1191 Shares 132576 Views 25 Comments
peníze, ekonomika, analýzy, komentáře

Mohlo by vás také zajímat

Článek
0 shares1779 views

Pohádkář Tvrdík, spasitel Soros i “odšťavněný” Apple aneb souhrn 20. týdne

Libor Akrman, Veronika Kudrnová - 19. května 2018

Jak se rozrůstají Kellnerovy kabely, jak se dařilo textilce Pegas Nonwovens, kdo možná spasí Teslu, co "nakoplo" Fortunu, jak odstartovala burza START, jaké plány má Starbucks v zemi s tradicí…

Zaujalo nás
41 shares12281 views

Branson: Co se stalo, nezměníte. Co se bude dít dnes a zítra, máte jen ve svých rukou

Richard Branson - 18. května 2018

Těší vás vaše práce? Nebo je jediným snesitelným pracovním dnem pátek? Britský podnikatel a miliardář Richard Branson ve svém zamyšlení vybízí k silnější tvůrčí kontrole nad našimi životy. Nežijte jen…

Článek
63 shares34845 views

Vydají mořské hlubiny svůj poklad? Japonci našli „nevyčerpatelné“ ložisko vzácných kovů

Martin Sklenský - 18. května 2018

Trh s vzácnými kovy již dlouho ovládá Čína, která má prakticky monopol. Nyní by ale s tímto trhem mohli hnout Japonci, kteří tvrdí, že našli v bahně na mořském dně…

Američané se stěhují do karavanů. Rezignují na konzumní americký sen

Tisíce Američanů žijí v obytných autech a karavanech. Ceny nemovitostí jsou v některých městech tak vysoké, že lidem ani nic jiného nezbývá. Na nový trend reaguje i řada zaměstnavatelů.

František Novák 20. dubna 2018
1191 132577 25

Dvaašedesátiletý Bob Wells je novodobým apoštolem „workampingu“. Životní styl, který spojuje práci (work), bydlení v autě a kočovný život (camping). Před 20 lety se rozvedl a byl prakticky na mizině. Za poslední peníze si koupil ojetou dodávku a začal v ní žít.

V té době pracoval pro řetězec s potravinami Safeway v Anchorage na Aljašce, aby byl nablízku dětem a exmanželce. Když děti odrostly, začal kočovat.

„Pro mě je mobilní život zlatým pokladem na konci duhy,“ prohlásil na lednovém setkání několika stovek příznivců workampingu v Mohavské poušti v Arizoně. Akci Rubber Tramp Rendezvous (RTR) Wells sám pořádá.

Počty rostou

I když neexistují přesné statistiky o tom, kolik Američanů propadlo kočovnému životu na kolech, samotní „kempaři“ tvrdí, že jejich počet roste.

Wellsovo první setkání v roce 2010 přilákalo 45 lidí, loni to bylo okolo pěti set, letos už to byly tři tisíce lidí, kteří si akci nenechali ujít. Jeho videotipy, jak žít v karavanu, sleduje přes 130 tisíc lidí.


VIDEO: Ukázka kočovného života podle Boba Wellse

Zdroj: YouTube.com


Od autobusů po osobní auta

Kromě dodávek a karavanů používají lidé i vyřazené školní autobusy nebo dodávky pro přepravu koní, které si sami upravují pro bydlení.

Existují i minimalisté, kteří se snaží žít v autě co nejméně a vegetují v přírodě poblíž automobilu.

Jako třeba šedesátiletá Suzanne, která do své hybridní Toyoty Prius zalézá, jen když je nepříznivé počasí. Většinu prostoru auta využívá jako mobilní kancelář, i když notebook má jen na kolenou. A část kanceláře sklidí, jen když jí venkovní podmínky neumožní spát venku.

Příležitostná práce

Na druhou stranu tento workamping je doménou spíše starších Američanů nebo lidí, kteří se živí rukama.

Většina automobilových kočovníků pracuje jako příležitostní hlídači parkovišť, skladníci, pomocné síly při sklizni na farmách. Jejich původní profese jsou rozmanité. Policista, holič, manažer letecké společnosti, vedoucí na stavbě, knihovník…

Mnoho lidí v této komunitě je na prahu důchodového věku, kdy se na „stará kolena“ rozhodli cestovat a při té příležitosti si i přivydělávat. Často přes léto pracují v některém ze zábavních parků Spojených států, přes zimu žijí z důchodu nebo z peněz vydělaných přes rok.

