Výběr nových obrněnců pro českou armádu vrcholí. Inspiraci v zahraničí ale hledat nelze

O tom, že česká vojenská technika potřebuje modernizaci jako sůl asi nemusíme dlouho mluvit. Mimo jiné ministerstvo obrany plánuje v největším armádním tendru novodobé historie České republiky za zhruba 50 miliard korun nakoupit 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP).

Vzhledem k tomu, že tento plán provázejí procesní komplikace (například tendr na právní poradenství), mohli by se možná čeští vojáci inspirovat v zahraničí.

I proto, že ministerstvo obrany by mělo dostat začátkem října první předběžné nabídky (součástí těchto nabídek by měly být například návrh ceny, termíny dodávek nebo konkrétní technické parametry nabízených vozidel, pozn. red.).

Předběžné nabídky budou poté posouzeny a následovat bude vlastní vícekolové jednání s dodavateli. S uzavřením zakázky pak stát počítá v březnu či dubnu 2020.

Austrálie nejdál

Zdá se, že nejdále jsou ve výběru v Austrálii. Stabilní proces volby nových bojových vozidel pěchoty (BVP) se v tomto týdnu posunul kupředu výběrem dvou vozidel, která postoupila do užšího výběru, a nyní budou muset poskytnout australské armádě svá vozidla k ročnímu testování.

Ze všech společností, které se do australského tendru přihlásily, byly nakonec poměrně překvapivě vybrány dva v praxi nevyzkoušené koncepty. Německý Lynx KF41 (který existuje jen v prototypu) společnosti Rheinmetall a jihokorejský Hanwha AS21 Redback.

Vyvozovat ale z výběru v Austrálii rovnou dopady pro český tendr by bylo poněkud nešťastné a věcně nesprávné.

Budou výrobci stíhat?

Pro českou armádu je zásadních několik faktorů – kromě jiných především harmonogram dodání. První nová vozidla pro 7. brigádu české armády by totiž měla dorazit již v roce 2021. Tehdy bude australský tendr ještě velmi pravděpodobně pokračovat a nebude znám vítěz.

Oba z výrobců tak nebudou pod tlakem času na dodání vozidel protinožcům, což jim dá dostatek prostoru vozidla připravit k sériové výrobě. Tak tomu ale není v případě české zakázky a vozidla Lynx společnosti Rheinmetall Landsysteme.

Jak se ukázalo na harmonogramu, se kterým výrobce seznamoval průmyslové partnery v Česku před několika měsíci, jsou dodávky v daném harmonogramu přinejmenším ohrožené. A předpoklad, že poslední BVP dostane Česko v roce 2025 je téměř iluzorní.

České ministerstvo obrany si přitom nemůže dovolit nechat české vojáky jezdit v současných vozidlech déle, než je nezbytně nutné. A tedy jakkoli prodlužovat dodání nových BVP. Na rozdíl od Austrálie, nebo třeba USA, ke kterým se dostaneme později.

Odlišné specifikace

Australská armáda zdůvodnila výběr německého a jihokorejského vozidla tím, že nejlépe pasovalo na její zadání. To se od české specifikace liší, a proto ani v tomto případě nelze předpokládat, že úspěch Lynxe v Austrálii pomůže uspět Rheinmetallu v České republice. To, že se dostal do užšího výběru v Austrálii nepotvrzuje jeho kompatibilitu s českým očekáváním.

Výrobce se bude muset naopak vypořádat s veřejně proklamovaným požadavkem „vyzkoušeného vozidla“. I přes výběr Lynxu do druhého kola v Austrálii se stále jedná o nevyzkoušený prototyp a stigma „prvního uživatele“ přetrvává.

V tomto ohledu mají lepší pozici další dva výrobci, kteří v Austrálii do druhého kola neprošli. V Česku se jim ale dávají větší šance – a sice rakousko-španělský GDELS (General Dynamics European Land Systems, pozn. red.) výrobce vozidel Ascod.

