Zboží z Ruska na českých pultech? I přes sankce je k mání vodka, kaviár nebo Lada Niva

Pohled na dno robustní sklenky zakoupené před mnoha lety ve švédském řetězci IKEA nenechá nikoho na pochybách, že mají původ v Rusku. Přesněji řečeno – měly. Řada českých domácností sice má ve svých kuchyních jako jeden z mála produktů ruské provenience právě řadu sklenek Pokal, výroba nových se už ale přesunula z Ruska do Bulharska.

Pokud jde o obsah sklenky, ve vztahu k Rusku se přirozeně nabízí vodka. Té s ruským původem je na tuzemském trhu pořád dost. A to i přesto, že dovoz „lihovin, likérů a jiných lihových nápojů“ z Ruska už od června 2022 zakazuje 6. sankční balíček Evropské unie.

Jak říká zakladatel a majoritní vlastník specializovaného webu Alkohol.cz, významného tuzemského prodejce alkoholu, Dominik Berdych, po začátku války jeho firma zastavila prodej veškerých lahví z Ruska.

„Znovu kupovat jsme začali až později, kdy velkou část začaly vyrábět značky v Evropě. Například Ruský standart dneska vyrábí v Itálii, Beluga v Černé Hoře apod. Po návratu starých značek, nově stáčených v EU se prodeje dostávají na předchozí úroveň,“ vysvětluje na dotaz Berdych.

Také koupit pravý ruský kaviár není v Česku žádný problém, i když i na něj se explicitně vztahují unijní sankce.

Stačí přebalit

Dovoz a prodej sankcionovaného ruského zboží by ze zákona měla kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. „V případě podezření, že se zboží nachází na sankčním seznamu a bylo dovezeno po 4. červnu 2022, kdy byly výše uvedené produkty na sankční seznam doplněny, podává podnět s podezřením na přestupek proti zákonu o provádění mezinárodních sankcí na Finanční analytický úřad,“ říká mluvčí ministerstva zemědělství Karla Mráčková.

Podle ní se ale sankcionované zboží z Ruské federace do ČR napřímo nevozí. „I dovoz prostřednictvím jiných třetích zemí může být klasifikován jako obcházení sankcí,“ dodává Mráčková.

Obvyklou cestu, jak se k nám přesto ruské zboží, na něž se vztahují sankce, dostává, ale popisuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza: „Pokud se najde někdo, kdo je ochoten zboží po cestě přebalit, celníci nemají šanci to zachytit. Zboží se bude tvářit ne jako ruské, ale třeba jako běloruské, moldavské či jiné zboží, na něž se sankce nevztahují.“

Super nástroj na praní peněz?

Levné zboží především s původem v zemích bývalého Sovětského svazu, včetně Ruska, nabízí v nepříliš upraveném a kulturním prostředí v Česku diskontní řetězec Mero. Jak popsal už dříve HlídacíPes.org, společnost plánovala před únorem 2022 značnou expanzi – v tuzemsku chtěla otevřít až padesát nových poboček. V roce 2021 stihla dvě: v Mostě a Příbrami, následně jednu v Písku, další vloni v listopadu v Plzni, letos v Jihlavě a čerstvě i v Karlových Varech.

„Je to nerelevantní hráč o velikost lokální firmičky. Z pohledu trhu s potravinami je to drobná záležitost, ale pokud by s tím někdo měl jiné záměry, mohl by to být třeba i super nástroj na praní peněz,“ podotýká Tomáš Prouza.

Obchody provozuje ruská firma Svetofor, mateřskou společností je Torgservis. Ten patří mezi největší maloobchodní provozovatele v diskontním sektoru v Rusku. Vlastníky jsou bratři Sergej a Andrej Schneiderovi – muži německého původu žijící dlouhodobě v Rusku, na Sibiři, v městě Krasnojarsk. Server iDNES.cz popsal, jak nyní čile obchodují s ruskou armádou, dodávají jí konzervované potraviny a vydělávají tak na válce.

Iniciativa APEK

Jak plyne z výše popsaného, příležitostí, jak v případě zájmu bojkotovat ruské zboží, v Česku celkově mnoho není.