Důchody nestačí

Části Američanů jen samotný důchod nestačí, pětina starších 65 let pracuje alespoň na zkrácený úvazek. Je to nejvíce od šedesátých let, kdy byl zaveden systém státních penzí. Po finanční krizi v roce 2008 mnoho z nich ztratilo práci i domov a skončili v autě.

Nyní se průměrný věk workamperů pohybuje na úrovni 53 let, uvedl časopis Workamper News.

Mobilní pracovní sílu využívá také třeba internetový gigant Amazon v době předvánoční špičky, kdy pro pracující kempaře a jejich karavany dokonce vyhrazuje v logistických centrech v Kentucky a Tennessee tamní sportovní hřiště. Mezi kempaři je práce poměrně populární, neboť si přijdou na 11,5 dolaru za hodinu.

Zájemce o tuto práci ale musí uzvednout 22 kilo a vydržet na nohou deset až dvanáct hodin. Pokud však vydrží celé období, dostane dodatečně za každou odpracovanou hodinu dolar navíc jako bonus.

I proto kempaři často pracují hodně přesčas, aby vydělali co nejvíce peněz, které ukládají bokem na „hubené“ měsíce.

Nabídka roste

Na tyto pracovníky se začíná zaměřovat stále více firem. Například obchodní řetězec s oblečením, nábytkem a elektronikou J. C. Penney.

Nebo zpracovatelé cukrové řepy, jako je výrobce cukru American Crystal Sugar Company, který bez brigádníků během řepné kampaně nemůže fungovat.

Komunita pracujících kempařů si na setkáních, které trvají dva týdny, vyměňuje užitečné rady. Jaké mají zkušenosti se solárními systémy na ohřev a výrobu elektřiny, tipy na práci, ale i zajímavá místa po Americe vhodná pro lidi v obytných vozech.

Také si vyměňují oblečení, které již nepotřebují nebo nechtějí. A pořádají semináře sebeobrany pro ženy, aby se dokázaly ubránit potenciálním útočníkům.

Stát se na lidi vykašlal

Svobodný život v duchu květinových dětí šedesátých let má také odvrácenou tvář. Mnoho kočovníků na kolech trpí samotou, nemocemi.

Bob Wells si v tomto kontextu stěžuje na to, že stát občany v nouzi odepsal. Jako příklad toho, že se politika vzdaluje obyčejným lidem, upozorňuje na snahy republikánů omezit dostupnou zdravotní péči Obamacare. Na státní pomoc už proto rezignoval a žádnou od něj ani nečeká.

Wells tvrdí, že si mnoho Američanů zdravotní pojištění nemůže dovolit. Je přesvědčen, že současná vláda nechala chudé lidi na holičkách a ti se musí postarat sami o sebe.

Celý ekonomický systém USA se stoupajícím veřejným dluhem popisuje jako Titanic, jenž se potápí ke dnu. Sám musí vyžít s 500 dolary měsíčně. Je to jeho penze za roky, které odpracoval u řetězce Safeway. Na druhou stranu další peníze si v sezoně přivydělá.

Nicméně komunita si často pomáhá navzájem. K vidění byl i inzerát psaný bývalým příslušníkem amerického námořnictva, který trpí rakovinou v konečném stadiu. Hledá ženský doprovod pro své „poslední dny“ s nabídkou, že po smrti společnici připadne karavan.

Američané jsou vykořisťováni

Bývalá řidička kamionu Laura Mayersová, které je 56 let, tvrdí, že obyčejní Američané čelí stále většímu vykořisťování. Její dříve výnosná profese se v dnešní době téměř nevyplatí, odměna klesla na 40 centů za ujetou míli.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Čína jako trhák pro Hollywood. Američané kvůli tomu upravují scénáře i herce

Bitva o tunel pod řekou Hudson. V ohrožení je celá ekonomika USA

Co tě nezabije, to tě posílí. Jak jsou na tom USA deset let po krizi?

