Práce na experimentu ITER zpomalují závady. Grandiózní projekt fúze může skončit velkým debaklem

Mělo jít o unikátní projekt, největší vědecký experiment světa, který se odehrává v jižní Francii. Cílem je zajistit lidstvu nekonečný zdroj bezemisní a levné energie pomocí jaderné fúze po vzoru hvězd. Bohužel od roku 2007, kdy projekt začal, se opakovaně navyšuje rozpočet a také se posouvají termíny dokončení jeho jednotlivých fází.

Americký časopis American Scientific napsal, že celý projekt může skončit ve velkých problémech. Podle magazínu ani vedení projektu nedokáže říct, kolik ještě času a peněz bude potřeba na experimentální sloučení jader izotopů vodíku po dobu 400 až 600 vteřin.

Místo vědeckého průlomu a vytvoření umělé hvězdy, jež bude mít desetkrát vyšší teplotu než Slunce, tedy 150 milionů stupňů Celsia, se může nakonec rekordní vědecký projekt zapsat do historie jako nejdražší a nejvíce opožděný vědecký experiment v lidské historii.

Navíc v závodě o nukleární fúzi už hlásí dílčí úspěchy Čína, Jižní Korea, ale také Velká Británie a Spojené státy.

S myšlenkou přišel Gorbačov

Už od 50. let minulého století vědci usilují o umělé vyvolání jaderné fúze, která vytvoří více energie, než kolik jí spotřebuje. Právě ITER je největším ze všech projektů.

Za jeho duchovního otce je považován sovětský prezident Michail Gorbačov, který v roce 1985 nabídl americkému protějšku Ronaldu Reaganovi spolupráci ve výzkumu jaderné fúze pro výrobu elektřiny. Postupně se do projektu zapojilo 35 zemí.

Cílem je splnit sen mnoha futorologů o nekonečném zdroji energie, která nepotřebuje spalovat fosilní zdroje. ITER má demonstrovat, že technologie fúze skutečně funguje a může se po roce 2050 uplatnit i v komerční sféře.

American Scientic ale varoval před tím, že podle interních dokumentů rozpočet ani stanovený harmonogram zdaleka neodpovídá oficiálním plánům. Zatím poslední oficiální údaj z roku 2016 počítá s celkovými náklady ve výši 20 miliard eur (474 miliard korun) a spuštěním tokamaku v roce 2025. Tyto údaje jsou ale „žalostně zastaralé“.

GRAFIKA: Jak se posouvaly termíny projektu ITER

Zdroj: American Scientific

Minimálně další tři roky zpoždění

Časopis vychází z rok starých dokumentů, které přijala Rada ITER na svém zasedání, kdy se už  připravovala na další tříleté zpoždění. O rok později jsou vyhlídky na další posunutí termínu a tudíž i zvýšení rozpočtu ještě reálnější.

Nikdo z vedení projektu ITER, ani z amerického ministerstva energetiky, které na projekt finančně přispívá, navíc není schopen konkrétně odpovědět, jak bude vypadat projekt v dalších letech a stanovit nové termíny a objem nezbytných financí.

Problémy, které výstavbu obřího zařízení pro nukleární fúzi postihly, vznikaly v průběhu několika let. Vedení projektu ITER v minulosti jen neochotně připouštělo, že je „něco“ špatně.

Ještě v červenci 2022 webové stránky projektu informovaly o tom, že se tokamak spustí v prosinci 2025. Následně byl údaj doplněn o hvězdičku, že možná bude tento termín revidován. Nyní už datum o spuštění chybí úplně s poukazem, že se harmonogram i celkové náklady přezkoumávají.

Problémy s cívkou s kvalitou svarů

Už na začátku roku 2017 generální ředitel projektu Bernard Bigot (zemřel loni v květnu) sliboval zástupcům amerického ministerstva energetiky, že vše běží podle plánu. Montáž samotného reaktoru měla začít v roce 2018.

Obrovská magnetická cívka i stěny pro vakuovou nádobu měly být do roka připraveny k odeslání na stavbu. Nakonec tyto komponenty byly připraveny až o tři roky později, takže oficiálně začala montáž fúzního reaktoru až v roce 2020. K tomu se přidala pandemie covidu, jež zpomalila další dodávky unikátních komponentů.

Z interních dokumentů z června 2022, které autoři magazínu získali na základě americké žaloby podle zákona o svobodě informací, vyplývá, že zpoždění projektu nabralo minimálně 35 měsíců, tedy téměř tři roky. Přitom jen o několik měsíců dříve, v listopadu 2021, se zpoždění odhadovalo „pouze“ na 17 měsíců.

Za posouvání termínů mohou zejména opravy tepelných štítů, které měly vadné svary. Celkem se musí opravit podle mluvčího ITER Labana Coblentze dvacet kilometrů velmi tenkého potrubí. Podle něj to ale výrazně nezasáhne do celkového rozpočtu projektu.

Francouzský regulátor má pochybnosti

Další komplikací pro dodržení harmonogramu znamená rozhodnutí francouzského úřadu pro jadernou bezpečnost (ASN), že se musí přepracovat plány pro radiační ochranu. Stínění okolo tokamaku není podle francouzského regulátora dostatečné, aby ochránilo dělníky a pracovníky reaktoru během jeho provozu.

Nový šéf ITER Pietro Barabaschi na konci roku 2022 připustil, že odstranění závad na vakuové komoře způsobí problémy s termíny a také s navýšením nákladů, které „nebudou bezvýznamné“.

Letos v březnu navíc ASN upozornila i na nedostatečnou kvalifikaci některých svářečů, kteří pracují na montáži tokamaku. Vedení ITER muselo subdodavatele ze stavby stáhnout. Teoreticky by se spuštění mohlo protáhnout o další dva roky. Celkově tedy o pět let oproti termínu stanovenému na konec roku 2025. Coblentz ale věří, že se podaří skluz zkrátit na původně odhadované tři roky.

VÍCE K TÉMATU:

Američané hlásí průlom. Jaderná fúze uvolnila energii. Ke komerční výrobě je ale stále daleko

Německé jádro žije. Startup vsadil na slučování jader ve stelarátoru

Rolls-Royce ukázal budoucnost vesmírného jaderného pohonu

Jaderná fúze přinese hojnost, vakcína proti covidu jako zabiják firem. Projděte si šokující prognózy Saxo Bank 2021

Zpoždění a prodražení velkých projektů je běžné

Zastánci projektu zdůrazňují, že při tak ambiciózním a unikátním projektu je běžné, že se termíny posouvají. Rovněž dochází k navyšování původních rozpočtů.

Připomínají například projekt vesmírného teleskopu Jamese Webba, společný projekt USA, EU a Kanady. Původně mělo být hotovo za deset let s cenovkou jedné miliardy dolarů. Nakonec dokončení dalekohledu trvalo 20 let a rozpočet narostl desetinásobně na více než deset miliard dolarů.

Nyní ale se ukazuje, že dalekohled spolehlivě plní svou funkci a vědecké komunitě posílá nové informace, jež jsou klíčové pro lepší porozumění a výzkum vzdáleného vesmíru.

V případě projektu ITER první výsledky experimentů s jadernou fúzí mohou přijít až za několik let od spuštění tokamaku. K plnému výkonu se má reaktor dostat podle původního scénáře až po 10 letech od spuštění. Experimenty s těžkými izotopy vodíku – deuteria a tritia – by se mohly uskutečnit několik let po roce 2035.

„ITER se stal gotickou katedrálou naší doby: krásná, ale nesmírně složitá stavba. Modlíme se, aby nám pomohla najít záchranu z našich energetických a klimatických strastí,“ napsal americký časopis. Hrozí, že se z ambiciózního vědeckého projektu lidstva, jež má ukázat technologický pokrok, stane spíše předražené vědecké mauzoleum.