Nejistá a drahá technologie. Německý ministr chce ukládat uhlík na mořském dně

Německý ministr průmyslu a energetiky Robert Habeck přišel s kontroverzním návrhem, jak doslova „dotlačit“ německou ekonomiku k uhlíkové neutralitě. Oxid uhličitý, který se uvolňuje v průmyslové výrobě, jako je výroba cementu nebo vápna, by se měl ukládat do mořského dna.

Dosud to německá legislativa neumožňuje, a tak ji chce změnit. Zelený vicekancléř tvrdí, že tato technologie zajišťuje dostatečnou bezpečnost. Proto je (nejen) podle něj vhodná pro řadu průmyslových odvětví.

Německý ekonom a odborník na klimatickou politiku Ottmar Edenhofer s plánem souhlasí. Podle něj totiž bez technologie zachycování a ukládání uhlíku (CCS) nemůže Německo – jako čtvrtá největší ekonomika světa – splnit své klimatické sliby. Habeck počítá s tím, že německé hospodářství bude už v roce 2045 uhlíkově neutrální.

Neprověřená technologie s riziky?

Technologie však má i řadu oponentů. Ti argumentují zejména tím, že ukládání uhlíku v průmyslovém měřítku v mnohasetmetrových hloubkách v mořském dnu není dostatečně vyzkoušenou technologií, navíc se jedná o velmi drahé řešení.

Již nyní německý průmysl čelí obrovským problémům udržet konkurenceschopnost s jinými státy nejen v Evropě, ale i v Americe a Asii.

Zásadní problém německé ekonomiky spočívá v tom, že nyní platí německé firmy jedny z nejvyšších cen za elektřinu v EU. Například oproti srovnatelně velké Francii až dvojnásobek.

Německo se totiž vzdalo používání jaderné energie a vsadilo prakticky vše na obnovitelné zdroje. Jejich používání je ale pro přenosovou soustavu zatím velmi nákladné. Spotřebitelé musí platit vysoké poplatky za používání energetické sítě. Německo má také druhé nejvyšší daňové zatížení elektřiny ze všech zemí v rámci EU, vyšší je pouze v Dánsku.

GRAF: Kolik stojí elektřina v Evropě
Průměrná cena v roce 2023, v centech za kWh.

Zdroj: Strom Report

Habeck ale v rámci debaty o snižování uhlíkové zátěže tvrdí, že ukládání uhlíku do mořského dna je „pokročilá a bezpečná“ technologie. Podle něj ovšem potrvá několik let, než se potřebná infrastruktura vybuduje.

Navíc chce postupně nahradit používání zemního plynu vodíkem. Ale i jeho výroba nyní, pokud se vyrábí elektrolyzéry z obnovitelných zdrojů, stojí několikanásobně víc než spalování zemního plynu. „Naším cílem je vždy v první řadě zabránit emisím,“ zdůraznil nicméně Habeck.

Uhlík jen pod mořským dnem

Pokud se vrátíme k plánu skladování uhlíku, mají být vyloučeny lokality na pevnině a také v případě mořského dna na území chráněných oblastí. Ukládání oxidů uhlíku se má uskutečnit u pobřeží Severního moře, případně Baltského moře.

Skleníkový plyn se má na sever země dostávat podzemním potrubím. Ministr odkazuje na podobné projekty v Norsku, případně pilotní projekty v Dánsku, Nizozemsku a Velké Británii.

Plány ale kritizují ekologické organizace. Těm ovšem vadí hlavně to, že německé firmy nebudou motivovány používat jiné bezuhlíkové technologie.

Německá organizace Environmental Aid dokonce označila Habeckovy plány jako „návrat do fosilní minulosti“.

Stane se z moře uhlíková skládka?

Podpora tomuto řešení podle ekologů pouze prodlouží životnost elektrárnám, které spalují zemní plyn. Ze Severního moře by se pak mohla stát „uhlíková skládka“, obává se ředitel organizace Ecologic Institute Europe Sascha Müller-Kraenner.

Energetický expert organizace Greenpeace Karsten Smid tvrdí, že nové plány německé vlády jsou drahé. Navíc nejsou udržitelné z pohledu klimatu, protože zatěžují ukládáním oxidů uhlíku další generace.

Panují totiž obavy, že plyn, který bude uložen v hloubce několika stovek metrů pod mořským dnem, může z podmořských ložisek nakonec uniknout. Tím by následně poškodil mořské organismy, a navíc by se stejně nakonec dostal do atmosféry.

VÍCE K TÉMATU:

Nová zlatá horečka na obzoru? Přírodní zásoby takzvaného zlatého vodíku jsou po celém světě

Je německý zbrojní průmysl schopen navýšit výrobu? Evropa řeší, jak být nezávislá na Americe

Nutnost nebo utopie? Evropské automobilky uvažují o spojení po vzoru Airbusu

Změna v postoji německé vlády k ukládání uhlíku pod mořským dnem se nelíbí ani největší německé ekologické organizaci, Německému svazu pro životní prostředí a ochranu přírody (BUND). Obává se, že nová legislativa promění německé vody v Severním a Baltském moři na „skládky CO₂ pod mořem“.

Názory na technologii CCS nejsou mezi odborníky na ochranu životního prostředí jednotné. Klimatický panel OSN na jednu stranu tvrdí, že technologie ukládání uhlíku může snížit emise skleníkových plynů, zároveň ale stále existují technologické i ekonomické překážky pro jeho masové používání.