A naopak se zvyšuje regulace, jež stoupla za éry Baracka Obamy, který omezil počet odpracovaných hodin pro řidiče nákladní dopravy. Pokud oba rodiče musí pracovat, není čas na řádnou výchovu dětí, stěžuje si Mayersová.

Konec amerického snu

Představa o tzv. americkém snu se mnoha lidem ve Spojených státech hroutí.

Před nástupem finanční krize v roce 2008 bylo běžné mít hypotéku. V roce 2004 mělo vlastní bydlení 69 procent obyvatel Spojených států. Od roku 2006 tento podíl klesal, poslední roky stagnuje okolo 64 procent.

Jen pro srovnání, tato statistika byla v roce 2016 v Česku na úrovni 78,2 procenta a třeba průměr EU činil 69,2 procenta.


GRAF: Vývoj podílu vlastnictví domů v USA na celkové populaci
V letech 1995 až 2016, v procentech

Zdroj: U.S. Census Bureau/Housing Vacancy Survey


Jenže v současnosti si mnoho lidí splácení drahé hypotéky nemůže dovolit. K tomu přispívá i nechuť starších Američanů jezdit za prací (tedy kromě workamperů). Což má i ekonomické důsledky, protože cestování, byť za prací, zvyšuje životní náklady.

UŽ JSTE SI OBJEDNALI?

Peek weak

Američané v průměru dojíždějí za prací v průměru půl hodiny, před 30 lety to bylo o polovinu méně. Hromadná a veřejná doprava většinou nefunguje tak, jak jsme zvyklí u nás či jinde v Evropě. Proto hodně obyvatel největší ekonomiky světa volí variantu bydlení v karavanu nebo jinak upraveném autě.

Jednatřicetiletý Justin Burke nemíní chodit do práce jen proto, aby mohl splácet vlastní bydlení a nemít na nic jiného peníze. Od dvaceti let pracoval pro automobilku Chrysler. Budoucnost ve fabrice za nízkou mzdu neviděl, nějaký čas jezdil pro Uber.

Nyní se chce inspirovat komunitou pracujících kočovníků. Přijel na setkání RTR do Arizony, aby zjistil, jaké to je být nomádem na čtyřech kolech.

Rezignace na tradiční způsob života

Je to také jeden ze způsobů, jak rezignovat na konzumní život v Americe, který pro mnoho lidí ztrácí na atraktivitě.

Život mezi dodávkami a předělanými autobusy v poušti mezi kaktusy je podle Burkeových slov cestou rebelie na americký způsob.

25 Odpovědi

  1. logický vývoj situace. Ekonomická nutnost. Jenomže u nás, jsme na tom ještě hůř. Tady by okamžitě nastoupila represe! Takovejhle “způsob života” se zde netoleruje!

    Odpovědět
    • Přesto to je způsob žtivota k zamyšlení. Za předpokladu, že nebude zrušen volný pohyb osob po Evropě. Není to pro rodinu s dětmi, ale pro nesvázané jednince, nebo páry je to asi ideální život. stačí si jednoduše vypočítat kolik nákladů k takovému životu by člověk vlastně potřeboval, oněch zmíněných 500,-USD + náhodný přivýdělek by muselo stačit… Tím, že se člověk zbaví nemovitého majetku je ůžasně osvobodí a toho movitého majetku člověk potřebuje velmi málo.
      fous

      Odpovědět
      • Není to pro rodinu – vzhledem k tomu že vymíráme a nahrazují nás afričani a muslimové, je to docela podstatný problém.

        Odpovědět
    • ZIJI V USA OD PROSINCE 1968, JSEM V SOKU PO PRECTENI TOHOTO ARTIKLU.
      JE AUTOR PREDSEDA KSC ANEBO AGENT PLACENY SOROSEM ?
      AMERICANE MILUJI CESTOVAT A ZIT SVOBODNY ZIVOT DO EXTREMU.
      ZIJI UZ LETA V ARIZONE, SENSA POCASI, KAZDY SI HLEDI SVEHO A NEVYMYSLI KRAVINY!!!

      Odpovědět
    • v ČR se skube peří hlavně chudakum.karavan=stk.bezvadný technický stav.parkování na vyhrazeném miste=nájem.pohyb po území s bodu A do bodu B.bída a utrpení.tady nelze bez povšimnutí a bez asistence městské policie s náborové příspěvkem ani přespat v parku na lavícce.

      Odpovědět
  2. GOLDEN WEST o kterem jsme vetsina snili.Pracovni doba 16 hodin aby jste vubec neco vydelali ,i kdyz platite zdravotni pojisteni tak za kazdy zdravotni ukon doplacite 20 procent z ceny osetreni,pracujete temer az do smrti jinak ze 400 dolaru duchodu se neda vyzit ,V karavanu bydlet to si dovedu predstavit v lete i na severu ale na zimu jako ptaci se vsichni stehuji na jih .Ve stredni Evrope se da zit tak akorat v zateplenem pevnem mobilhajmu coz taky uz neni lacine,pozemek plus kvalitni mobilhajm minimum 800 000 kc . A bude hur, ceny rostou neuveritelne kazdy den na horu. Soros vam to ukaze jak dopadnete s migranty.

    Odpovědět
  3. kecy v kleci. v americe jsou podstatně nižší životní náklady, než třeba u nás. v kombinaci s téměř neexistující buzerací státu a nízkou mírou okrádání všelijakými uměle vymyšlenými poplatky se tam důchodce má natolik špatně, že si na stará kolena pořídí dodávku, která u nás stojí co malý dům. kdy se stane, aby se tolik procent českých důchodců podívalo do ameriky, jako jejich k nám… autor si nevidí na špičku nosu a nebylo by od věci, kdyby sdělil zdroj, odkud článek opajcnul.

    Odpovědět
  4. Odměna 40centů za ujetou míli jí přijde málo? Ať jde jezdit do EU a bude se jí o tomto pouze a jenom zdát. Já se dostanu na nějaký 4kč/km v MKD a to jsem rád.

    Odpovědět
  5. tomu se říká demokracie a svoboda po americku,a ti dělají četnika evropy a diktují co se může a nemůže,sami jdou ke dnu a proto to zbrojení a války,aby se někdo neměl lépe než oni,jenž naše společnos nebo vrchnost k tomu také pochoduje v stříc

    Odpovědět
  6. Udělal bych to samé, má …recht… Ale slušný člověk, v této postbolševické společnosti by opravdu byl podezřelý.

    Odpovědět
  7. No nevím staví se u nás v Čechách byty ale pro koho když na hypotéku nemáte šanci dosáhnout a podnájmy jsou také drahé někdo dá za podnájem třičtvrtě výplaty ne-li celou a když pracují dva mají jednu výplatu na všechno ostatní a když mají děti tak mají co dělat aby to zvládly a to nemluvím o tom když je člověk sám jak to má tedy všechno zvládnou ze své výplaty ano nabízí se možnost být v práci neustále nebo si najít další práci ale potom život nemá smysl když už není čas na nic jiného.

    Odpovědět
  8. Nojo, teď se žije evropskej sen v americe, ale sem se jim asi moc chtít nebude 😉 Ať si zajedou do Německa, Rakouska, Švýcarska… Je to tady super, dobré platy, ceny ok, a i z nejnižších platů se dá jakš takš vyžít a i ušetřit na nějakou tu blbůstku, auto 😉 I když se to zapšklým lidem nelíbí, naučte se německy, budete to potřebovat

    Odpovědět
  9. pak ,že se u nás žije špatně ,není to pravda ,žijeme v krásné zemi můžeme si vyjet kam chceme ,zaměstnání máme všichni, teda aspoň ty co chtějí pracovat ,máme vyspělé zdravotníctví ,školství ,máme tady všechno co potřebujeme nechtěla bych žít jinde ,a v Americe už vůbec né

    Odpovědět
  10. No a? Myslíte že v ČR to už taky není ? V Praze je už taková osada z bussů, autokarů a nebydlí tam jen mladí bezdětní, ale i s malými předškolními dětmi, a já se nedivím, to přemrštěné nájemné, i když jste ve vlastním, pořád se zdražuje energie, voda, dálkové topení, tak se nebudeme za chvíli divit, že důchodci půjdou do celoročně obývané chatky. Už nyní jich takto bydlí poměrně dost, a bude jich čím dál víc. Uvidíte, za 20 let.

