Lyžařské rezorty začínají myslet na budoucnost bez sněhu, jinak skončí

Přírodní sníh začíná být v evropských lyžařských centrech stále více nedostatkovým zbožím. V posledních letech už ani nepomáhá umělé zasněžování, pokud zůstávají zimní teploty nad nulou. Proto musí horská střediska, dokonce i v Alpách, měnit svůj obchodní model a směřovat většinu svého obratu mimo nejistou zimní sezonu a lyžaře.

Jedním z příkladů je malé středisko v italských Dolomitech Fai della Paganella, jež se nachází ve výšce zhruba tisíc metrů nad mořem. Okolní vrcholy pak přesahují dva tisíce metrů. I na konci léta tento středisko žije svým životem a na sedačkovou lanovku se tísní ve frontě mnoho lidí. Nemají na sobě ale bundy, čepice a rukavice, ale helmy a chrániče na kolena a lokty. Jedná se o příznivce sjezdů na speciálně upravených horských kolech.

Tyto scény se stávají v horských střediscích – zejména v alpských zemích – stále běžnější. Lyžařská střediska se totiž musí vyrovnat s dopady klimatické změny a rozložit své příjmy do celého roku. V praxi to znamená, že až dvě třetiny obratu potřebují vydělat mimo lyžařskou sezónu.

Většina zákazníků přichází mimo zimu

Paganella není jediným místem, které už dokázalo v létě přilákat více turistů než v zimě. „Šedesát pět procent našich návštěvníků nyní přichází mimo lyžařskou sezónu – mezi dubnem a listopadem,“ pochlubil se manažer střediska Luca d’Angelo.

Přechod na získání zákazníků v létě přišel už mezi roky 2018 až 2019. Původně sice nešlo o hlavní plán, spíše snaha přilákat návštěvníky v měsících bez sněhu. Postupné zaměření na bikery ale funguje stále lépe. Pětileté postupné investice do infrastruktury pro milovníky sjezdů na kolech už přináší finanční ovoce.

Přes dva tisíce středisek v ohrožení

Hugues François z univerzity v Grenoblu v článku publikovaném v Nature Climate Change vypočítal, že riziko nedostatku sněhu bude trápit 2234 lyžařských středisek v Evropě, když se průměrná teplota Země zvýší o dva až čtyři stupně Celsia oproti předindustriální éře.

V případě oteplení o čtyři stupně bude 98 procent lyžařských středisek prakticky bez přírodního sněhu. I v případě oteplení „jen“ o dva stupně (pravděpodobný scénář pro období 2034 až 2052) odborníci odhadují, že až polovinu resortů čeká boj s dostatkem přírodního sněhu.

Ostatně nemusíme ani chodit do alpských zemí a podívat se k nám. I zde se střediska snaží čím dál více přilákat návštěvníky v létě. Příklady takových míst jsou třeba Dolní Morava, která kromě bikeparku nedávno otevřela nejdelší visutý most pro pěší v Evropě, nebo třeba krušnohorský Klínovec, jehož lanovky v létě využívají milovníci horských kol.

Nejvíce se zasněžuje v Itálii

Přitom už nyní musí většina středisek spoléhat na umělé zasněžování, aby bylo lyžování na sjezdovkách bezpečné. V Itálii to je 90 procent sjezdovek, v Rakousku se zasněžuje na 70 procentech sjezdovek, ve Švýcarsku to je 53 procent a ve Francii 37 procent. Tyto údaje zveřejnilo švýcarské družení provozovatelů lanovek Seilbahnen v roce 2021.

Zasněžování je ale přitom podle týmu Françoise vhodné jen pro polovinu alpských sjezdovek. Navíc výroba sněhu vyžaduje obrovské množství vody a energie, takže se zisk lyžařským střediskům během zimy výrazně snižuje.

Ekologický aktivista a filmař z italské vesnice Pejo Luca Albrisi je přesvědčen, že myšlenka, že budou alpská lyžařská centra nadále fungovat stejně jako dosud, pouze s větší pomocí zasněžování, je zásadně chybná.

Je autorem manifestu z roku 2020 Clean Outdoor Manifesto, který podporuje řada odborníků na outdoorové aktivity. Horské komunity potřebují podle něj uniknout ze současného byznysového plánu, který je fakticky postaven na „turistické monokultuře založené na sjezdovém lyžování“.

Budoucnost bez vleků: Turistika, skialpinismus, běžky

Albrisi uznává, že tento koncept umožnil v minulých dekádách mnoha vesnicím v odlehlých údolích se vymanit s chudoby a závislosti na méně výnosném zemědělství, nyní ale tato myšlenka už zastarala.

Střediska by měla usilovat o zachování nedotčeného horského terénu a podporovat aktivity, které mají jen minimální dopad na něj. Tedy běžnou turistiku, v případě zimy rozvíjení skialpinismu, případně lyžařských stop pro běžkaře.

Utrácení dalších milionů eur za novou infrastrukturu pro běžné sjezdové lyžaře považuje za chybu. To totiž často znamená kácení porostů pro nové vleky a sjezdovky, instalaci umělých vodních nádrží pro zasněžování a podzemního potrubí pro sněžná děla.

Vleky mimo provoz

V Itálii nyní vznikají plány na nové sjezdovky v 11 různých střediscích. Přitom až 249 lyžařských vleků je nyní na Apeninském poloostrově opuštěno, tvrdí ekologická organizace Lagambiente. Dalších 138 vleků nebo lanovek bylo „dočasně“ mimo provoz minimálně jednu zimu.

Skupina kritizuje i to, že italská vláda dotuje vlekaře a lyžařský turistický ruch 210 miliony eur ročně. Chválí naopak trend, že některá menší střediska se už přeorientovala přímo na zimní i letní turistiku a vleky přestala využívat.

Jedním z příkladů je Panarotta, jež se přejmenovala na Panarotta Skialp-Natur. Podobná iniciativa se osvědčila i v nedalekém středisku Gaver. Lanovky tu nejezdí už od sezony 2013/2014.

A podobný přístup jako u Italů je vidět i v dalších alpských zemích, jako je Rakousko, Francie nebo Švýcarsko.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr