Vyměnila vláda Petra Fialy americké stíhačky za francouzské reaktory?

Fialova vláda tento týden fakticky zúžila výběr stavitele dalších, až čtyř jaderných bloků v Česku na dva uchazeče. Těmi se stali francouzský plně již postátněný podnik EDF a korejská státní společnost KHNP.

Zřejmým favoritem je však francouzský podnik. I proto, že francouzská vláda, jež o zakázku silně stojí, má zásadní vliv v Bruselu. A Evropská komise (EK) musí projekt výstavby tuzemských jaderných bloků schválit, takzvaně notifikovat, z hlediska oprávněnosti jeho státní podpory.

Francouzský vliv Bruselu

Francie samozřejmě vyvine v Bruselu větší tlak, byť třeba jen čistě neformální, pokud bude ve hře výstavba hned čtyř bloků, než pokud by šlo o jeden. Dokud se jednalo pouze o výstavbu jednoho bloku, české vládě se v Bruselu notifikaci zajistit nedařilo, což na celý tendr vrhalo špatné světlo a vnášelo do věci nervozitu a dohady.

Někteří členové české vlády zároveň usilují o post eurokomisaře, navíc s poměrně silným portfoliem svěřené agendy. I zde může pomoci silný francouzský vliv v Bruselu. Ten ale Francouzi pochopitelně ve prospěch Česka uplatní jen tehdy, pokud za něj něco dostanou. Třeba právě zakázku hned na čtyři jaderné bloky.

V neposlední řadě nelze zapomínat na to, že Česko od vstupu do Evropské unie (EU) získalo z evropských rozpočtů v čistém vyjádření přes bilion korun dotací. Francie se na tomto financování Česka podílela v rozsahu až stovek miliard korun. Z jejího hlediska tak mohl nastat čas vzít si tyto peníze zpět i s tučným úrokem.

Američané dodají stíhačky

Třetí uchazeč o stavbu jaderných bloků v Česku, severoamerický Westinghouse, už ze hry v podstatě vypadl, ku zklamání americké ambasády v Česku. Fialova vláda však může mít pocit, že si americkou stranu dostatečně naklonila objednávkou 24 stíhaček F-35 za 150 miliard korun.

Dané memorandum o jejich dodávce podepsala ministryně obrany ČR a velvyslanec USA v Česku dva dny před oznámením faktického vyřazení Westinghousu z tendru na jaderné bloky. Fialova vláda se může domnívat, že francouzský vliv v Bruselu je účinnější než ten americký.

Dříve než však Fialova vláda historicky největší českou investici přiklepne právě Francouzům, měla by zbystřit. Právě EDF totiž podle aktuální zprávy Financial Times nyní tlačí na britskou vládu, aby poskytla dodatečnou finanční záruku. Francouzi podle FT už popáté navýšili cenu výstavby dvou jaderných bloků elektrárny Hinkley Point.

Nejnovější navýšení vícenákladů by mohlo podle listu dosáhnout až 46 miliard liber. Odhady nákladů jsou založeny na cenách z roku 2015. Prvotní plány předpokládaly, že elektrárna Hinkley Point C zahájí provoz již v roce 2025 a bude stát 18 miliard liber. Dva bloky britské elektrárny Hinkley Point tak nyní Francouzi slibují dodat za v přepočtu takřka 1400 miliard korun.

Akce 3+1 povede k rekordnímu dluhu

Přes všechny řeči Fialovy vlády o tom, že by měla čtyři bloky v akci „3+1 zdarma“, nelze při pohledu na počínání Francouzů v Británii předpokládat, že by je postavila za méně než 3000 miliard korun (z většiny státem vlastněný ČEZ sám říká, že na čtyři bloky peníze nemá).

V Česku by sice Francouzi stavěli zmenšeninu svého projektu v Hinkley Point, je však třeba také počítat s inflací příštích let, ba desetiletí. A ta z řady důvodů, včetně deglobalizace a zelené agendy EU, zdaleka nemusí být tak mírná jako po většinu doby dosavadní výstavby bloků v Hinkley Point.

Reálně tak hrozí, že se Česko výstavbou čtyř bloků v režii Francouzů zadluží více, než kolik činí jeho veškerý dluh vytvořený od roku 1918.

VÍCE K TÉMATU:

Británie oznámila největší jadernou expanzi za sedm dekád. Podle kritiků je ale jádro moc drahé

Česko potřebuje další plynové elektrárny. Jinak hrozí problémy s cenou elektřiny, shodují se lidé z branže

Konec plánů na zestátnění ČEZ? Přijetí návrhu tzv. lex ČEZ se oddaluje, úpravám se nevyhne

Další jaderné zdroje chceme, ale budou lidi?

Riziko soudních tahanic

Aby toho nebylo málo, Česku také potenciálně hrozí soudní pře a mezinárodní arbitráže. Například ze strany obřích amerických bank a fondů typu JP Morgan, BlackRock nebo Vanguard, tedy největších z menšinových akcionářů ČEZ, kvůli pošlapávání práv právě menšinových akcionářů.

Ti ostatně ani nemusí souhlasit s takovou či onakou participací ČEZ v projektu výstavby hned čtyř bloků. Nikdo se jich však neptal.

Akcie ČEZ v té souvislosti spadly v tomto týdnu nejníže za více než rok. A nelze vyloučit jejich další propad.

GRAF: Vývoj akcií společnosti ČEZ
Za poslední tři roky, v Kč.

Zdroj: Infront

Menšinoví akcionáři se totiž mnohdy obávají, že je česká vláda bude chtít vytěsnit za pro ně nevýhodných podmínek. Vytěsnění se podle řady z nich jeví jako nutnost, pokud chce vláda opravdu stavět čtyři bloky.

Česko navíc bude muset v době výstavby jaderných bloků tak či onak podporovat, i finančně, výstavbu plynových elektráren. Tyto zdroje totiž zajistí výrobu elektřiny v mezidobí, kdy už Česko nebude kvůli drahým povolenkám EU a dalším nákladům vyrábět elektřinu z uhlí, ale zároveň ještě nebude mít hotové nové jaderné bloky.

Varováním je opět Hinkley Point. Francouzi tam odkládají kompletaci bloků o dlouhou řadu let. A to samozřejmě představuje klíčový zdroj vícenákladů a dalších obtíží britské energetiky.