Dopad války na Ukrajině: Evropské armády řeší, jak se zbavit závislosti na fosilních zdrojích

Ruská invaze na Ukrajinu, ke které dal rozkaz Vladimir Putin na konci února 2022, ukázala, že přílišná závislost evropských armád na ruských fosilních zdrojích může být velmi nebezpečná. Zejména pokud by došlo k vyhrocení situace a vojenské jednotky by se v Evropě musely dát do pohybu.

V generálních štábech na evropském kontinentu se stále častěji skloňuje sousloví energetická odolnost. Nicméně není to nic nového, hovoří se o ní už několik let v souvislosti s tlakem Bruselu na snižování uhlíkové stopy. Ruský útok na nezávislý sousední stát však dal této debatě nový význam a dynamiku.

VÍCE K TÉMATU:

Německá posedlost umělými palivy není nová. Na e-paliva sázel už Hitler

Armády pod klimatickou palbou. Spalují moc benzinu a fosilních paliv

Německé jádro v energetice končí. Nezodpovědný experiment pro celý svět, namítají kritici

Odklon armádní techniky od fosilních zdrojů ale není v současnosti primárně motivován zájmem o ochranu klimatu. Spíše předznamenává záruku toho, že se vojáci nestanou rukojmími autokratických režimů, jako je tomu v případě Kremlu a diktátora Putina. Ten už před válkou manipuloval ceny zemního plynu a ropy na světových trzích podle svých potřeb.

„Ukrajinsko-ruská válka nás naučila, že energetická oblast může být zranitelná a my potřebujeme vybudovat dobré plánování, abychom mezi členskými zeměmi zajistili solidaritu,“ tvrdí Constantinos Hadjisavvas z Evropské obranné agentury, který jako orgán EU podporuje integraci armád členských zemí v Evropě. Cílem je zlepšení efektivity ozbrojených složek a posílení obranných schopností v rámci celé EU.

Změna celých dodavatelských řetězců pro armádu

Ředitelka Centra pro energetiku a geopolitickou analýzu se sídlem ve Spojeném království Yana Popkostova vysvětlila, že se musí změnit celé dodavatelské řetězce. A primárně ty, jež nyní zajišťují pro evropské armády pohonné hmoty pro těžkou obrněnou techniku a letectvo.

V současném stavu spatřuje obrovské bezpečnostní riziko. Samotné spoléhání na fosilní zdroje ve vojenských operacích se musí do následujících let výrazně změnit.

Už na letošní únorové bezpečnostní konferenci v Mnichově se Spojené státy, EU a NATO zavázaly, že připraví společný plán, jak snížit závislost moderních armád na vysoké spotřebě fosilních paliv. Alespoň v teoretické rovině se hovoří o větším zapojení obnovitelných zdrojů energie.

Více zelených zdrojů pro zelený rezort

Zelené zdroje energií se v armádním prostředí postupně využívají stále více. Například americké námořnictvo už experimentuje s používáním biopaliv pro své válečné lodě, uvedl Benjamin Neimark z Queen Mary University of London.

Američané také během své dlouhé mise v Afghánistánu stále častěji využívali zelené zdroje energií, aby snížili zranitelnost na dovozu fosilních pohonných hmot. Dlouhé konvoje s ropnými produkty, které zásobují vojáky ve válečných zónách, jsou navíc z vojenského hlediska snadným terčem nepřítele.

Rovněž na Ukrajině se ukazuje, že je třeba spoléhat na inovativní řešení. Olga Michelotová, belgická manažerka z ukrajinské solární firmy Helios Strategia zdůraznila, že už od počátku války s Ruskem v Dněpropetrovské oblasti společnost vybudovala fotovoltaické panely o instalovaném výkonu 300 kilowattů.

Soláry pro ukrajinské obránce

Ty zajišťují energii pro vojenské aplikace, tedy záložní zdroje pro nabíjení rádií, mobilních telefonů, vojenského osvětlení a systémů protivzdušné obrany. „Výhodou těchto instalací je, že fungují nehlučně a nepřitahují moc pozornosti, na rozdíl od běžných generátorů,“ vysvětlila pro zpravodajský web Politico.

Valérie Bertheauová z francouzské společnosti Thales Group, která nabízí elektrotechnická řešení pro obranný, letecký a kosmický průmysl, přiznala, že registrují zájem zemí EU o energeticky účinné vojenské vybavení.

Thales investuje do inovativních řešení a stále více využívá potenciál lithium-iontových baterií, které lze namontovat i do bojových vozidel. Takto modifikovaná technika má výhodu zejména v tom, že je na rozdíl od použití naftových motorů mnohem tišší. Upravená vozidla mohou využívat pro dobíjení rovněž speciální fotovoltaické články.

Solární energie se prosazuje i pro používání vojenských dronů, případně se fotovoltaické instalace dodávají k vojenským polním stanům. Francouzské ministerstvo obrany už oznámilo 39 úsporných opatření, která mají do roku 2024 snížit spotřebu energie v armádě o deset procent.

Unijní Evropská služba pro vnější činnost, což je diplomatická organizace EU, po začátku ruské invaze na Ukrajinu doporučila v „akčním plánu obranné politiky“, aby evropské armády investovaly v mnohem větší míře do ekologických a udržitelných technologií a snižovaly tím závislost na dovozu fosilních zdrojů z Ruska, zejména ropy.

NATO: Nejdůležitější je rychlost dodávek nové techniky, klima počká

Nicméně „hlad“ řady členských zemí NATO po nové moderní technice, často americké provenience, může snahy o dekarbonizaci vojenského sektoru podkopat, reálně připouští organizace Centrum excelence pro energetickou bezpečnost v rámci NATO.

Priorita se u většiny armád světa klade na rychlost zbrojních dodávek a zajištění vlastní bezpečnosti, než na apely na ochranu klimatu. V současné geopoliticky nestabilní situaci se státy v Evropě připravují na potenciální ozbrojený konflikt. To ostatně ukazuje i zkušenost na Ukrajině, nijak extra se neřeší, jak rychle budou evropské armády snižovat svou uhlíkovou stopu.

Evropské armády navíc k emisím skleníkových plynů přispívají v celkovém kontextu evropské ekonomiky pouze minimálně. Pouhým jedním procentem ekvivalentu oxidu uhličitého, konstatovala studie Evropského parlamentu v roce 2021.

Pro evropské armády zatím platí řada výjimek, které umožňují se vyhnout dodržování stále přísnějších emisních limitů, které Brusel zavádí v ostatních sektorech ekonomiky, včetně nové směrnice o renovacích budov a energetické účinnosti.