaktory?

Camembert má ve Francii na kahánku. Tradiční sýry ničí sucho, inflace i pokles zájmu

Lyžařské rezorty začínají myslet na budoucnost bez sněhu, jinak skončí

„Musíme investovat ve velkém a jednat rychleji,“ slíbil francouzský prezident loni v červnu během oficiální návštěvy Marseille. Bylo to v době, kdy jeho vláda rozhodla o investici pěti miliard eur (126 miliard korun). Takovou finanční injekci nedostalo v zemi žádné jiné město.

O tom, že má Macron skutečně zájem Marseille rozvíjet, svědčí i to, že jeho návštěvy zde trvají většinou více dní. Hlava Francie například slíbila více policistů, další tři desítky soudců a osm milionů eur na policejní vybavení. Vláda investuje také do renovace škol a obytných domů v chudých čtvrtích. Macron se domnívá, že investice mohou pomoci město zbavit sociálních problémů, a tedy i organizovaného zločinu a kriminality.

Vraždy jsou součástí běžného života

Dvacetiletý student práv Amine Kessaci, který pochází z chudých čtvrtí na severu města, založil sdružení, jež se stará o rodiny obětí nekonečné drogové války.

Kessaci ale tvrdí, že se Macronova iniciativa v Marseille dosud nijak neprojevila. „Možná by se měl přestat chovat jako mesiáš. Věci jsou tady komplikované,“ vysvětlil. Podle něj francouzský stát dostatečně nechrání příbuzné obětí drogové války. Jeho sdružení nabízí pozůstalým přístup k psychologovi a právníkovi.

Vraždy se pro něj staly součástí života. Často se na místo násilných trestných činů dostane dříve než policie, které mnoho obyvatel nedůvěřuje.

On sám má silnou motivaci pomáhat pozůstalým obětí drogové války. Jeho starší bratr byl ve 22 letech zavražděn na ulici. Byl drogovým dealerem, drogy začal prodávat už ve 14 letech. Jako stovky dalších mladíků z chudých čtvrtí. Údajně chtěl s prodejem drog skončit, a tak se ho zřejmě drogové podsvětí zbavilo a zavraždilo ho.

Lukrativní drogový byznys

Kessaci tvrdí, že plány na změnu nesmí vznikat ve vzdálené Paříži, musí se na nich podílet místní lidé, kteří v Marseille žijí.

Problém je, že v byznysu s drogami se točí obrovské peníze. Na nejlukrativnějších místech může dealer denně prodat zboží až za 80 tisíc eur (dva miliony korun). Drogoví bossové, kteří obchody řídí, nežijí ve Francii, ale často v Dubaji, Kolumbii nebo v zemích severní Afriky.

S drogovou scénou v přístavním městě chtěli zatočit už Macronovi předchůdci. Jacques Chirac představil na přelomu milénia „Marshallův plán“ pro středomořský přístav, aby snížil kriminalitu. Také François Hollande vyčlenil pro Marseille 2,5 miliardy eur, aby se zvýšila bezpečnost města. Bez úspěchu.

I když Paříž navyšuje finanční částky na výdaje na sociální politiku, školství a policii, násilí z města nemizí. Mladí lidé nemají vyhlídky na získání dobře placené práce a často končí s prací pro skupiny organizovaného zločinu. A mladí dealeři jsou stále více bezohlední, tvrdí pozorovatelé.

Drogové podsvětí funguje jako nadnárodní korporace

Bývalá policejní šéfka pro Marseille (ve funkci byla od listopadu 2020 až do února 2024) Frédérique Camilleriová vysvětlila, že drogové podsvětí má velmi dobrou organizaci a funguje jako úspěšná nadnárodní korporace.

Její lidé mají přesně definovanou práci. Někdo se zaměřuje pouze na nábor nových lidí, další jsou zodpovědní za bezpečnost a přístup do města. Pak to jsou dodavatelé drog a jejich prodejci. Drogové gangy mají i vlastní účetní oddělení. Nájemné vrahy získávají přes sociální sítě, i proto je jejich věk stále nižší.

„Marseille se nevzdává. Máme pro město strategii. Ne vždy tomu tak bylo,“ řekla pro Der Spiegel Camilleriová, že boj s drogovým podsvětím nikdy nekončí. Ale i když má město k dispozici více policistů, financí i technologií pro sledování zločinců, také drogová mafie „investuje“ stále více prostředků do svého byznysu, aby ji policie neodhalila.

Během působení policejní šéfky se nicméně podařilo snížit počet míst, kde se drogy, především kokain, prodávají. Ze 161 míst na 91. Bohužel ale násilí v ulicích středomořského přístavu roste s tím, jak drogové gangy mezi sebou soupeří o vymezení nových teritorií.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr