Houby magický: vědci pracují na bezpečném „tripu“

Přírodní psychadelika se opět dostávají do centra pozornosti nejen ve společnosti, ale také u vědců. Vědecké týmy je plánují využívat pro léčení úzkostí, depresí a závislostí, kterých je v dnešní uspěchané době stále více. Problémem ale je, jak léčebné „tripy“ ukočírovat tak, aby vedlejší účinky nepřevažovaly nad pozitivními terapeutickými výhodami.

Jedním z předních odborníků na vývoj „bezpečných“ magických léků je Matthew Johnson z lékařské fakulty Johns Hopkins Medicine v americkém Baltimoru. Studuje účinky psilocybinu na pacienty trpící depresemi nebo závislostmi. Droga, jež se v přírodě vyskytuje v houbách, jako jsou lysohlávky nebo kropenatce, ale může způsobit poškození srdce zejména u lidí, kteří s ním už mají problémy.

Řada vedlejších účinků

Mezi další vedlejší účinky patří například pocity nevolnosti, třes, dezorientace a panika. Záleží na psychickém rozpoložení daného pacienta. Biotechnologické a farmaceutické společnosti nyní řeší, jak odstranit nevýhody látek z „magických hub“ a naopak je jako bezpečné léky nabídnout na globální trh. Většina společností je ale teprve na začátku testování na laboratorních zvířatech, napsal časopis National Geographic.

„Je stále jasnější, že psychedelické léky mohou být obrovským přínosem pro jedince s depresí, závislostí a dalšími běžnými poruchami,“ nechal se slyšet ředitel Yale Program for Psychedelic Science Christopher Pittenger. K tomu je ale nutné provést studie na dostatečně velkém počtu pacientů.

Zejména ve Spojených státech věří tomu, že výzkum drog, jako je LSD, ayahuasca nebo meskalin, které mají psychotropní vliv, mohou pomoci zvládnout americkou epidemii zneužívání léků. Američtí vědci argumentují tím, že dobrovolníci během klinických studií už po prvním nebo druhém sezení vykazují pokroky v léčbě duševních poruch, jako jsou deprese nebo úzkosti. Pozitivní vliv se ukázal i v případě lidí se závislostí na alkoholu.

Houby nevznikly proto, aby léčily lidi

Generální ředitel biotechnologického startupu Enveric Biosciences Joseph Tucker nicméně připomenul, že houby obsahují psychedelické látky nikoliv kvůli tomu, aby léčily lidi, ale pro svoji ochranu a odrazení predátorů v přírodě.

I proto se psilocybyn fakticky neliší od jiných drog, které pocházejí z přírodních produktů. „Historie farmaceutického průmyslu je o tom, že jsme se nechali inspirovat přírodou a pak v laboratoři vyrobili něco, co bylo bezpečnější, mělo vyšší účinnost a méně vedlejších účinků,“ zdůraznil Tucker.

Dalším směrem výzkumu farmaceutických firem je vylepšení načasování, intenzity a trvání psychedelického výletu. Běžně totiž trvá jednu až dvě hodiny, než dojde k působení přírodních drog. Navíc pak psilocybin působí dalších šest hodin, v případě syntetického LSD až deset hodin.

Což je ale příliš dlouhá doba na to, aby pacienti zůstali v terapeutické místnosti pod lékařským dozorem. Podle Tuckera by bylo lepší, kdyby psychedelikum začalo fungovat za pět až deset minut a po sezení u doktora jednu nebo maximálně dvě hodiny by bylo po „tripu“.

Přírodní halucinogeny jsou stále více populární

Tím, že ve společnosti – odborné i laické – roste akceptace potenciálu terapeutických možností psychoaktivních látek, očekává se také, že farmaceutické firmy budou financovat další výzkum i odborné studie těchto preparátů.

Motivace ziskem ale není nutně špatná, tvrdí Johnson. Firmy to totiž nutí k provádění rozsáhlých a finančně nákladných studií, aby se prokázala bezpečnost a účinnost nových léků.

Do vývoje nových látek se dokonce zapojila i umělá inteligence. Londýnskou společnost April19 založili IT odborníci za účelem „navrhování“ nových psychedelických drog.

„K nalezení nových psychedelických drogových sloučenin používáme strojové učení nové generace. Tyto sloučeniny mají za cíl minimalizovat nepříznivé účinky (například srdeční komplikace) a maximalizovat klinický přínos (například zkrátit dobu pro zmírnění příznaků deprese). Naším cílem je odemknout kaleidoskop nevyužitých možností v psychedelické medicíně,“ píše se na stránkách startupu.

Pomoc umělé inteligence

Umělá inteligence by mohla zabránit na základě analýzy biochemických reakcí nežádoucím vedlejším účinkům nových léků, vysvětlil profesor umělé inteligence na University College London Suran Goonatilake, jenž je zároveň jedním ze zakladatelů April19. Nové látky plánuje testovat na zvířatech.

Stejný cíl má i floridská společnost Psilera, která pomocí strojového učení chce identifikovat nejvhodnější sloučeniny, jež by mohly léčit deprese a úzkostné stavy. „Je šokující, že když změníte jen jeden nebo dva atomy, dramaticky změníte psychedelickou aktivitu,“ vysvětlil jeden ze zakladatelů Psilery Jackie von Salm.

Hrátky s jednotlivými molekulami ale nejsou bez rizik, uznává. Vyladit proces tak, aby látka fungovala bez vedlejších účinků není triviální, dodal von Salm. Jednou z dalších možností je i snížení psychedelického účinku látek. I mikrodávky LSD by mohly zvyšovat pocit štěstí a kreativity, uvedla australská společnost MindBio. Tucker z Enveric Biosciences každopádně věří tomu, že psychoaktivní látky mají obrovský potenciál v budoucí léčbě psychických poruch.