Doba deflace v Japonsku končí. Přesouvá se toto riziko do Číny?

Minulý týden dost možná skončila jedna ekonomická éra. Japonská měnová autorita Bank of Japan oficiálně vyhlásila konec dob deflace v ekonomice.

Poprvé za 17 let zvýšila japonská centrální banka úrokové sazby a zahájila tak cyklus restriktivní měnové politiky.

GRAF: Vývoj japonské základní úrokové sazby
Od roku 2000 do března 2024, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Výraznější inflační tlaky se předtím v japonské ekonomice neobjevovaly více než tři desetiletí.

V úplně opačné situaci je druhá největší světová ekonomika, Čína. Jaké jsou podobnosti mezi oběma zeměmi? Co můžeme z pohledu Číny očekávat v delším období?

Čínská nemovitostní bublina

Čínská ekonomika vykazuje jedny z největších problémů od začátku přechodu na tržní kapitalismus v 80. letech minulého století. Tvrdě na zemi dopadá pokles nemovitostního trhu, podobně jako tomu bylo v Japonsku poté, co splaskla tamní nemovitostní bublina.

Spotřebitelské ceny v Číně v lednu klesaly nejprudším tempem za více než 14 let, což je jasný příznak prohlubující se hospodářské krize. Údaje ukázaly, že index spotřebitelských cen (CPI) se prudce propadl a ve srovnání s předchozím rokem klesl o 0,8 procenta.

Jednalo se o čtvrtý měsíc poklesu v řadě a zároveň o nejprudší pokles od září 2009, kdy se světová ekonomika stále potýkala s následky bankovní krize z roku 2008. V únoru pak znovu klesaly ceny ve výrobě.

I z pohledu měkkých ekonomických indikátorů je situace vesměs deflační. Čínský index nákupních manažerů PMI (price manufacturing index) ve výrobě se již delší dobu pohybuje pod nebo těsně okolo 50 bodů, které znamenají rozmezí mezi kontrakcí či expanzí odvětví.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Japonsko vs. Čína: pomůže technologický průlom evropským automobilkám?

Japonci stárnou. Jak investuje tamní největší penzijní fond na světě?

Indie se chce stát motorem globální ekonomiky a nahradit Čínu

Geopolitický posun Ameriky: Mexiko přeskočilo Čínu a je největším exportérem do USA

Jak nakopnout tygra?

Mnozí namítnou, že nedávno zahájené měnové či fiskální stimulace v Číně se musí pozitivně projevit a ekonomiku patřičně odbrzdit. To nemusí být zcela pravda.

Ostatně v Japonsku se tamní vlády po splasknutí nemovitostní bubliny mnohokrát snažily trvaleji asijského „tygra“ nakopnout. Uvolněná měnová politika nepomohla, rozsáhlé fiskální balíčky rovněž ne.

Z deflace japonskou ekonomiku probraly až následky pandemie covidu-19. Ta znamenala narušené dodavatelské řetězce, rozhazování vládních peněz ve vyspělých zemí nebo ultra uvolněnou proinflační měnovou politiku.

V tomto směru čínská ekonomika nic takového v dohledné době očekávat nemůže.