Mohlo by vás také zajímat
Napětí na americkém dluhopisovém trhu roste. Podaří se Trumpovi zkrotit výnosy?
Dominik Rusinko 25. srpna 2026Americký dluhopisový trh vysílá do Washingtonu stále hlasitější varování. Výnos třicetiletého státního dluhopisu vystoupal v minulém týdnu nad hranici 5,3…
Vyšší časová prémie u amerického dluhopisu. Dobrá, nebo špatná zpráva pro trhy?
Jan Berka 4. srpna 2026Časová prémie představuje dodatečný výnos, který investoři požadují jako kompenzaci za držení dlouhodobých dluhopisů kvůli nejistotě ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb…
Konec naftové modly. Češi prchají před drahým benzinem k elektromobilům
Lukáš Kovanda 22. dubna 2026Podle dat Českého statistického úřadu přesahuje průměrné stáří osobních aut v Česku 16,5 roku, což je jedno z nejvyšších čísel…
- KOMENTÁŘ
Znamenají soudem zrušená americká cla návrat obchodního chaosu?
Podstatný nárůst nejistoty v obchodní politice je zpět. Nejvyšší soud v pátek zrušil Trumpova reciproční cla, americká celní politika tak pokračuje jako zdroj tržní volatility.
Napříč médii se rozebírají možné dopady nadcházející Trumpovy politiky na finanční trhy. (Ilustrační foto) Zdroj: iStock
Reciproční cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem byla základem jeho obchodní politiky od dubna minulého roku. Podle verdiktu soudu ale prezident překročil své pravomoci.
Americká administrativa na soudní rozhodnutí okamžitě zareagovala uvalením nových globálních cel dle článku 122 obchodního zákona. Ty byly nejprve nastaveny na úrovní 10 procent, ale již v sobotu je Donald Trump zvýšil na 15 procent s platností od 24. února.
150 dní a pak?
Podle článku 122 však může prezident uvalit cla pouze na 150 dní a poté potřebuje souhlas Kongresu. A i podle komentáře ministra financí Scotta Bessenta bude administrativa hledat trvalejší způsob, jak uvalit cla.
To znamená, že celní politika zůstane zdrojem volatility i v příštích týdnech. Ostatně vysoká cla zůstávají i nadále prioritou číslo jedna pro Donald Trumpa.
Mezitím ale efektivní celní sazba na dovozy zboží do USA klesla ze 16 na 13,7 procenta. To sice znamená nižší míru protekcionismu, příjmy do federálního rozpočtu by ale měly hrubým odhadem klesnout o zhruba třetinu z aktuálních cca 30 miliard dolarů měsíčně.
Desítky miliard dolarů ve hře
Pro federální rozpočet představuje navíc vážnou hrozbu i refundace zrušených cel. Jde až o 130 miliard dolarů, o které by se firmy mohly s americkou vládou soudit. To by dále zvýšilo tlak na rozpočet, a tedy i na růst úrokových sazeb na dlouhém konci americké výnosové křivky.
Jaká budou mít nová cla dopad na americko-evropskou obchodní dohodu? Jelikož se dohoda sjednávala separátně od recipročních tarifů, rozhodnutí nejvyššího soudu by se ji nemělo přímo dotýkat.
V platnosti zůstávají i cla, která soud nezrušil – ocel, hliník nebo automotive. Zároveň platí, že Evropa byla doposud vůči americkým tarifům nad očekávání odolná. Podle Kielského institutu totiž 96 procent nákladů vyšších cel prozatím nesli američtí spotřebitelé a dovozci.
Čeká nás další Trumpovo testování?
Z pohledu investorů je dobrou zprávou, že v Americe dále funguje systém brzd a protivah, který omezuje pravomoci prezidenta Trumpa.
Minimálně v obchodní politice ale bude prezident dále testovat limity své moci. To znamená opětovné zvýšení nejistoty na trzích.
V nejbližších týdnech uvidíme, k jak zásadním změnám celních sazeb dojde. A to i s ohledem na fakt, že ta zatím svůj základní cíl – korekci obchodních deficitů – neplní. V minulém roce dosáhl obchodní deficit USA třetí nejvyšší úrovně v historii, když v meziročním srovnání téměř nedošlo ke zlepšení…