Jen dva dny poté, co Rusko rozpoutalo v únoru 2022 válku proti Ukrajině, vyzvala Asociace pro elektronickou komerci (APEK) všechny on-line podnikatele v ČR i Evropě, aby „zvážili, jaké zboží ve svých e-shopech nabízí a kdo je jeho producentem či dodavatelem“.

„APEK v maximální možné míře podporuje současné aktivity českých internetových obchodů, které již zboží z Ruska vyřazují ze své nabídky,“ stojí v tehdejší tiskové zprávě.

„V počátku konfliktu reagovalo spousta e-shopů velmi pozitivně. Sami členové chtěli, abychom takovou veřejnou výzvu vydali a nevybavuji si žádnou negativní odezvu. Přiznám se ale, že to, jaká je situace teď, po třech letech války, nevím. Žádnou aktuální statistiku tohoto typu jsme si nedělali,“ říká dnes, s odstupem tří let, výkonný ředitel APEK Jan Vetyška.

Maskáče či hodinky se Stalinem

Jen namátkové brouzdání po českých internetových obchodech leccos ruského v nabídce ukáže.

Mnohé army shopy například nabízejí maskáče a další vybavení ruské armády, i se sloganem „Buďte jako specnaz“ (jednotky zvláštního určení ruské armády).

K mání jsou třeba zaručeně pravé ruské nože, včetně těch patřících do výbavy ruských ozbrojených složek. Nebo ruské hodinky Raketa – z druhé ruky i s vyobrazením Stalina. Koupit se ale v českých e-shopech dají i nové ruské hodinky.

Některé značky se raději k ruskému původu hlásit přestaly. Příkladem jsou kosmetické výrobky značky Natura Siberica. Ty se díky výrobnímu závodu v Estonsku prezentují jako „narozena na Sibiři, vyrobena v Evropě“ a Made in Estonia.

Auta: není problém to dovézt

Specifickým ruským produktem jsou pak automobily. Nejedna česká domácnost se v minulosti mohla chlubit vlastnictvím vozů Lada. A byť jsou na silnicích tyto stroje ve značné menšině, k vidění jsou dodnes.

Je to i zásluhou dosažitelných náhradních dílů. Ty prodává například v Praze sídlící firma TRI-AN. „Není problém to dovézt, jde jen o to, jestli je ten díl k dispozici, když jde třeba o starší vůz,“ říká se silným přízvukem muž na kontaktním telefonu.

Nová auta značky Lada prodává například Autocentrum AMC z Kratonoh nedaleko Hradce Králové. „Lada Niva 2025: prodej zahájen!“ hlásají webové stránky, ovšem s upozorněním, že auta jsou společností Azermash Group vyráběna v Ázerbájdžánu.

Kromě toho prý ruská automobilka Avtovaz „oznámila uvedení nové značky užitkových vozidel“. Má se prodávat pod logem SKM. Ani v tomto případě se ale nemají montovat v Rusku – spadají pod čínský koncern Shineray Group.

Pozor na Netflix

Svůj původ v Rusku se snaží potlačit i antivirový software Kaspersky. Firma zákazníky ujišťuje, že data chrání, nespolupracuje s ruskými úřady a svá datacentra už před lety přestěhovala do Švýcarska. Nicméně americká administrativa vloni půlce června rozhodla o plošném zákazu prodeje tohoto antiviru v USA (používání na státních úřadech dokonce už v roce 2017).

Český NÚKIB obecně před IT firmami s ruskou vazbou varoval hned po ruské invazi na Ukrajinu, konkrétní firmy tehdy ale nejmenoval.

Pokud by někdo chtěl být v odmítání ruské produkce důsledný a předplácí si třeba streamovací službu Netflix, může tam ignorovat celkem sedm filmů či seriálů (včetně tří animáků pro děti) Made in Russia.

Jde například o thriller z roku 2019 Lepší než my. Film o nejmodernější robotce, kterou hledá mocná korporace, policejní vyšetřovatelé i teroristé. Anebo seriál K jezeru – z doby „děsivé epidemie, která může zničit veškerou civilizaci a kde lidé bojují o holé životy“.

Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.