Dále stroj CV90 MkIV, kterou české armádě nabízí švédsko-anglicko-americký koncern BAE. To je ostatně v tomto ohledu nejvyspělejším vozidlem, neboť se jako jediné může chlubit nasazením v reálných bojových podmínkách.

Čtvrtým, kdo se u zakázku v Česku uchází, je pak německé konsorcium PSM, což je společný podnik společností Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetallu. PSM se o zakázku uchází se strojem Puma.

VÍCE K TÉMATU:

Posedlost zbrojením: Trump podepsal rekordní armádní rozpočet. Vyšší výdaje chce i po ostatních členech NATO

Česká armáda mění svůj arzenál. Není sama, zbrojení probíhá po celém světě

Průmyslová spolupráce

Velmi důležitým kritériem českého tendru je také průmyslová spolupráce, tedy jak se na výrobě vozidel budou podílet české firmy a jak velkou část rozpočtu si ukousnou.

V australském tendru hrálo významnou roli to, že na kontinent se přesune samotná výroba vozidla, tedy že zde výrobce postaví nové továrny. Pro Česko je ale podobný koncept průmyslové spolupráce nesmyslný.

V době, kdy se celá země a průmysl o to důrazněji potýkají s nedostatkem pracovních sil, nová továrna na „jedno použití“ není tím, co by mělo skutečnou hodnotu a cenu.

Ministerstvo obrany požaduje navíc jako klíčového partnera pro spolupráci státní podnik VOP CZ. Ten by tak měl zajištěnou činnost nejen po dobu výroby vozidel, ale především také po celou dobu jejich životnosti.

Není bez zajímavosti, že vyjma společnosti BAE dávají všichni výrobci najevo svůj problém významnou část zakázky dedikovat právě do VOP CZ a hledají jiné cesty k průmyslové spolupráci.

Očekávání „lepší“ podpory výroby

Je zcela zřejmé, že při hodnocení konceptu průmyslové spolupráce by měly být lépe hodnoceny ty společnosti, které do Česka nepřinesou „montovny“, ale soustředí se na podporu kvalifikovaných pracovníků, rozvoje a vývoje.

Ostatně například již zmiňovaná BAE před několika měsíci ve Švédsku představila svou vizi „Global Battle Lab.“ Jde o vývojovou a takticko-strategickou centrálu pro všech sedm uživatelů jejich bojového vozidla CV90, která by sídlila a své aktivity realizovala v Česku.

Do procesu chce přitom zapojit nejen českou armádu, ale tak průmyslové společnosti a v oblasti vývoje univerzity.

Z čeho by si v případě australského tendru česká armáda mohla vzít příklad, je velmi profesionálně zvládnutý výběr, který nezpochybňuje žádný z účastníků.

Ačkoli se obrana snaží proces hájit nejen mediálně, ale také věcně, to nejtěžší teprve přijde. A sice v době výběru po konci druhého kola, které nyní probíhá. Poté také při samotném testování vybraného vozidla, které by mělo splňovat všechny „nepřekročitelné“ podmínky Armády ČR.

Jinými slovy – nebude stačit vyhrát na papíru, protože vítězství potvrdí až reálné chování nabízeného BVP.

Americká zkušenost

Zcela jiná je situace tendru v USA. Koncem srpna rozčeřila „zbrojařské vody“ oznámením právě společnosti BAE, že se nezúčastní amerického tendru na nová BVP, která by měla nahradit vozidla Bradley.

Jak se stále výrazněji ukazuje, byla to reakce na kolabující proces nerealistického výběru nových BVP nahrazující zastaralé stroje Bradley.

Mezi analytiky se již otevřeně hovoří o tom, že požadavky americké armády nelze splnit, a že pokus vybrat nové BVP pro americké vojáky skončí stejně jako to předchozí, tedy neúspěchem. Očekává se proto, že se do amerického tendru nepřihlásí ani další výrobci, nebo z něj odejdou, aby se mohli soustředit na realističtější tendry, které probíhají, nebo budou probíhat především v Evropě.