Mohlo by vás také zajímat
Češi spoří jako o život. Není divu, že ekonomika stojí
Lukáš Kovanda 1. října 2024Podle aktuálně zveřejněných zpřesněných údajů vzrostl HDP ve druhém čtvrtletí mezikvartálně o 0,4 % (původně to bylo o 0,3 %).…
Další otřesná čísla. Německo prohlubuje dál svůj ekonomický propad
Kryštof Míšek 25. září 2024Ekonomika našeho souseda si již delší dobu prochází složitým obdobím. Můžeme s jistotou říci, že tamní ekonomika je nemocná, a…
Polsko se pomalu stává lídrem v oblasti bezpečnosti a obrany Evropy
Robert Břešťan 25. září 2024Česká republika se začátkem září na tři dny stala centrem globální politické debaty o bezpečnosti. Velkou část debat konference byla…
- KOMENTÁŘ
Posedlost zbrojením: Trump podepsal rekordní armádní rozpočet. Vyšší výdaje chce i po ostatních členech NATO
Vojenský rozpočet Spojených států se v příštím finančním roce vyšplhá na rekordních 717 miliard dolarů (16,2 bilionu korun). Návrh zákona svým podpisem stvrdil americký prezident Donald Trump minulý týden, nedlouho poté, co na summitu NATO kritizoval členy aliance za nedostatečné výdaje na obranu.
Americký prezident Donald Trump před týdnem na vojenské základně Fort Drum demonstrativně podepsal návrh zákona, který je podle jeho slov „nejvýznamnější investicí do armády v moderní historii“. Armádní rozpočet na příští finanční rok, jenž začne v říjnu, počítá s částkou 717 miliard dolarů (16,2 bilionu korun). Loni Spojené státy na obranu vydaly na 700 miliard dolarů. Chystaný nárůst rozpočtu o asi 2,2 procenta tak nepokrývá ani téměř 2,5procentní inflaci.
Nejvíce z vojenského rozpočtu ukrojí tradičně nejnáročnější složky armády – personál a obnova technologického parku. V plánu jsou rozsáhlé investice do modernizace námořních, pozemních i leteckých sil. Vojáci se pak dočkají nejvyššího nárůstu platů (o 2,6 procenta) za posledních devět let. Rozpočet uvolňuje rovněž 69 miliard dolarů na probíhající vojenské operace v zahraničí: například v Afghánistánu, Sýrii, Iráku nebo Somálsku.
Kromě pozemních vojsk, letectva, námořnictva, námořní pěchoty a pobřežní hlídky má nově v budoucnu vzniknout také nezávislá sekce vesmírných sil. Trump tvrdí, že USA musí dohnat své protivníky, kteří už začali zbrojit ve vesmírném prostoru. Za největšího a nejnebezpečnějšího soupeře v „hvězdných válkách“ pak označil Čínu.
Chceš-li mír, chystej se na válku
Spojené státy na svou armádu dávají více peněz než sedm dalších nejvíce utrácejících zemí dohromady, včetně Ruska, Saúdské Arábie a Číny. Výdaje na zbrojení ve světě jsou nejvyšší od konce studené války a dále stoupají. Loni překročily 1,74 bilionu dolarů (37,2 bilionu Kč).
Členské země NATO dávají na obranu asi 900 miliard dolarů, což představuje nepatrnou většinu – asi 52 procent výdajů na zbrojení ve světě. Většina jde ale na vrub právě rozpočtu Spojených států. A právě nedostatečné výdaje na obranu evropských členů aliance se staly terčem Trumpovy ostré kritiky nejen během červencového setkání státních a vládních lídrů v Bruselu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Je Česko černým pasažérem NATO? Kolik vydáváme na obranu
Ještě před začátkem summitu Trump prohlásil, že by evropští spojenci měli výrazně zvýšit své výdaje na obranu. Na Twitteru se například ptal, kdy „uhradí Spojeným státům to, co jim dluží?“. Na mysli měl fakt, že evropští spojenci se před čtyřmi lety na summitu ve Walesu dohodli, že zvýší do deseti let své výdaje na obranu alespoň na dvě procenta HDP. Až na výjimky – Řecko (2,38 %), Británii (2,11 %) a Estonsko (2,08 %) – tak zatím nečiní.
Trump NATO tvrdě kritizoval dávno předtím, než se stal prezidentem. Při své návštěvě Bruselu však tlak na vyšší výdaje na obranu ještě více vystupňoval a pohrozil, že pokud spojenci během několika měsíců výrazně nezvednou své vojenské rozpočty, mohly by Spojené státy alianci opustit.
