Další jaderné zdroje chceme, ale budou lidi?

Bezmála 500 stránek má nedávno přijatý Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu. V zásadě jde o manuál, jak česká ekonomika projde procesem dekarbonizace a jak naplní své evropské klimaticko-energetické závazky do roku 2030. Otázkou je ovšem, kdo tento proces provede, protože toho se v jinak obsáhlém materiálu nedočtete.

Současná vláda se netají tím, že chce dále rozvíjet jadernou energetiku. V plánu má výstavbu čtyř velkých jaderných bloků a deseti malých jaderných reaktorů. Pro dva nové bloky v Dukovanech vydalo nyní na konci října Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) územní rozhodnutí. Zároveň energetická firma ČEZ k poslednímu říjnu obdržela finální nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech od všech tří přihlášených zájemců. Tedy severoamerické společnosti Westinghouse, korejské KHNP a francouzské EDF. První nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Kromě probíhajícího procesu zůstává ve hře celá řada otazníků. Vedle tradičních a nezbytných financí nebo účasti českých firem se totiž nabízí i jedna z klíčových otázek. A to je personální obsazení, ať už při samotné výstavbě, popř. pozdějším provozu.

Pět tisíc lidí

Na tuto problematiku se mj. podívala nedávná studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Ta se zabývala otázkou dopadů výstavby nových bloků na trh práce, ale i otázku dostatku lidského kapitálu do budoucna, což přinese i nároky na vzdělávací systém, který by zajistil kvalifikovanou sílu do budoucna.

Výstavba nového bloku v Dukovanech je bezpochyby obrovským impulsem pro trh práce v celém regionu. Během samotné výstavby se má podle předběžných odhadů společnosti ČEZ na projektu vystřídat až kolem 5 000 pracovníků. Jen stávající elektrárna v Dukovanech v současnosti zaměstnává kolem 3 000 zaměstnanců.

„Profese se přitom budou střídat a ve špičce by tak na staveništi mohlo být najednou přibližně kolem 1 500 lidí. V souvislosti s nutností mít dostatek pracovníků je tedy zřejmé, že poptávka po práci vzroste,“ uvádí studie CETA. Ta zároveň dodává s odvoláním na data Českého statistického úřadu (ČSÚ), že již nyní patří kraj Vysočina (kam regionálně Dukovany spadají) k regionům s nejnižší nezaměstnaností v Česku.

„Obavy o dostatek kvalifikovaných pracovníků musíme vnímat se vší vážností. Nalezení dostatečného počtu pracovníků pro výstavbu se může stát výraznou komplikací, kdy alespoň částečné řešení nabízejí pracovníci ze zahraničí. Nicméně pro pozitivní socioekonomický efekt je třeba zajistit, aby co největší podíl tvořili lidé dlouhodobě působící v ČR, nikoli odborníci nebo dělníci krátkodobě najatí ze zahraničí,“ říká jeden ze spoluautorů studie Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA.

Dva dopady

Důsledky pro pracovní trh musíme vnímat ve dvou časových rovinách. Ta krátkodobá přinese především převis poptávky po pracovní síle související s výstavbou. Podle předběžných harmonogramů by výstavba měla trvat zhruba 6 let, což samozřejmě i s ohledem na jiné projekty v Evropě není ale vůbec jisté.

Časový plán dělí výstavbu na několik fází, na počátku výkopové a pozemní, na které navážou stavební a logistické až po samotnou instalaci technologií a finální úpravu okolí nového zdroje. (viz grafika)

Časový plán výstavby jaderného bloku a potřebné profese

Zdroj: Edf

Z dlouhodobějšího hlediska bude nutné přilákat a udržet pracovníky pro samotnou obsluhu elektrárny. To s sebou přinese tlak i na rozvoj lidského kapitálu v regionu.

Tento problém vnímají i samotní podnikatelé na Vysočině. Součástí studie CETA bylo i dotazníkové šetření, v němž mj. téměř 81 procent respondentů uvedlo, že v dlouhodobém horizontu očekávají zvýšení počtu pracovních sil v regionu.

Jak už bylo řečeno, v současnosti pracuje v JE Dukovany kolem 3 000 zaměstnanců. Pro obsluhu dalšího bloku bude třeba nabrat další zhruba tisícovku, když půjde ale o stálé kvalifikované pracovní pozice, jež může být obtížné sehnat.

VÍCE K TÉMATU:

Daň za přešlapování. Výstavba jaderných elektráren se násobně prodraží

Ze stavby nových reaktorů v Dukovanech mohou těžit i okolní obce

Střední a východní Evropa bude rájem malých modulárních reaktorů. Česko nechce být pozadu

Multiplikace pracovníků

Studie CETA zároveň rozebírá dopady na trh i z pohledu multiplikace zaměstnanosti. „Musíme rozlišovat přímé, nepřímé a indukované dopady. Právě tyto tři linie zachycují celkový dopad projektu na trh práce jako celek – tedy tzv. multiplikační efekty,“ vysvětluje Rod.

Z výpočtů CETA vyplývá, že každý jeden dodatečný (přímo zaměstnaný) pracovník v rámci výstavby nového bloku v Dukovanech stimuluje nepřímo 1,4 dalšího pracovního místa (díky jeho poptávce po zboží a službách) a indukovaně (díky poptávce po zboží a službách subdodavatelů) další 1,01 pracovního místa. (viz obr.)

„Tyto hodnoty neznamenají, že by se zaměstnáním každého dodatečného pracovníka pro výstavbu vzniklo 2,4 nových pracovních pozic. Nicméně práce ve firmách v navázaných odvětvích bude pozitivně stimulována, čímž může dojít k naplnění jejich kapacitních limitů, a proto bude i v navazujících odvětvích třeba najmout nové lidi,“ doplňuje Rod.

Při plánované výstavbě jednoho bloku a předpokládaném počtu použitých 5 000 pracovníků bude nepřímo stimulováno dalších 7 070 pracovních míst a indukovaně dalších 50. Tyto počty pak samozřejmě narůstají, pokud by došlo k výstavbě dalších bloků.

TABULKA: Multiplikace zaměstnanosti – kolik pracovních míst bude stimulováno výstavbou?

Zdroj: výpočty CETA na základě dat ČSÚ

Rozvoj vzdělanosti nezbytností

Studie CETA si zároveň všímá i rozvoje vzdělanosti, kterou vnímá jako velmi pozitivní vliv, který výstavba nového bloku přináší. Ať už jde o kvalifikované pracovníky elektrárny, tak i sekundární dopad na vzdělávací instituce a programy v samotném regionu.

„Například při rozšíření elektrárny Olkiluoto ve Finsku místní vzdělávací instituce zaznamenaly nárůst zápisů, konkrétně v oborech souvisejících s jadernou technologií a inženýrstvím. Výstavba britské jaderné elektrárny Hinkley Point C pak měla podle aktuálních dat silně pozitivní dopad na sociální mobilitu a vytvoření nových pracovních příležitostí, a to zejména pro mladou, ekonomicky aktivní část populace,“ uvádí konkrétní příklady současných projektů studie CETA.

Navíc rozvoj vzdělání je třeba brát i jako dlouhodobou investici do budoucna. Bezprostřední přínos se tedy nemusí projevit okamžitě. Nicméně jedná se o záruku toho, že region bude z dostavby jaderné elektrárny čerpat dlouhodobě.

GRAFIKA: Časový plán výstavby jaderného bloku a potřebná pracovní síla

Zdroj: EDF

Aleš Rod však upozorňuje, že již nyní by měl stát pracovat na plánu, jak přivést ke studiu mladé studenty. V krátkém časovém období podle něj není možné pracovní trh připravit.

„Pokud bude nový blok (či bloky) v Dukovanech uveden do provozu v roce 2036, bude potenciálně zaměstnávat absolventy škol zhruba od roku 2030. Tito lidé tedy nastoupí do studia na střední škole v roce 2026, což znamená, že dnes jim je přibližně 11 let.“

Roman Zdebor, šéf české pobočky společnosti EDF, jednoho z účastníků aktuálního jaderného tendru, pro Peak.cz potvrdil, že se jedná o zásadní problém.

„Je třeba vychovat novou generaci jaderných energetiků a tisíce dalších lidí, kteří budou nové jaderné bloky stavět a provozovat. EDF proto spojila síly s francouzským velvyslanectvím v Praze a společně jsme připravili projekt Česko-francouzské jaderné akademie. Jedná se o zastřešující komplexní vzdělávací platformu, která přinese vzdělávací programy na úrovni vysokých a středních škol a výzkumných institucí. Bude se také věnovat odbornému vzdělávání a rekvalifikacím.“

Samotná výstavba tedy představuje výzvu nejen pro průmysl, ale i pro český vzdělávací systém a s ním spojený trh práce.