Mohlo by vás také zajímat
Důkaz „nemocného“ Německa? Volkswagen poprvé zvažuje zavření fabriky v Evropě
Lukáš Kovanda 3. září 2024Německá automobilka Volkswagen zpřísňuje svůj úsporný program v hlavní, stejnojmenné značce. Nevylučuje uzavírání závodů v Německu a nucené propouštění, protože…
Schizofrenní Německo: Stop pomoci Ukrajině chce nahradit ruskými rezervami, což ale dříve odmítalo
Lukáš Kovanda 19. srpna 2024Kvůli napnutým jednáním o rozpočtu už německá vláda nebude financovat novou pomoc Ukrajině, jelikož vládou nově schválené limity pro pomoc…
Více máku než dříve. Čeští zemědělci hledají cesty, jak přežít nadprodukci i vliv predátorského Ruska
Lukáš Musil 15. července 2024Čeští zemědělci hledají cesty, jak nedoplatit na nízké ceny obilí. Letos proto vyseli nejvíce máku za poslední roky a mírně…
- ČLÁNEK
Priority pro EU v následujících letech: víc peněz na zbrojení než na klima a ochranu přírody
Priority EU by se měly na následujících pět let změnit. Více se akcentuje bezpečnostní politika a obrana místo ochrany životního prostředí a klimatu. Vyplývá to z návrhu dokumentu, který získal web Politico.
Už ne ochrana včel, ale výroba nábojů. Tak by se dal zjednodušeně parafrázovat návrh dokumentu, jenž má na dalších pět let ovlivňovat základní priority v politice Evropské unie. Z velké části se věnuje zvýšení důrazu na obranu, bezpečnost a řešení migrace. Mnohem méně, pokud vůbec, se v návrhu zmiňuje ochrana klimatu a životního prostředí.
Jak poznamenal web Politico, který návrh klíčového unijního dokumentu získal, se termín „ekosystém“ v dokumentu zmiňuje pouze jednou, a to v souvislosti s podporou přátelského „ekosystému“ pro podnikání.
Změna směřování EU
I když bude výsledný dokument přijat v upraveném znění, je jasné, že se bruselské orgány připravují před červnovými volbami na zásadní změnu v dosavadním směřování Unie. A znamená dílčí ústup od v posledních letech „tlačené“ zelené politiky. Green Deal a snižování uhlíkové stopy v evropském průmyslu i celé společnosti se stalo dogmatem nutnosti téměř za jakoukoliv cenu.
Nový materiál, podle kterého se má řídit unijní exekutiva v následujících pěti letech, naopak klade důraz na zcela jiná témata. Těmi se stávají bezpečnost a obrana, případně řešení migrační vlny.
„O změně klimatu se téměř nemluví, příroda a biologická rozmanitost tam vůbec nehrají roli,“ poznamenal portál Politico. A dodal, že připravovaný dokument odráží nálady a měsíce rozhovorů mezi předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a hlavami států a vlád, které zastupuje.
Místo existenční hrozby bezpečnost
Přitom dokument z roku 2019 hovořil o změně klimatu jako o „existenční hrozbě“, která se musí naléhavě řešit. Evropa se měla stát baštou klimaticky neutrální společnosti.
Změnu priorit ale přineslo ruské přepadení Ukrajiny v únoru 2022. Evropští politici si uvědomili, že opravdová válka se odehrává nedaleko hranic Evropské unie a starý kontinent není na ni vůbec připraven.
Francouzský eurokomisař Thierry Breton nedávno představil projekt, který by měl zajistit větší obranyschopnost sjednocené Evropy před rostoucí ruskou hrozbou: Evropskou strategií pro obranný průmysl.
V podstatě jde o dlouhodobý plán, který popisuje, jak Evropa může vyrábět více zbraní na svoji obranu. A mnohem efektivněji, než tomu bylo doposud. Bretonův projekt je na poměry EU poměrně revoluční. Nicméně jen tento plán rychlé zvýšení výroby a kapacity evropského obranného průmyslu nezařídí. Navíc bude obtížné ho případně i prosadit v prostředí, kde si jednotlivé státy své podniky brání.
Evropský zbrojní průmysl není připraven na riziko války
Zbrojní průmysl byl dlouhodobě podceňován a podfinancován. V současnosti nedokáže držet krok s ruskou masovou zbrojní produkcí. Naplno se to projevilo v tom, že EU nedokázala za minulý rok splnit slib pomoci Ukrajině.
Tamní vojáci měli dostat milion dělostřeleckých granátů, které nutně potřebují pro svou obranu proti ruským okupantům. Evropa ale nemá kapacity na jejich produkci. Díky české iniciativě se však obrací karta k lepšímu, i když munice pro Ukrajinu se musí nakoupit ze třetích zemí.
Západ ve zbrojní výrobě zaostává za Ruskem, poznamenala nedávno stanice CNN. Podle ní Rusko vyrábí třikrát více dělostřelecké munice než Spojené státy a Evropa. Zatímco podle odhadů zpravodajských služeb NATO Rusko vyrábí měsíčně zhruba 250 tisíc kusů dělostřelecké munice, tedy asi tři miliony za rok, tak USA a Evropa dokážou dohromady za rok vyrobit jenom 1,2 milionu kusů dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu, řekl CNN nejmenovaný činitel z evropských zpravodajských služeb.
Podle zástupce evropských zpravodajských služeb Rusko denně vystřílí okolo deseti tisíc dělostřeleckých granátů, Ukrajinci pětkrát méně. Poměr je v některých úsecích fronty podle něho ještě horší.
V souvislosti s válkou došlo také ke skokovému zdražení energií a ukazuje se, že jsou výrazně dražší než ve Spojených státech nebo Číně. Průmyslové firmy v Evropě nedokážou americké nebo čínské konkurenci vzdorovat. I proto bude hrát stále větší roli i evropská zahraniční politika.
Nemůžete bombardovat povodně
Změna priorit evropské sedmadvacítky samozřejmě pobouřila environmentální organizace a zelené politiky.
„Tento plán předpokládá, že vojenská strategie 20. století bude chránit lidi před bezpečnostními hrozbami 21. století. Ale nemůžete střílet na lesní požár ani bombardovat povodně,“ rozladěně zdůraznila Ariadna Rodrigo z organizace Greenpeace EU.
Návrh vůbec nezmiňuje dosavadní vlajkovou loď evropské politiky, Green Deal. Pouze hovoří o snaze investovat do rozvoje energetických sítí a o podpoře obnovitelných zdrojů. Přitom velká část vědců a klimatologů nadále varuje před scénářem, že změny klimatu budou stále více dopadat na ekonomiku i společnost.
Zemědělci změnu kurzu vítají
Už nyní změna klimatu vyvolává velké obavy u zemědělců, protože ovlivňuje jejich produkci.
EU nyní hovoří o zajištění „potravinové bezpečnosti“ a upouští od zdůrazňování „udržitelného zemědělství“. Farmářská lobbistická skupina Copa-Cogeca změnu priorit uvítala, naopak Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) návrh vnímá jako ústupek pro „krajní pravici“.
Také dosavadní šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen z Evropské lidové strany, jež se snaží obhájit funkci i pro následujících pět let, začíná klást důraz na podporu evropského průmyslu a také na malé a střední podniky. Místo tématu ochrany přírody a biologické rozmanitosti raději hovořila o nutnosti posílit evropskou obranu a varovala před rozpínavostí současného Ruska.