Trumpova posedlost zbrojením se projevila už při zahájení setkání nejvyšších členů států a vlád, kdy vyzval členy aliance, aby okamžitě navýšili výdaje na kolektivní bezpečnost na čtyři procenta HDP. Evropští diplomaté už ztratili naději, že by dokázali prezidentovi, který sám přiznává, že ho detaily nezajímají a vůbec nic nečte, skutečný stav věcí vysvětlit.
Nejkritičtější je Trump k Německu. Podle něj USA těžce platí za obranu Německa před Ruskem, ale Německo pak ročně platí miliardy Rusku za dodávky energie.
Tabulka: Výdaje na obranu členů NATO v procentech HDP v letech 2016, 2017 a odhad pro letošní rok
NATO má aktuálně 29 členů včetně Islandu, který v tabulce výše chybí, protože nemá žádné ozbrojené jednotky. V roce 2017 dohodnutý dvouprocentní limit splnily pouze čtyři státy – USA, Velká Británie, Estonsko a Řecko. Přiblížilo se také Polsko. Nejméně vydalo Lucembursko a potažmo Island, který ve statistikách vzhledem k absenci ozbrojených složek není uveden.
Rostoucí výdaje na zbrojení
Dalším závazkem přitom je, aby 20 procent z obranných rozpočtů dávala každá země do modernizace a bojových schopností. To loni splnilo 12 členských zemí. Česko (11,12 %) se výrazně zlepšilo, ale patří mu sedmá pozice od konce.
Trump se přitom fakticky mýlí. Evropané Američanům v tomto ohledu totiž nic reálně nedluží. Výdaje na provoz aliance platí a zmiňovaná dvě procenta nejdou do nějakého společného fondu, jedná se pouze o podíl HDP, který dávají členské země na své vlastní ozbrojené síly. Letos by se na dvouprocentní limit mělo podle aliančních údajů dostat osm zemí.
Evropští spojenci v NATO společně s Kanadou letos navíc už čtvrtý rok v řadě pokračují ve zvyšování výdajů na obranu. Od roku 2014 se výdaje na obranu zemí NATO mimo USA zvýšily o 87,6 miliardy dolarů.
Přesto ale zůstává faktem, že ne všechny členské země dávají na obranu dohodnutá dvě procenta. Takové rozdělení výdajů navíc není příliš férové. Někteří spojenci, jako právě USA, dávají na společnou obranu nepoměrně více než jiní. Přitom by se všechny země měly podílet na bezpečnosti stejnoměrně. V tomto ohledu má Trump pravdu. Bohužel však k tomuto požadavku připojil i výzvu, aby spojenci zvýšili výdaje až na čtyři procenta HDP. Tím tomu dodal diplomaticky poměrně nepřívětivý podtón.
Jak by vypadaly výdaje jednotlivých spojenců na obranu při požadovaných dvou, či dokonce čtyřech procentech HDP, zobrazuje následující tabulka. Údaje jsou v milionech USD a jedná se o HDP jednotlivých zemí za rok 2017. Jak je patrné, ani samotné USA dle údajů NATO nesplňují Trumpovu výzvu čtyř procent HDP na obranu. Nicméně HDP je velmi složitá veličina, je tedy potřeba brát údaje v tabulce spíše orientačně.
Tabulka: Jak by vypadaly výdaje členů NATO při limitu 2 a 4 % HDP
Z tabulky je zřejmé, proč Trump NATO kritizuje. Za rok 2017 vydali všichni spojenci na obranu zhruba 918,5 miliardy dolarů. Pokud však z této sumy odstraníme USA, jedná se o částku více než třikrát menší. To znamená, že USA vydávají na obranu dvakrát více než všichni ostatní spojenci v NATO.
Druhý rozměr Trumpovy politiky
Pokud by všechny státy splňovaly přesně dvě procenta HDP, činila by celková suma 760 miliard dolarů a bez USA pak 414 miliard dolarů. To znamená, že USA by platily o téměř 68 miliard dolarů méně než ostatní. To by bylo jistě férovější.
Pokud by všechny státy (a to včetně USA) zvýšily výdaje na čtyři procenta, jak si přeje Trump, rozdíl by se ještě zvětšil. Celkově by na obranu šlo 1,52 bilionu dolarů. Spojenci bez USA by vydávali 828 miliard dolarů, samotné Spojené státy by pak dávaly 692 miliard dolarů. Zde tedy můžeme nalézt jakési „ospravedlnění“ Trumpovy výzvy.
Existuje ale také další rozměr Trumpovy výzvy ke zvyšování výdajů na obranu. Podobně jako v případě kritiky Německa za Nord Stream II, i zde jde především o Trumpovo heslo „America First“.
Spojené státy dlouhodobě dominují na světovém trhu se zbraněmi. Ačkoliv celosvětový prodej zbraní stoupá setrvale od roku 2004 a USA s podílem přes 33 procent jasně dominují, nové objednávky od evropských spojenců by americké zbrojařské společnosti určitě neodmítly.