Střední a východní Evropa bude rájem malých modulárních reaktorů. Česko nechce být pozadu

Asi jednu čtvrtinu z celkové produkce elektřiny vyrábí Evropská unie v současné době v jaderných elektrárnách. Třináct z 27 členských zemí provozuje 103 jaderných reaktorů s kumulativním výkonem 100 GWe, přičemž více než polovina jaderné elektřiny se vyrábí ve Francii.

Minimálně šestnáct zemí EU v současné době plánuje výstavbu nových jaderných elektráren nebo prodloužení provozu stávajících. Osm zemí zvažuje a zkoumá možnosti výstavby malých modulárních reaktorů (SMR).

Rumunsko, Polsko a Česko už mají uzavřené dohody o spolupráci s předními výrobci modulárních reaktorů a předběžně stanovené i lokality a termíny, kde a kdy by první SMR měly být spuštěny.

„Je stále zřetelnější, že Evropa potřebuje rozmanitější energetický mix a že nedostatečné investice do jaderné energie a přílišná závislost na zemním plynu nejsou cestou vpřed. Proto jsme svědky tak silného zájmu o pokročilé jaderné technologie a reaktory SMR v celém regionu,“ komentuje situaci Diane Hughes, viceprezidentka pro marketing a komunikaci ve společnosti NuScale pro CEEnergy News.

MAPA: Evropská unie a okolí a jádro

Zdroj: World Nuclear Association

Rumuni společně s Američany

Příkladem rozvoje SMR trendu je rumunská společnost Nuclearelectrica. Ta založila společný podnik RoPower Nuclear právě s globálním lídrem ve vývoji SMR technologií, americkou společností NuScale Power.

Nuclearelectrica, která provozuje dva jaderné reaktory v elektrárně Cernavoda a závod na výrobu jaderného paliva v Pitesti, chce SMR využívat především pro napájení kritické infrastruktury, jako jsou zdravotnická zařízení, obranná zařízení, centra pro ukládání digitálních dat nebo klíčové průmyslové podniky.

Společnost obdržela 1,2 milionu dolarů od americké Agentury pro obchod a rozvoj na vyhodnocení potenciálních lokalit pro umístění SMR v zemi. Loni americká vláda přidělila na vývoj SMR v Rumunsku grant ve výši dalších 14 milionů dolarů přímo společnosti NuScale Power.

V současné době je ve hře pro umístění SMR elektrárny VOYGR-6 zejména lokalita bývalé uhelné elektrárny v Doicești.

Polský odklon od uhlí

Polsko, které se hodlá v energetice vymanit ze závislosti na uhlí, plánuje zahájit využívání velkých i SMR jaderných reaktorů. Společnost Polskie Elektrownie Jądrowe chystá výstavbu klasické jaderné elektrárny o výkonu až 3750 MWe mezi obcemi Choczewo, Gniewino a Krokowa na poloostrově nedaleko Gdyně.

Měla by být založená na technologii reaktoru AP1000 společnosti Westinghouse Electric a spuštění se podle současných plánů předpokládá kolem roku 2033. Stavba prvního reaktorového bloku má být zahájena nejpozději v roce 2026, vyplývá ze strategického dokumentu Polská energetická politika do roku 2040, předloženého v roce 2021.

VÍCE K TÉMATU:

Práce na experimentu ITER zpomalují závady. Grandiózní projekt fúze může skončit velkým debaklem

Slunce a vítr v Německu posílájí ceny elektřiny do záporu. Pro české uhelky to není dobrá zpráva

Uhlíková nula míří i na moře: komerční lodě uvažují také o jádru

Varšava chce rovněž prostřednictvím soukromých investorů podporovat budování takzvaných malých modulárních reaktorů (SMR). Není tedy divu, že další polská společnost Orlen Synthos Green Energy nedávno oznámila i seznam prvních potenciálních míst pro umístění SMR.

Jsou mezi nimi sídla závodů s vysokou energetickou náročností a také lokality, které jsou optimální pro účely systému vytápění. Orlen si pochvaluje zájem místních samospráv a plánuje spuštění alespoň jednoho SMR do roku 2030.

Na druhou stranu se objevují i kritické hlasy, kterým se důraz na budování jaderných zdrojů zejména na pobřeží Balt nelíbí. „Na pozadí katastrofálních jaderných havárií v Černobylu a Fukušimě by se mělo od plánů na další využívání jaderné energie upustit v zájmu obyvatel a životního prostředí u Baltského moře,“ uvedla iniciativa Baltyckie-SOS v prohlášení zveřejněném v polovině prosince.

České SMR jako doplněk

V Česku, které má z východních unijních zemí největší zkušenosti s využíváním jaderných technologií, zajišťuje šest velkých jaderných reaktorů více než jednu třetinu výroby elektřiny.

Kromě náhrady bloků v jaderné elektrárně Dukovany a rozšíření JE Temelín jsou nyní ve hře i SMR. Státem kontrolovaná energetická společnost ČEZ uzavřela memoranda o spolupráci v oblasti SMR se společnostmi EDF, Westinghouse, Holtec a KHNP.

„Zkoumáme možnost výstavby SMR nejen ve stávajících jaderných lokalitách, ale i ve vybraných areálech současných uhelných tepláren, které budeme v rámci dekarbonizace postupně odstavovat. Věříme, že tato slibná technologie bude v budoucnu standardní součástí českého energetického mixu,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač.

První „trpaslík“ v Temelíně

ČEZ vyčlenil pro výstavbu prvních SMR plochu ve svém areálu v Temelíně a ve stádiu úvah jsou i další lokality, zejména plochy po uzavíraných a likvidovaných uhelných elektrárnách. Firma má podepsanou i dohodu, jejímž cílem je průzkum možností nasazení reaktoru 400 MWe firmy Rolls-Royce v Česku.

Jako další dvě lokality pak společnost předběžně vytipovala prostory elektráren v Dětmarovicích a Tušimicích. Nyní je společnost chce dále prozkoumat a monitorovat, aby bylo definitivně jasné, že jsou vhodné pro umístění jaderného zdroje.

Ambiciózní Estonci

V únoru letošního roku oznámili ambiciózní plán spustit začátkem 30. let první SMR také
Estonci. Za projektem stojí tamní společnost Fermi Energia, estonský vývojářský start-up založený v roce 2019.

Z nabídky společností GE Hitachi, NuScale a Rolls-Royce byl vybrán reaktor BWRX-300, jehož první nasazení plánuje GE Hitachi v kanadském Darlingtonu. Ve hře pak jsou ještě další dva SMR, nicméně zatím bez detailnějších podrobností.

„BWRX-300 je v zásadě reaktor, který používá a dobře zná mnoho evropských zemí,  včetně Finska a Švédska,“ poznamenal generální ředitel společnosti Fermi Energia Kalev Kallemets.

„Tento konkrétní model reaktoru je však mnohem menší než ty, které se používají v jaderných elektrárnách našich severních sousedů. To umožňuje vyšší bezpečnost, nižší náklady a kratší dobu výstavby. Zároveň je možné se opřít o zkušenosti sousedů a nabídnout spotřebitelům čistou elektřinu za přijatelnou a stabilní cenu,“ dodal.

Otázkou zůstává cena SMR

Kromě zmíněných států o SMR uvažují i na Slovensku, v Bulharsku a také na Ukrajině, byť ta se musí „starat“ hlavně o obranu ve válce s Ruskem a možnosti zkoumají i skandinávské země.

Malé modulární reaktory se podle expertů na jadernou energetiku od velkých jaderných bloků liší především nižším výkonem a také rychlejší a jednodušší stavbou. Naopak provoz by mohl být podobný.

Jejich využití je podle expertů vhodné jako náhrada současných uhelných elektráren. Cena staveb zatím jasná není, závislá bude na řadě podmínek.