Firmy čeká změna základní koncepce. Produkt budou nabízet čím dál víc jako službu

Postupující změny klimatu byly hlavním tématem konference OSN v anglickém Glasgow. Vedle radikální proměny lidského chování, které z velké části ovlivňují socioekonomické podmínky, se naděje stáčí k novým technologiím.

Právě ty mohou zásadním způsobem snížit plýtvání energií a optimalizovat její spotřebu. A zároveň pomáhat lidem i firmám postavit základy „nového, ekologického světa“.

Navíc poslední dva roky covidu-19 změnil přístup lidí i podniků k zájmu o udržitelné podnikání. Environmentální a sociální otázky se propojily se zvýšenou poptávkou po digitalizaci a větším smyslem pro globální odpovědnost.

Hledání nových cest

Pandemie urychlila digitální transformaci napříč průmyslovými odvětvími. Organizace to tím pádem nutí hledat nové způsoby, jak by zvýšily svou efektivitu a snížily náklady, a tím překonaly ekonomické výzvy.

Ať už se jedná o ekologičtější dopravu a fungování měst, či výrazné zvýšení energetické šetrnosti zároveň s podporou výroby energie z obnovitelných zdrojů. Při plném využití potenciálu digitálních technologií tak můžeme jako lidstvo efektivněji posouvat směrem k nízkouhlíkové chytré společnosti.

Jedním z klíčů k omezení plýtvání energií, růstu výroby energie z obnovitelných zdrojů a k ekologičtějšímu fungování dopravy i celých měst je mimo jiné také digitalizace energie.

Cílem je uspíšení výroby čisté energie, vybudování ekologické dopravy nebo celých ekologických areálů. I proto stále častěji datová centra spolupracují s průmyslovými partnery na vybudování nízkouhlíkové chytré společnosti.

„Současná situace na energetických trzích dokazuje, že je důležité urychlit přechod na čisté energie a dramaticky snížit naši závislost na fosilních palivech,“ prohlásila v Glasgow eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) jsou hlavními zdroji globálních emisí uhlíku výroba elektřiny, průmysl a doprava. Odvětví energetiky generuje 40 procent, dopravní průmysl pak 21 procent celosvětových uhlíkových emisí.

Nicméně svým dílem přispívá i sektor informačních a komunikačních technologií (ICT). Ten spotřebovává skoro dvacetinu celosvětové elektřiny.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Co dříve řešili v Excelu, dnes zvládá chytrý systém. Včetně simulace budoucnosti

Firmy nevyužijí více než dvě třetiny svých dat. Studie HPE nabízí řešení

Adam Paclt (IceWarp): Oproti hráčům typu Microsoft nebo Google nabízíme lepší výkon za výrazně nižší cenu

Petr Loužecký (Algotech): Bez cloudu by se svět IT zastavil

Produkt jako služba

I proto se podniky musí zaměřit na to, jak by dále prosperovaly v technologicky řízeném, covidovém světě. A první krok na cestě ke zvýšení udržitelnosti je inventura toho, jakým způsobem využívají IT.

Jednou z možností je přechod na model využívání IT jako služby. Ten organizacím v podnikání přináší lepší škálovatelnost a odstraní neefektivnost. Tím dojde k úspoře nejen financí, ale i k podpoře udržitelnosti.

„Produkt jako služba je radikálním odklonem od komoditního obchodního modelu. Zatímco v tom běžném společnosti vyrobí a následně prodají své produkty a považují to za uzavřenou věc, v tom novém je toho hodně jinak,“ říká Martin Špaček, services, software and consumption growth leader v Hewlett Packard Enterprise.

Fungovat by to mělo tak, že by si společnosti ponechaly vlastnictví a odpovědnost za vyrobený produkt po jeho celý životní cyklus. Zákazníkovi by ho potom nabídly s tím, že by měl právo ho plně využívat tak dlouho, jak bude možné, přičemž by platil za jeho „pronájem“, nikoliv za vlastnictví.

Proto například společnost HPE (Hewlett Packard Enterprise) navrhuje služby a řešení, jako je edge-to-cloud platforma HPE GreenLake. Podniky je následně po skončení životnosti mohou dále využít – znovu použít, protože součástkám vdechují druhý život.

Tohoto modelu využila například i společnost daa, která vlastní a spravuje dvě největší letiště v Irsku. „Na začátku potřebovala zmodernizovat své servery a úložné systémy. Místo toho, aby nechala sešrotovat svou starou technologii, vzala její zbytkovou hodnotu a využila možnost získat produkt jako službu. Tím, že společnost daa prodloužila životnost staré technologie namísto toho, aby se z ní stal elektronický odpad, splnila své cíle udržitelnosti,“ popisuje příklad využití Špaček.

Méně energie

Nejde o ojedinělý případ. Zasazována jsou další pomyslná „zelená semínka“ v mnoha různých odvětvích. Společnost Philips k tomuto přispívá tím, že při budování chytrých měst prodává „světlo jako službu“.

Z dat vyplývá, že tímto způsobem lze uspořit až 80 procent spotřebované energie. A společnost Desso, globální dodavatel koberců pro komerční použití, navrhuje koberce podle principu od kolébky ke kolébce. To znamená, že společnost vyrobené kobercové dlaždice pronajímá zákazníkům, přičemž se postará o jejich instalaci, údržbu, vrácení a recyklaci.

I proto je třeba zrychlit transformaci společnosti a firem směrem k většímu oběhovému hospodářství, což je zatím pro jednotlivé společnosti bohužel velmi těžko dosažitelné. Vyžaduje to mimo jiné nákladnou a složitou změnu celého výrobního procesu, aby bylo zajištěno, že používané komponenty ve výrobě budou odolnější a vhodné k opravám, repasování a nakonec i renovaci.

Nicméně tím, že porušíme zavedené zvyky, zajistíme, že se hospodářství stane více oběhovým. Navíc nový přístup má potenciál vytvářet významné příležitosti k růstu pro jakékoli odvětví.