    Odpovědět
  11. Protože žiji v USA od roku 1971, mám na tento článek názor. Žít v karavanu je něco, co člověk chce, ne to, co člověk musí. Šikovný karavan není levný. Jde o životní styl. Mnozí zdraví důchodci prodají domek a koupí karavan, protože chtějí cestovat a takto žít. Nemají zájem udržovat někde domek, děti odrostly a zodpovědnosti už nemají. Mají volnost žít podle svého, kdykoliv a kdekoliv. A není to pro každého. Státní nemocenskou má každý, komu je 65 let a kdo si platí ten svůj poplatek, ten svůj podíl. Kdo si neplatí, nemá! Pochopitelně! Mladší lidé si musí koupit nemocenské pojištění sami pokud jim to neposkytne podnikatel pro kterého pracují. Je to mnohem dražší, ale není to vůbec nic nového. Bylo to tak vždycky a je to zodpovědnost každého člověka a vždy to tak bylo. Obamacare není zdarma, je to tak zvaná nemocenská, kterou si lze “dovolit”, ale musí se také platit. $500 měsíčně důchodu od státu je takové to minimum, a tady jde snad o člověka, který pracoval v životě jen částečně. Ten kdo si odpracoval 35 let a záleží na výdělku během těch let, může mít od státu maximum $2,788 důchodu měsíčně. Takže pohovor s tímto dotyčným není ten hromosvod života v USA. A jen tak ku srovnání, v 70tých letech byla minimální mzda $1.60 na hodinu. Hipotéky byly 12%. Ano, nemovitosti byly levnější, ale vzhledem k vysokým úrokům si lidé mohli dovolit mnohem méně než dnes. Domky byly běžně vybaveny umakartem, a linoleum stačilo, dnes je minimální mzda $15, (záleží v kterém státě), hipotéky jsou jen 4%až 5%, domky jsou vybaveny žulou, mramorem, vyhřívané kachličky, centrální klimatizaci, atd. a mladé rodinky žijí ve vlastních domcích. V 70tých letech jsme do práce dojížděli hodinu tam a hodinu zpět, ne, že jsme museli z nějakých ekonomických důvodů, ale proto, že jsme chtěli mít děti v nejlepších školách a proto jsme bydleli podle toho. Někdy se musí ledacos obětovat. Co je to ten americký sen? To je svoboda, která umožňuje lidem životní úspěchy pilnou prací, studiem, houževnatostí. Je dostupný všem, ale nikomu není darován. Každý má svoje důvody ke svému životnímu stylu. Život v karavanu je jeden z nich.

    Odpovědět
  12. Proč by to nebylo pro rodinu? Děti se mohou učit doma nebo v komunitě a jednou za čas se nechat ve škole přezkoušet.

    Odpovědět
Zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Mohlo by vás také zajímat

Článek
0 shares1779 views

Pohádkář Tvrdík, spasitel Soros i “odšťavněný” Apple aneb souhrn 20. týdne

Libor Akrman, Veronika Kudrnová - 19. května 2018

Jak se rozrůstají Kellnerovy kabely, jak se dařilo textilce Pegas Nonwovens, kdo možná spasí Teslu, co "nakoplo" Fortunu, jak odstartovala burza START, jaké plány má Starbucks v zemi s tradicí…

Zaujalo nás
41 shares12281 views

Branson: Co se stalo, nezměníte. Co se bude dít dnes a zítra, máte jen ve svých rukou

Richard Branson - 18. května 2018

Těší vás vaše práce? Nebo je jediným snesitelným pracovním dnem pátek? Britský podnikatel a miliardář Richard Branson ve svém zamyšlení vybízí k silnější tvůrčí kontrole nad našimi životy. Nežijte jen…

Článek
63 shares34845 views

Vydají mořské hlubiny svůj poklad? Japonci našli „nevyčerpatelné“ ložisko vzácných kovů

Martin Sklenský - 18. května 2018

Trh s vzácnými kovy již dlouho ovládá Čína, která má prakticky monopol. Nyní by ale s tímto trhem mohli hnout Japonci, kteří tvrdí, že našli v bahně na mořském dně…